Historie vzniku České advokátní komory, tak jak ji známe dnes
Česká advokátní komora (dále jen „Komora“ nebo „ČAK“) v nynější podobě byla zřízena zákonem č. 85/1996 Sb., o advokacii ze dne 13. března 1996, jenž nabyl účinnosti 1. července 1996 (dále jen „zákon o advokacii“).
Po sametové revoluci byly právní předpisy neustále měněny a novelizovány. Tato „legislativní smršť“[1] se dotkla i zákona o advokacii, který byl k prosinci roku 2019 novelizován již čtyřiadvacetkrát. Samotná Komora je upravena v §§ 40-49 zákona o advokacii. ČAK je právnickou osobou veřejného práva, které byla na jedné straně svěřena samospráva pro celý advokátní stav jakožto samosprávné stavovské organizaci,[2] a na straně druhé vykonává veřejnou správu na úseku advokacie.[3] Jedná se tedy o veřejnoprávní korporaci.[4]
Cesta ke vzniku Komory tak, jak ji známe dnes, vedla skrze náročný a dlouhý vyjednávací proces. Ve stávající podobě Komora začala vznikat spolu se sametovou revolucí a následnou demokratizací naší země. Od roku 1990 až do roku 1996 u nás působily dvě komory, Česká advokátní komora (dále jen „Komora advokátů“) a Komora komerčních právníků ČR (dále jen „Komora právníků“). K této situaci došlo proto, že se řada advokátů stavěla odmítavě k myšlence, že by do advokacie byli připuštěni i ostatní právníci.[5] Důsledkem tohoto odmítavého postoje bylo, že České národní radě v roce 1990 byly předloženy dva zákony, a to zákon č. 128/1990 Sb., o advokacii a zákon č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované (dále jako „zákon o Komerčních právnících“). Přijetím těchto zákonů a vznikem samostatných komor, jež sdružovaly představitele těchto profesí, došlo k rivalitě a soupeření mezi jejich představiteli.[6]
Činnost komerčních právníků se příliš nelišila od činnosti advokátů. Komerční právníci poskytovali právní pomoc fyzickým a právnickým osobám, v rámci činnosti provozované jako nezávislé povolání. Právní pomoc spočívala v poskytování právních porad, zpracování právních rozborů, sepisování smluv a dalších činností, avšak pouze ve věcech souvisejících s podnikatelskou činností jejích klientů.[7] Totožně jako Komora advokátů, tak i Komora právníků byla právnickou osobou, která sdružovala všechny komerční právníky zapsané v seznamu vedeném Komorou právníků.[8]
Komora advokátů byla zřízena účinností zákona č. 128/1990 Sb., o advokacii. Jednalo se o první zákon, který se zasloužil o obnovu advokacie v ČR. Význam tohoto zákona byl výstižně shrnut v článku na webových stránkách ČAK,[9] jenž pojednával o vývoji právní úpravy advokacie v ČR od r. 1990. Již v úvodu tohoto článku je řečeno: „Zákon č. 128/1990 Sb., o advokacii představoval základní transformační nástroj pro obnovu nezávislé advokacie v ČR.“ Advokáti a komerční právníci byli sdruženi v různých nezávislých komorách právnických profesí. Tyto profese měly mnoho společného, a to včetně právní úpravy určení odměny za jimi poskytované služby. Pro obě profese byla vydána společná vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky č. 270/1990 Sb., o odměnách advokátů a komerčních právníků za poskytování právní pomoci.
