Ostatní

„Právník čte mezi řádky a analyzuje dva kroky dopředu, soustředí se na administrativní stránku. Stavař vždy bude spíš řešit stavbu jako takovou, přičemž jakékoliv dokladování, ohlašování, oznamování vidí jako ztrátu času.“ Jaké výzvy přináší propojování práva s ryze technickým odvětvím stavebnictví? Mají tyto dva světy něco společného?

Co znamená nouzový stav vyhlášený v souvislosti s pandemií způsobenou koronavirem pro farmaceutický průmysl? S jakými opatřeními se budou muset farmaceutické společnosti a jiné subjekty z Life Sciences and Health Care odvětví potýkat? Níže uvádíme základní informace a odpovědi na nejpalčivější otázky posledních dnů.

Společností hýbe debata o tom, zda a v jakém rozsahu budou státem kompenzovány škody, které občanům a podnikatelským subjektům (dále jen „poškození“) vzniknou v souvislosti s právními akty vydanými vládou a ministerstvem zdravotnictví.

Dne 19. března tohoto roku vyšel v Advokátním deníku a dne 25. března byl publikován rovněž na Právním prostoru článek Ondřeje Dostála o právech pacientů v době nouzového stavu za epidemie onemocněním COVID-19. Konkrétně je v článku hodnocena situace po vydání Opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví ČR ze dne 16. března 2020 o omezení plánované nemocniční péče (dále jen „Opatření“).

Dnes již prakticky nikdo nepochybuje o tom, že vyhlášení nouzového stavu dle ústavního zákona č. 110/1998 Sb. (dále jen „ÚZ“) bylo krokem nutným a správným.

Sepsali jsme pro vás otázky a odpovědi na nejčastější právní otázky v souvislosti s pandemií Koronaviru. Soustředíme se na všechny oblasti práva, které jsou firmy nuceny řešit.

Od pokut za porušení karantény, porušení zákazu vycházení a povinnosti nosit roušku až po trestný čin šíření nakažlivé nemoci. Jaké sankce jsou spojeny s mimořádnými opatřeními?

Více než 300 dotazů zodpověděl během jediného týdne od spuštění právní online podpory Frank Bold [1]. Živnostníky nejvíce zajímají možnosti náhrady škod v případě uzavření provozoven nebo nutnost zajištění ochranných pomůcek pro zaměstnance zaměstnavatelem.

Ministerstvo zdravotnictví vydalo opatření, kterým se od 17. března 2020 omezuje plánovaná péče v nemocnicích, kvůli uvolnění kapacit pro COVID-19. Zdravotnictví ale slouží i pacientům s jinými nemocemi, úrazy a stavy, které mohou být mnohem nebezpečnější, než je COVID-19, zejména pokud by pacienti neměli přístup ke včasné léčbě. Ztrácejí nyní právo se léčit?

Současná situace pandemie COVID 19 se zásadně dotýká nejen pacientů, ale i lékařů. Vzhledem k akutnímu nedostatku ochranných prostředků proti nákaze jsou tyto distribuovány přednostně infekčním oddělením nemocnic. Velmi malé množství pak bylo distribuováno mezi praktické lékaře, na ostatní ambulantní specialisty a soukromé lékaře se zatím nedostalo vůbec nic.

Vyhlášení nouzového stavu, který má pomoci eliminovat šíření nakažlivé choroby COVID 19 (tak je tato nemoc uvedena v Nařízení vlády ČR, na které odkazuje § 154 zákona č. 40/2009 Sb. trestního zákoníku) bude mít nepochybně za následek vznik škod značného rozsahu, které dopadnou (vlastně již dopadají) na podnikatele. Ti se čím dál častěji ptají, zda je budou muset nést na své riziko, nebo zda mohou uplatnit nárok na jejich náhradu a případně v jaké výši.

Vyhlášení nouzového stavu, karantény a jiných opatření na území České republiky v souvislosti s šířící se pandemií viru COVID-19, lidově zvaného „koronavirus“ se projevuje očekávanými negativními dopady nejen na českou ekonomiku celkově, ale i na jednotlivé podnikatele a živnostníky.

