Jak se dotkne akvizice developerského projektu smluv s developery?
Počet obcí a městských částí či obvodů statutárních měst, které přijaly zásady pro uzavírání smluv s developery, narůstá. Tyto zásady podrobně upravují postup obce při jednání s developerem o poskytnutí kompenzace za zvýšené nároky na obcí provozovanou veřejnou infrastrukturu a na obcí zajišťované veřejné služby.
V posledních měsících je přijalo statutární město Jihlava, Mnichovo Hradiště nebo Břeclav, pro které jsme je ve Frank Bold Advokáti připravovali.
Na základě těchto zásad pro spolupráci s developery uzavírají pak obce jak plánovací smlouvy podle § 66 odst. 2 stavebního zákona, tak smlouvy s developery podle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku. Jedná se o tzv. nepojmenované smlouvy, a smluvní strany proto musí velmi pečlivě přistupovat k formulaci jejich obsahu, neboť se nemohou spolehnout na využití zákonných ustanovení řešících otázky, které si smluvní strany ve smlouvě výslovně neupraví.
Prověření projektu a developerských smluv před akvizicí
Obvykle se v developerských smlouvách nachází podrobné vymezení developerského projektu, který má být na území obce umístěn a následně realizován (včetně nezbytné veřejné dopravní či technické infrastruktury), vymezení součinnosti obce poskytované developerovi, určení investičního příspěvku poskytnutého developerem a případně i zajištění závazků smluvních stran např. smluvní pokutou. Méně často však obce pamatují na možnost akvizice developerského projektu, přestože lze očekávat narůstající počet developerských projektů, které bude dokončovat jiný developer než ten, se kterým původně obec uzavírala developerskou smlouvu.
Akvizicí developerského projektu je úplatné nabytí developerského projektu jinou osobou (tou je obvykle nový developer, ale může jí být též obec) od původního developera. Může se například stát, že původní developer ztratí zájem svůj developerský projekt realizovat či dokončit kvůli komplikovanému získávání územního rozhodnutí či stavebního povolení nebo že původní developer na pokračování výstavby již nebude mít dostatek financí.
V rámci akvizice developerského projektu bude nový developer prověřovat právní a faktický stav developerského projektu, který hodlá nabýt. Toto prověřování by mělo zahrnovat též ověření toho, zda spolu s převodem developerského projektu na nového developera přejdou také práva a povinnosti původního developera, plynoucí z uzavřené developerské smlouvy.
Původní developer totiž může být developerskou smlouvu zavázán k tomu, že:
- v případě úmyslu převést svá práva a povinnosti k developerskému projektu na jinou osobu o tomto kroku informuje obec,
- v případě úmyslu převést svá práva a povinnosti k developerskému projektu na jinou osobu zajistí postoupení všech práv a povinností plynoucích z developerské smlouvy na jinou osobu s tím, že obec mu k tomu poskytne nezbytnou součinnost. Smluvní strany by se ohledně možného postoupení developerské smlouvy měly výslovně dohodnout, že povaha smlouvy postoupení nevylučuje, a že s ním souhlasí. Pro jistotu by však měl být součástí developerské smlouvy též dodatek ke smlouvě řešící možnost, že by převod práv a povinností nebyl možný,
- zajistí, aby byli developerskou smlouvou vázáni jeho případní právní nástupci a informuje je o obsahu developerské smlouvy. Tato informační povinnost není nezbytná v případě obcí s rozšířenou působností, neboť developerská smlouva bude v takovém případě podléhat uveřejnění v registru smluv.
Uvedené závazky původního developera přitom slouží k tomu, aby se původní developer nemohl vyvázat ze svých závazků plynoucích z developerské smlouvy tím, že celý developerský projekt převede na nového developera, který již vůči obci není ničím vázán.
Podotýkáme, že hodnota plnění investičního příspěvku, eventuálně náklady na vybudování veřejné infrastruktury (což jsou jen dva příklady nejčastějších závazků původního developera z plánovací či developerské smlouvy) mohou v případě větších developerských projektů činit i desítky milionů korun. Je tedy v zájmu každého, kdo chce nabýt rozpracovaný developerský projekt, aby se přesvědčil též o možných závazcích původního developera vůči obci, ve které má být projekt umístěn.
Developerské smlouvy mohou být také východiskem pro nového developera, který při akvizici projektu původního developera (který v daném případě nebyl vázán smlouvou s obcí) opomenul prověřit soulad projektu s územně plánovací dokumentací. Na změnu např. územního plánu obce není právní nárok, a obec se vůči developerovi nemůže v developerské smlouvě zavázat, že územní plán bude schválen v jím požadovaném znění (takový závazek by byl protiprávní). Může se však zavázat, že učiní kroky vedoucí ke změně územního plánu, a spolupracovat na tom s developerem.
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.



