Ostatní

Článek navazuje na úvod do tématu stanovení povinnosti pro veřejné zadavatele od roku 2022, který byl publikován přednedávnem. Cílem tohoto článku je detailněji popsat úvahy nad návrhem postupného plynulého náběhu využívání metody BIM.

Složili jste advokátní zkoušky a už jste si trochu odpočinuli po intenzivní, mnohdy i dvouměsíční přípravě? Pokud se podobně jako nedávno já trochu ztrácíte v množství povinností a informací, které se pojí k začátku samostatného výkonu advokátní praxe, pak jste (věřím) narazili na článek, který Vám pomůže z tohoto bludiště ven. A jak si všichni pamatujeme z dob našeho dětství – kdo nezabloudí v bludišti, ten se ani na startu své advokátní kariéry neztratí!

Digitální dvojče je tím, co přinese vlastníkovi stavby i jeho dodavatelům očekávanou efektivitu. Žijeme v digitální době. Vše se digitalizuje a to zasahuje naše životy ve všech možných aspektech, pro novou generaci to je již přirozený stav. Virtuální svět. Mnohdy online. Stavebnictví i přes svojí „nekonečnou“ konzervativnost nemůže dále odolávat, protože zcela přirozeně se stává neatraktivní pro mladé lidi, pro kreativní osobnosti a jako odvětví musí projít obrovskou proměnou.

Zákon o zdravotnej starostlivosti v podmienkach Slovenskej republiky (z. č. 576/ 2004 z 21. októbra 2004 o zdravotnej starostlivosti, službách súvisiacich s poskytovaním zdravotnej starostlivosti a o zmene a doplnení niektorých zákonov, ďalej len ZoZS ) v § 2 ods. 11 stručne definuje pojem liečebný režim.

Současná společnost přesouvá celý život na internet, a to včetně obstarávání svých potřeb. Změna se tak dotkla i lékáren, u kterých je situace odlišná nejen z pohledu práva a povinností spojených s prodejem léčivých přípravků přes internet, ale také z pohledu sociálního. Lékárna, alespoň v předchozích letech, představovala místo, kam si lidé chodili nechat pomoci a poradit. Z lékáren se však (v některých případech) stávají pouze výdejny objednaného zboží.

Na základě dohody náměstků Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva pro místní rozvoj byla Česká agentura pro standardizaci (dále též jen „ČAS“) pověřena ustanovením a vedením nové meziresortní pracovní skupiny, jejímž cílem je navrhnout definici a legislativní zakotvení povinnosti využívat metodu BIM pro veřejné zadavatele pro nadlimitní zakázky financované z veřejných rozpočtů.

Institut náhradního mateřství (taktéž surogátní mateřství), tedy situace, kdy žena porodí dítě pro jiného, není českým právem nikterak upravený, přestože reálně existuje a je využíván. Podle zásady co není zakázáno, je dovoleno, bychom mohli dospět k závěru, že náhradní mateřství je u nás legální. Lze ovšem opravdu toto pravidlo aplikovat i na tak komplikovanou a kontroverzní problematiku jako je náhradní mateřství?

LegalRecruiters.cz ve spolupráci s Bidli.cz a Recruitis.cz zveřejnili veškerá data v rámci průzkumu nástupních mezd advokátních koncipientů 2018/2019 a jejich životní úrovně, která jsou kompletním doplněním textu, který jste si mohli na Právním prostoru.cz přečíst již v červnu.

Jednotný přístup na trh v rámci střední Evropy či jednotné sazby. I takové výhody budou muset podle Bořivoje Líbala, lokálního partnera advokátní kanceláře Noerr s.r.o., poskytovat mezinárodní kanceláře, aby udržely krok s lokálními hráči. V rozhovoru se dočtete nejen to, jak si na tom stojí vývoj trhu právních služeb, ale také zjistíte, co je základem fungující spolupráce s podřízenými a zda musí být právník dobrým manažerem.

Dosavadní právní úprava taxislužby se ve spojení s rozšířením poskytování přepravy prostřednictvím mobilních aplikací, jako je Uber, ukázala být nedostatečnou. Důvodem toho je nejen potřeba zlepšit vynutitelnost dodržování povinností dopravců a řidičů, které jsou v současnosti plošně porušovány, ale i společenský vývoj, a s tím spojený zájem cestujících o přepravu prostřednictvím moderních platforem.

V úterý 5. 11. 2019 proběhl v Brně již 8. ročník konference Právo ve veřejné správě. I tentokrát byl program jednodenní konference nabitý zajímavými přednášejícími, po některých příspěvcích účastníky ovšem i lehce mrazilo.

Pravidla pro dovoz a vývoz zvláště chráněných druhů reguluje Mezinárodní úmluva obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (dále jen „CITES“). Ta si klade za cíl chránit ohrožená zvířata a rostliny před vyhubením v přírodě.

Dne 31. 7. 2019 nabyla účinnosti novela zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPC“ či „zákon o pobytu cizinců“). Jedná se tak o další změnu již dost nepřehledného zákona o pobytu cizinců. V návaznosti na výše uvedené Vám zde přinášíme pro lepší orientaci přehled těch nejpodstatnějších změn.

