Jak se dotkne akvizice developerského projektu smluv s developery?
Počet obcí a městských částí či obvodů statutárních měst, které přijaly zásady pro uzavírání smluv s developery, narůstá. Tyto zásady podrobně upravují postup obce při jednání s developerem o poskytnutí kompenzace za zvýšené nároky na obcí provozovanou veřejnou infrastrukturu a na obcí zajišťované veřejné služby.
V posledních měsících je přijalo statutární město Jihlava, Mnichovo Hradiště nebo Břeclav, pro které jsme je ve Frank Bold Advokáti připravovali.
Na základě těchto zásad pro spolupráci s developery uzavírají pak obce jak plánovací smlouvy podle § 66 odst. 2 stavebního zákona, tak smlouvy s developery podle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku. Jedná se o tzv. nepojmenované smlouvy, a smluvní strany proto musí velmi pečlivě přistupovat k formulaci jejich obsahu, neboť se nemohou spolehnout na využití zákonných ustanovení řešících otázky, které si smluvní strany ve smlouvě výslovně neupraví.
Prověření projektu a developerských smluv před akvizicí
Obvykle se v developerských smlouvách nachází podrobné vymezení developerského projektu, který má být na území obce umístěn a následně realizován (včetně nezbytné veřejné dopravní či technické infrastruktury), vymezení součinnosti obce poskytované developerovi, určení investičního příspěvku poskytnutého developerem a případně i zajištění závazků smluvních stran např. smluvní pokutou. Méně často však obce pamatují na možnost akvizice developerského projektu, přestože lze očekávat narůstající počet developerských projektů, které bude dokončovat jiný developer než ten, se kterým původně obec uzavírala developerskou smlouvu.
Akvizicí developerského projektu je úplatné nabytí developerského projektu jinou osobou (tou je obvykle nový developer, ale může jí být též obec) od původního developera. Může se například stát, že původní developer ztratí zájem svůj developerský projekt realizovat či dokončit kvůli komplikovanému získávání územního rozhodnutí či stavebního povolení nebo že původní developer na pokračování výstavby již nebude mít dostatek financí.
V rámci akvizice developerského projektu bude nový developer prověřovat právní a faktický stav developerského projektu, který hodlá nabýt. Toto prověřování by mělo zahrnovat též ověření toho, zda spolu s převodem developerského projektu na nového developera přejdou také práva a povinnosti původního developera, plynoucí z uzavřené developerské smlouvy.
Původní developer totiž může být developerskou smlouvu zavázán k tomu, že:
- v případě úmyslu převést svá práva a povinnosti k developerskému projektu na jinou osobu o tomto kroku informuje obec,
- v případě úmyslu převést svá práva a povinnosti k developerskému projektu na jinou osobu zajistí postoupení všech práv a povinností plynoucích z developerské smlouvy na jinou osobu s tím, že obec mu k tomu poskytne nezbytnou součinnost. Smluvní strany by se ohledně možného postoupení developerské smlouvy měly výslovně dohodnout, že povaha smlouvy postoupení nevylučuje, a že s ním souhlasí. Pro jistotu by však měl být součástí developerské smlouvy též dodatek ke smlouvě řešící možnost, že by převod práv a povinností nebyl možný,
- zajistí, aby byli developerskou smlouvou vázáni jeho případní právní nástupci a informuje je o obsahu developerské smlouvy. Tato informační povinnost není nezbytná v případě obcí s rozšířenou působností, neboť developerská smlouva bude v takovém případě podléhat uveřejnění v registru smluv.
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.



