Obchodní firma jako součást obchodního závodu

Po rekodifikaci soukromého práva došlo k výraznému posunu pojetí obchodní firmy, respektive práv k ní.

Weinhold Legal, s.r.o. advokátní kancelář
Porušování mimořádných opatření
Foto: Fotolia

Dříve vnímaná především jako právo osobní je od rekodifikace obchodní firma (dále jen „firma“) pojímána především jako právo majetkové, se kterým lze relativně volně disponovat.[1] V současném pojetí věcí v právním slova smyslu je firma jednoznačně věcí, a to věcí nehmotnou, movitou. Jako taková tedy může být součástí obchodního závodu (dále jen „závod“). Jak a za jakých podmínek je firma převáděna či přechází společně se závodem? O této otázce pojednává tento článek.

Pojetí obchodní firmy

Současný občanský zákoník definuje firmu jako „jméno, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku.[2] Zásady českého firemního práva pak říkají, že podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku může, zároveň také musí mít jen a pouze jednu firmu.

V současném pojetí je věcí v právním smyslu vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí.[3] Nehmotnou věcí jsou pak práva, jejichž povaha to připouští, a jiné věci bez hmotné podstaty. I firma, jakožto obchodovatelné právo je tedy nesporně věcí.[4]

Pojetí obchodního závodu

Závod je definován jako „organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti.“[5] Jmění je tvořeno majetkem a dluhy, majetek je potom vše, co osobě patří.

Firma jako složka závodu

Jednoznačně tak firma může být a bude součástí závodu. Bude ale převáděna současně se závodem na základě obecných ustanovení o koupi, resp. jiném převodu či přechodu závodu?

Ustanovení o koupi závodu praví, že koupí závodu kupující nabývá vše, co k závodu jako celku náleží. Zvláště je pak upravena odchylka pro dluhy, ze kterých kupující nabývá pouze ty, o jejichž existenci věděl nebo ji musel alespoň rozumně přepokládat. Výslovně se pak též zakazuje převést prodejem závodu na kupujícího právo vyplývající z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, u něhož to vylučuje smlouva nebo jeho povaha. Firmu však občanský zákoník nijak zvlášť v rámci koupě závodu nereguluje.

Jak bylo uzavřeno výše, firma je věcí spadající do definice závodu. Koupí závodu přechází vše, co k závodu jako celku náleží. Firma by tedy aplikací těchto pravidel měla přecházet zřejmě automaticky se závodem, nevyloučí-li to smluvní strany výslovně. Bude tomu ale tak? Judikatura ani odborná literatura odpověď na tuto otázku výslovně neposkytují. Avšak praxe i nabízející se argumentace ukazují, že nikoliv. Níže uvádím několik příkladů, proč firma nebude přecházet automaticky jako jedna ze složek závodu.

Zápis firmy do obchodního rejstříku jako konstitutivní zápis

Zápis firmy do obchodního rejstříku je nutně konstitutivní, jak plyne z definice firmy, a to bezvýjimečně. Není-li jméno podnikatele zapsáno v obchodním rejstříku, jedná se pouze o jméno, resp. název, nikoliv firmu. K obchodní firmě nemůže mít žádná práva nikdo jiný než podnikatel, který je pod ní zapsán v obchodním rejstříku. Na rozdíl od zápisů práv k nemovitým věcem zapsaným v katastru nemovitostí zde nedochází k výjimce. V případě převodu závodu, jehož součástí je mj. nemovitá věc zapsaná v katastru nemovitostí, totiž doktrína dovozuje, že je zápis převodu vlastnického práva k nemovité věci výjimečně pouze deklaratorního charakteru, jelikož vlastnické právo k nemovité věci přechází okamžikem účinnosti převodu závodu jako celku.

