Jak se dotkne akvizice developerského projektu smluv s developery?
Počet obcí a městských částí či obvodů statutárních měst, které přijaly zásady pro uzavírání smluv s developery, narůstá. Tyto zásady podrobně upravují postup obce při jednání s developerem o poskytnutí kompenzace za zvýšené nároky na obcí provozovanou veřejnou infrastrukturu a na obcí zajišťované veřejné služby.
V posledních měsících je přijalo statutární město Jihlava, Mnichovo Hradiště nebo Břeclav, pro které jsme je ve Frank Bold Advokáti připravovali.
Na základě těchto zásad pro spolupráci s developery uzavírají pak obce jak plánovací smlouvy podle § 66 odst. 2 stavebního zákona, tak smlouvy s developery podle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku. Jedná se o tzv. nepojmenované smlouvy, a smluvní strany proto musí velmi pečlivě přistupovat k formulaci jejich obsahu, neboť se nemohou spolehnout na využití zákonných ustanovení řešících otázky, které si smluvní strany ve smlouvě výslovně neupraví.
Prověření projektu a developerských smluv před akvizicí
Obvykle se v developerských smlouvách nachází podrobné vymezení developerského projektu, který má být na území obce umístěn a následně realizován (včetně nezbytné veřejné dopravní či technické infrastruktury), vymezení součinnosti obce poskytované developerovi, určení investičního příspěvku poskytnutého developerem a případně i zajištění závazků smluvních stran např. smluvní pokutou. Méně často však obce pamatují na možnost akvizice developerského projektu, přestože lze očekávat narůstající počet developerských projektů, které bude dokončovat jiný developer než ten, se kterým původně obec uzavírala developerskou smlouvu.
Akvizicí developerského projektu je úplatné nabytí developerského projektu jinou osobou (tou je obvykle nový developer, ale může jí být též obec) od původního developera. Může se například stát, že původní developer ztratí zájem svůj developerský projekt realizovat či dokončit kvůli komplikovanému získávání územního rozhodnutí či stavebního povolení nebo že původní developer na pokračování výstavby již nebude mít dostatek financí.
V rámci akvizice developerského projektu bude nový developer prověřovat právní a faktický stav developerského projektu, který hodlá nabýt. Toto prověřování by mělo zahrnovat též ověření toho, zda spolu s převodem developerského projektu na nového developera přejdou také práva a povinnosti původního developera, plynoucí z uzavřené developerské smlouvy.
Původní developer totiž může být developerskou smlouvu zavázán k tomu, že:
- v případě úmyslu převést svá práva a povinnosti k developerskému projektu na jinou osobu o tomto kroku informuje obec,
- v případě úmyslu převést svá práva a povinnosti k developerskému projektu na jinou osobu zajistí postoupení všech práv a povinností plynoucích z developerské smlouvy na jinou osobu s tím, že obec mu k tomu poskytne nezbytnou součinnost. Smluvní strany by se ohledně možného postoupení developerské smlouvy měly výslovně dohodnout, že povaha smlouvy postoupení nevylučuje, a že s ním souhlasí. Pro jistotu by však měl být součástí developerské smlouvy též dodatek ke smlouvě řešící možnost, že by převod práv a povinností nebyl možný,
- zajistí, aby byli developerskou smlouvou vázáni jeho případní právní nástupci a informuje je o obsahu developerské smlouvy. Tato informační povinnost není nezbytná v případě obcí s rozšířenou působností, neboť developerská smlouva bude v takovém případě podléhat uveřejnění v registru smluv.
Uvedené závazky původního developera přitom slouží k tomu, aby se původní developer nemohl vyvázat ze svých závazků plynoucích z developerské smlouvy tím, že celý developerský projekt převede na nového developera, který již vůči obci není ničím vázán.
Podotýkáme, že hodnota plnění investičního příspěvku, eventuálně náklady na vybudování veřejné infrastruktury (což jsou jen dva příklady nejčastějších závazků původního developera z plánovací či developerské smlouvy) mohou v případě větších developerských projektů činit i desítky milionů korun. Je tedy v zájmu každého, kdo chce nabýt rozpracovaný developerský projekt, aby se přesvědčil též o možných závazcích původního developera vůči obci, ve které má být projekt umístěn.
Developerské smlouvy mohou být také východiskem pro nového developera, který při akvizici projektu původního developera (který v daném případě nebyl vázán smlouvou s obcí) opomenul prověřit soulad projektu s územně plánovací dokumentací. Na změnu např. územního plánu obce není právní nárok, a obec se vůči developerovi nemůže v developerské smlouvě zavázat, že územní plán bude schválen v jím požadovaném znění (takový závazek by byl protiprávní). Může se však zavázat, že učiní kroky vedoucí ke změně územního plánu, a spolupracovat na tom s developerem.
Další články
Jeden úřad, jedno řízení a jedno rozhodnutí: skutečně novela urychlí povolování staveb?
Stavět rychleji, předvídatelněji a bez zdlouhavého obstarávání stanovisek dotčených orgánů. To slibuje rozsáhlá novela zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona (dále jen „stavební zákon“), která byla v září 2026 podepsána prezidentem a nabyde účinnosti od 1. ledna 2027.
Je výběr fotbalové sestavy obchodní vedení? K návratu Tomáše Chorého do Slavie v kontextu limitů akcionářských pokynů
Lze akcionářským příkazem rozhodnout o tom, kdo bude hrát v A-týmu? Případ Tomáše Chorého, kterého majitel Slavie v létě vrátil do kádru, otevírá otázku limitů pokynů akcionáře statutárnímu orgánu – i toho, kdo nese důsledky, když se takové rozhodnutí nepovede.
EU KIDS ACT – konec digitálního divokého západu a nastavení pravidel pro ochranu dětí
EU KIDS Act přináší nová pravidla ochrany dětí na internetu. Jak ovlivní sociální sítě, ověřování věku, umělou inteligenci a odpovědnost digitálních platforem?
Velké firmy mají do 2. listopadu poprvé přiznat globální minimální daň. Státu ale tolik peněz nepřinese
Velké nadnárodní i ryze české skupiny podniků musí do pondělí 2. listopadu vůbec poprvé podat přiznání k takzvané dorovnávací dani, známé také jako globální minimální daň. Ta má zajistit, aby velké firmy odváděly ze zisku alespoň 15 % v každé zemi, kde působí, a připravit tak daňové ráje o jejich hlavní lákadlo.
Předmanželské smlouvy a jejich alternativy: svěřenské a nadační fondy jako nástroj ochrany majetku v manželství
Předmanželská smlouva bývá první – a často jedinou – odpovědí na otázku, jak ochránit majetek při vstupu do manželství. Je to odpověď legitimní, avšak zpravidla jen dílčí. Smluvený režim totiž míří především na jediný scénář: zánik manželství a vypořádání majetku mezi manžely. Řadu situací, kvůli nimž lidé ochranu majetku vůbec zvažují, přitom řešit nedokáže. Právě tam nabízejí svěřenské a nadační fondy koncepčně odlišné a v mnoha ohledech účinnější řešení.