K jakým trestným činům v oblasti veřejné správy dochází nejčastěji? Měli by být členové přímo volených orgánů územní samosprávy nepostižitelní za hlasování? Měly by v této oblasti OČTŘ v postihu na své aktivitě přidat, či spíše polevit? Dalším ze zajímavých témat, na které se mohou návštěvníci konference Právo ve veřejné správě těšit, je problematika trestní odpovědnosti v územní samosprávě a státní správě.

V případech porušení autorských práv soudy často čelí obtížnému vyčíslení vzniklé újmy. Pokud jsou neoprávnění šiřitelé autorských děl přistiženi, je poté těžké vyčíslit jimi způsobenou újmu tak, aby částka pokryla skutečnou ztrátu a poskytla poškozenému přiměřené zadostiučinění, zároveň ale nastavit limity tak, aby částka nevycházela pouze z tabulkových výpočtů, ale aby odrážela konkrétní okolnosti porušení práv.

Dne 24. září 2019 schválil Parlament České republiky novelu zákona o léčivech, která mimo jiné v návaznosti na pozměňovací návrh poslance Pawlase přináší změnu stávajících pravidel v oblasti zajištění dodávek léčivých přípravků v rámci distribučního řetězce a nově zavádí tzv. chráněný distribuční systém.

To, že právníky už dávno nelze vnímat jako suchary v nažehlených oblecích, živě dokazují Vendula a David Zahumenští, kteří v rozhovoru kromě praktických kontraktačních tipů pro obce a investory prozradili, kde se zrodila myšlenka populárních komiksů Investor Zahumny. Mohou v budoucnu najít oblíbené obrázkové seriály využití i při procesu uzavírání smluv?

Stejně jako drtivá většina ostatních zákonů se i zákon o veřejných službách v přepravě cestujících [1] (dále jen „Zákon“) potýká s výkladovými problémy některých ustanovení. Tento příspěvek se proto věnuje poukázání na legislativně-technické nedostatky Zákona a řešení výkladových problémů s tím spojených.

Jiří Macháček, Janek Ledecký, Adam Vojtěch ... Co tyto pány spojuje? Odpověď je právo a hudba. Není až takovou výjimkou, že by se absolventi práv věnovali profesionálně hudbě, avšak se situací, že by někdo z nich kloubil aktivní hudební karieru, a zároveň byl činný v některém z typických právnických povolání, se v reálném životě téměř nesetkáme.

V  souvislosti s  adaptací nových nařízení Evropské unie o  zdravotnických prostředcích[1] byl uveřejněn jednak návrh zcela nového zákona o zdravotnických prostředcích, který má regulovat obecné zdravotnické prostředky, jednak návrh novely stávajícího zákona o  zdravotnických prostředích, který by měl nově změnit název a  upravovat pouze diagnostické zdravotnické prostředky in vitro.

V červnu 2019 nabyla účinnosti část novely zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „insolvenční zákon“). Jednou ze změn, které novela insolvenčního zákona přinesla je změna způsobů oddlužení, které jsou definovány v § 398 insolvenčního zákona, na oddlužení zpeněžením majetkové podstaty a oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty.

Do 15. října 2019 mají posluchači právnických fakult jedinečnou možnost přihlásit se do historicky prvního spotřebitelského moot courtu v dějinách ČR. Na co se nejlepší z účastníků mohou těšit? Jakými schopnostmi by měli účastníci disponovat?

Listopadová konference Právo ve veřejné správě se kvapem blíží a účastníci se mohou těšit opět na zajímavé řečníky, mezi kterými se letos objeví JUDr. Pavel Vetešník, Ph.D. Pavel Vetešník pracuje na legislativním a právním odboru České národní banky, je členem pracovní komise pro veřejné právo Legislativní rady vlády, rozkladové komise Ministerstva vnitra a Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců. Podílel se také například na přípravě zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Na co se tedy můžete těšit?

Soudní dvůr Evropské unie („SDEU“) se ve svém rozhodnutí ve věci Fashion ID (sp. zn. C-40/17 ze dne 29. července 2019)[1] vyjádřil k otázce odpovědnosti správců webových stránek za užívání sociálních plug-inů z hlediska zpracování osobních údajů. Tento článek si klade za cíl poskytnout čtenářům stručné vysvětlení funkce plug-inů sociálních sítí a popsat praktické dopady výše uvedeného rozhodnutí na jejich užívání.

Tento článek se zabývá problematikou regulace kosmetických a léčivých výrobků. Z nařízení a směrnic EU [konkrétně v čl. 2 odst. 1 písm. a) Nařízení 1223/2009] lze vyčíst, že kosmetický přípravek je látka nebo směs určená pro styk s vnějšími částmi těla nebo se zuby a sliznicemi ústní dutiny, výhradně nebo převážně za účelem jejich čištění, parfemace, změny vzhledu, ochrany, udržování v dobrém stavu nebo úpravy tělesného pachu.