Tento mechanismus však dle mého není možné aplikovat na případ zápisu firmy, jelikož nabyvatel závodu se nemůže domáhat změny firmy v obchodním rejstříku (nemůže požadovat výmaz firmy převodce závodu, jelikož by bez volby nové firmy musela být společnost převodce závodu zcela vymazána z obchodního rejstříku). U zápisu nemovité věci však může nabyvatel podat návrh na vklad sám, neposkytne-li mu patřičnou součinnost převodce. Takovýto zápis může mít jistě značné dopady do majetkové sféry převodce, nebude to však mít (alespoň přímo, bezprostředně) vliv na jeho samotnou existenci a podnikatelský status.

Při tomto je nutné vycházet také z procesu výmazu a zápisu firmy. Na rozdíl od katastru nemovitostí, kde jedním návrhem a jedním úkonem katastrálního úřadu dochází zároveň k výmazu jednoho vlastníka a zápisu druhého, u firmy nelze tento postup aplikovat.

V případě firmy je totiž nutné nejprve firmu jednoho podnikatele vymazat (tedy změnit na novou firmu tohoto podnikatele, v případě, že podnikatel-právnická osoba k danému okamžiku nezaniká). Až poté lze zapsat takovou firmu jako firmu jiného podnikatele v jiném řízení. Tato řízení tedy nejsou propojená z hlediska veřejnoprávního a nemusí probíhat před týmž rejstříkovým soudem. Zároveň v tomto důsledku mezi oběma řízeními musí být alespoň minimální časový odstup.

Provázanost firmy a osoby podnikatele, status podnikatele

Ačkoliv je firma považována za majetkové právo, které může být cenným aktivem, a lze s ním disponovat a obchodovat, nelze opomíjet její úzkou vazbu na osobu podnikatele. Firma významně definuje podnikatele a jeho identitu, a to nejen z právního, ale i faktického hlediska.

V případě osobní firmy je firma zpravidla tvořena jménem podnikatele či jeho člena. Podnikatel, který je fyzickou osobou, bude zpravidla zapsán pod firmou tvořenou jeho jménem. [6] V takovém případě bude obvykle nežádoucí, aby firma bez dalšího automaticky přecházela společně se závodem.

V případě převodu závodu mezi dvěma podnikateli zapsanými v obchodním rejstříku si zpravidla převodce závodu bude chtít ponechat svoji stávající firmu, nebude-li plánovat úplné ukončení činnosti. Naopak nabyvatel bude zpravidla pokračovat ve své činnosti pod svojí stávající firmou, jelikož často půjde o akvizici, která se stane součástí většího celku.

Firemní právo a povinnost

Jak bylo uvedeno výše, podnikatel zároveň může a současně musí mít jednu firmu. Nabyvatelem závodu bude ve většině případů osoba zapsaná v obchodním rejstříku, která již firmu má a druhou nabýt nemůže, jak plyne z explicitního zákonného zákazu mnohosti firem.[7]

Nabyvatelem závodu však může být také podnikatel, který není a nebude zapsán v obchodním rejstříku. Takový podnikatel nemůže mít firmu, ani ji nabýt.

Potenciální mnohost závodů

Podnikatel také může mít více závodů.[8] Je-li firma součástí závodu a podnikatel může mít pouze jednu firmu, ale více závodů, nabízí se otázka, součástí kterého ze závodů bude firma a s kterým z nich bude převedena?

I tento příklad ukazuje, že není vhodné, aby byla firma převáděna automaticky. V případě, že podnikatel prodá jeden ze svých několika závodů, ztratil by tím firmu jakožto své označení, svůj identifikátor, které používá také při provozu ostatních závodů.

Úprava užívání firmy

V neposlední řadě nesmíme zapomínat na ustanovení § 427 odst. 1 občanského zákoníku, které stanoví, že „Kdo nabude obchodní firmu, má právo ji používat, pokud k tomu má souhlas svého předchůdce nebo jeho právního nástupce.“ Z tohoto ustanovení plyne, že by tak např. ve smlouvě o převodu závodu muselo být výslovné ustanovení (či jinak poskytnutý souhlas provázející kupní smlouvu), že převodce závodu uděluje souhlas s užíváním převáděné firmy.