Mezi podnikateli postiženými současnou situací se množí diskuse, zda bude možné po státu požadovat náhradu škody související s krizovými opatřeními. Často se zmiňuje ustanovení § 36 krizového zákona. Stejně tak se množí (prvotní) odpovědi právníků.

Přinášíme zaměstnavatelům aktuální seznam všech krizových opatřeních a praktická doporučení a rady.

Klimatická změna představuje jednu z největších výzev současné společnosti. Proto 11. prosince 2019 Komise zveřejnila Zelenou dohodu pro Evropu, politický dokument, ve kterém nadefinovala svůj plán růstu a transformace Evropské unie ve světle klimatické změny. V předchozí části jsme představili oblasti energetiky, klimatické neutrality a oběhového hospodářství.

Zveme-li devatenácté století stoletím páry, nejpříznačnějším přívlastkem pro století jednadvacáté by bylo asi digitální. Žijeme éru průmyslu 4.0, která bezpochyby mění i svět práva.

V úvodu letošního roku dochází k řadě změn nejen na poli farmaceutického práva. V dnešním článku si přiblížíme již účinné změny platného práva, v druhé části článku se podíváme na to, co nás ještě v letošním roce čeká.

Problematika právní povahy zemřelého lidského těla a přípustného zacházení s ním se dotýká některých základních otázek lidské existence, mravnosti a práva. Přesto není zcela najisto postaveno, za jakých okolností může být lidské tělo považováno za věc a jaké zacházení s ním je v rozporu s právem.

Letošní ročník tradičního kongresu Právní prostor již postupně odkrývá svůj program. S prvním příspěvkem jubilejního desátého ročníku vystoupí doc. JUDr. Dana Ondrejová, Ph.D., docentka na Katedře obchodního práva Právnické fakulty MU, advokátka, rozhodce Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR a rozhodce Mezinárodního rozhodčího soudu při Českomoravské komoditní burze.

V roce 2017 se autonomní společenství Katalánsko prohlásilo suverénním státem nezávislým na Španělsku. Samostatnosti nicméně Katalánci nedosáhli, Španělsko naopak zareagovalo dočasným omezením katalánské autonomie a pro řadu katalánských politiků má navíc celá záležitost i trestněprávní dohru.

Špecifikom právnej zodpovednosti pri poskytovaní zdravotnej starostlivosti je účasť značného počtu osôb, ktoré sa podieľajú na jej poskytovaní. Za poskytovanie zdravotnej starostlivosti zodpovedá celý rad osôb, pričom každá z nich zodpovedá predovšetkým za svoju vlastnú čiastkovú aktivitu, ktorú pri poskytovaní zdravotnej starostlivosti vykonáva.

Vláda České republiky v roce 2019 rozhodla, že se podpora vědy, výzkumu a inovací stane zcela konkrétní aktivitou, jejíž ambicí je zařadit se během dvanácti let mezi inovační lídry Evropy a stát se zemí technologické budoucnosti. Jak vláda uvádí ve svém dokumentu Inovační strategie České republiky 2019–2030 (dále jen „Inovační strategie“), je nutné mířit na finální výrobu, technologická řešení a služby založené na znalostech s vysokou přidanou hodnotou.

Vláda České republiky v roce 2019 rozhodla, že se podpora vědy, výzkumu a inovací stane zcela konkrétní aktivitou, jejíž ambicí je zařadit se během dvanácti let mezi inovační lídry Evropy a stát se zemí technologické budoucnosti. Jak vláda uvádí ve svém dokumentu Inovační strategie České republiky 2019–2030 (dále jen „Inovační strategie“), je nutné mířit na finální výrobu, technologická řešení a služby založené na znalostech s vysokou přidanou hodnotou.

Poutá-li nějaká otázka pozornost právnické veřejnosti v oblasti soudního přezkumu rozhodnutí zdravotních pojišťoven, jde především o nejednotný postoj soudů ve správním soudnictví k rozhodnutím o úhradě jinak nehrazené zdravotní služby podle § 16 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění.

Česká republika a Slovensko – sousední země s podobným kulturním a jazykovým základem, který přímo vybízí ke vzájemné spolupráci. Může takové propojení fungovat i v právu? V čem tkví výhody a naopak úskalí československé právní symbiózy? Jaké benefity nabízí mezinárodní kancelář klientům či jaké rozdíly vykazují dané právní řády?