Mám za to, že v tomto případě nemůže dostat přednost úprava koupě závodu jakožto lex specialis tak, jak je tomu v případě převodu vlastnického práva k nemovitým věcem. Úprava firmy jakožto úprava statusových aspektů podnikatele a její kogentnost natolik převáží nad dispozitivní úpravou relativních majetkových práv plynoucích z převodu závodu, že zde úprava firmy nemůže v žádném případě ustoupit ustanovení o koupi závodu.

Závěr

Ačkoliv je firma především majetkovým právem, nelze opomíjet její úzkou provázanost s osobou podnikatele a její funkci jakožto identifikátoru podnikatele nejen z právního, ale i spotřebitelského, marketingového a dalších hledisek.

Firma je natolik specifický institut, že je vždy vhodné věnovat mu při převodu či jiné dispozici se závodem náležitou pozornost. Vždy bude záležet na typu transakce a zájmu stran na tom, pod jakými jmény, resp. firmami chtějí dále provozovat své činnosti.

Ačkoliv by tedy firma měla být považována za součást závodu a může s ním být převáděna, nebude k převodu docházet automaticky bez dalšího.

Při výkladu této problematiky je třeba ctít smysl a účel zákona. Smyslem právní konstrukce závodu je umožnit nakládat s jeho prvky najednou jakožto s celkem, jelikož je to zejména z hlediska ekonomického účelné a žádoucí. Naopak na převodu firmy v souvislosti s převodem závodu obvykle zájem smluvních stran nebude, jelikož se tím přímo mění statusové aspekty podnikatele. Budou-li smluvní strany zainteresovány na současném převodu firmy spolu se závodem, je na jejich vůli, aby si tak sjednaly výslovně.

Závěrem lze zejména pro případy, kdy bude převodce mít jediný závod, a přesto si bude chtít ponechat svoji firmu pro další podnikání, jedině doporučit, aby převod firmy v daném právním jednání pro zabránění vzniku jakýchkoliv pochybností výslovně vyloučil.


[1] Obchodní firmu lze převádět i zcela samostatně, její převod není vázán na současný převod závodu, jak tomu bylo za účinnosti obchodního zákoníku, srov. § 11 odst. 4 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

[2] § 423 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“)

[3] § 489 občanského zákoníku.

[4] LASÁK, Jan. § 423 [Vymezení obchodní firmy]. In: BÍLKOVÁ, Jana, ČERNÝ, Michal, ČUHELOVÁ, Kateřina, DAVID, Ludvík, DÁVID, Radovan, DOBROVOLNÁ, Eva, FOJTÍK, Lumír, HANDLAR, Jiří, HAVLAN, Petr, HOLEJŠOVSKÝ, Josef, HORECKÝ, Jan, HULMÁK, Milan, HURDÍK, Jan, HRDLIČKA, Miloslav, KOUKAL, Pavel, LASÁK, Jan, LAVICKÝ, Petr, LAZÍKOVÁ, Jarmila, LEBEDA, Martin, PODIVÍNOVÁ, Martina Kuloglija, PONDIKASOVÁ, Tereza, RONOVSKÁ, Kateřina, RUBAN, Radek, ŠEVČEK, Marek, TŮMA, Pavel, VÍTEK, Jindřich. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, s. 1614

[5] § 502 občanského zákoníku.

[6] § 425 odst. 1 občanského zákoníku.

[7]  § 423 odst. 1 věta druhá občanského zákoníku.

[8] Vyplývá např. z § 450 věta druhá OZ: „Uděluje-li podnikatel prokuru pro některou pobočku svého obchodního závodu nebo pro některý z několika svých obchodních závodů, označí výslovně pobočku nebo obchodní závod.“ nebo z § 429 odst. 1 věta druhá: „Nezapisuje-li se fyzická osoba jako podnikatel do veřejného rejstříku, je jeho sídlem místo, kde má hlavní obchodní závod, popřípadě kde má bydliště.

Hodnocení článku
100%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články