V průběhu let 1993-1994 probíhala oboustranná jednání, která měla za cíl skoncovat s dosavadní dvoukolejností a vytvořit jedinou komoru, jež by sdružovala jak advokáty, tak i dosavadní komerční právníky.[10] Důvody pro tyto úvahy a jednání o sloučení byly prozaické. Činnost obou profesí se postupně sbližovala a zároveň se v určitých oblastech překrývala, což vedlo k názoru, že tato dvojkolejnost se stala nepraktickou.[11] Nepraktičnost spočívala především v tom, že komerční právníci nemohli zastupovat své klienty v situacích, kdy se určitý spor netýkal podnikatelské činnosti. Taktéž byla omezena vzájemná spolupráce mezi právníky a advokáty, neboť právní úprava jejich postavení byla regulována různými právními předpisy. Důsledkem popsaného byla skutečnost, že se komerční právníci a advokáti nemohli vzájemně zastupovat, a ani nemohli poskytovat právní služby společně.[12]
V důvodové zprávě k zákonu č. 85/1996 Sb., o advokacii,[13] se uvádí, že jednou z příčin, kvůli kterým bylo třeba přijmout nový zákon, byly i výše zmíněné problémy spojené s dvojkolejností. Důvodová zpráva navíc zdůrazňovala další důležitý aspekt pro přijetí nového zákona, a sice potřebu přiblížit naši právní úpravu poskytování právních služeb mezinárodní úpravě. Česká republika se zavázala zajistit postupnou kompatibilitu našich právních předpisů a předpisů Evropských společenství, což se dotýkalo i poskytování právních služeb. Následně začala jednání o nové právní úpravě, a po několikaleté diskuzi byl přijat zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii. V době přijetí byl tento zákon především zákonem „slučovacím“[14]. Účinností tohoto zákona došlo ke vzniku stávající České advokátní komory, která sjednotila dosavadní Komoru advokátů a Komoru právníků a stala se jejich právním nástupcem. Právní služby již nadále nebyly poskytovány představiteli dvou různých nezávislých právních profesí. Došlo tak k odstranění nadbytečné dvojkolejnosti v oblasti poskytování právních služeb. Všichni ti, kteří byli zapsáni v seznamu advokátů vedeném dle předchozího zákona, jakož i ti, jež byli zapsaní v seznamu komerčních právníků, byli zapsání i bez žádosti do ČAK.
[1] Vychopeň, Martin. Projev předsedy ČAK JUDr. Martina Vychopně. Bulletin advokacie. 2010(10). s. 7.
[2] § 40 odst. 2 zákona o advokacii č. 85/1996 Sb.
[3] § 40 odst. 3, tamtéž.
[4] KOVÁŘOVÁ, Daniela. Zákon o advokacii a stavovské předpisy: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2017. Komentáře (Wolters Kluwer). ISBN 978-80-7552-631-1. s. 698.
[5] BALÍK, Stanislav. Dějiny advokacie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Česká advokátní komora ve spolupráci s národní galerií, 2009. ISBN 978-80-7035-427-8. s. 227.
[6] Tamtéž. s. 228.
[7] § 2 odst. 1, zákona o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované č. 209/1990 Sb.
[8] § 33 odst. 2, 3, zákona o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované č. 209/1990 Sb.
[9] Vývoj právní úpravy advokacie v ČR od roku 1990 [online]. [cit. 2019.10.11]. Dostupné z: https://www.cak.cz/assets/doporucujeme/zakony-o-advokacii---legislativni-vyvoj-1990-2015.pdf
[10] BALÍK, Stanislav. Dějiny advokacie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Česká advokátní komora ve spolupráci s národní galerií, 2009. ISBN 978-80-7035-427-8. s. 229.
[11] Tamtéž.
[12] Tamtéž.
[13] Návrh zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii: důvodová zpráva k návrhu zákona o advokacii. [online]. [cit. 2019-10-25] Dostupné z: https://www.psp.cz/eknih/1993ps/tisky/t192000b.htm
[14] BALÍK, Stanislav. Dějiny advokacie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Česká advokátní komora ve spolupráci s národní galerií, 2009. ISBN 978-80-7035-427-8. s. 234.
Další články
Když státem přiznaný nárok ztrácí svůj účinek
Co může znamenat rozsudek NSS o hornickém důchodu pro výchovné absorbované do minimálního důchodu?
Lex kratom a povolení k prodeji na dálku: co návrh říká o už vydaných povoleních
Vládní návrh novely zákona o návykových látkách (sněmovní tisk 321) zakazuje prodej psychomodulačních látek na dálku a ruší kategorii povolení, na jejímž základě tento prodej dnes probíhá. Výslovné přechodné ustanovení k již vydaným povolením návrh neobsahuje.
Podpis je pravý. Směl zaměstnanec zavázat celou firmu?
Smlouva má správnou hlavičku, dohodnutou cenu i podpis obchodního manažera. Zákazník počítá s dodávkou. Pak přijde zpráva od jednatele: zaměstnanec překročil své oprávnění a společnost se proto smlouvou necítí vázána. Zní to přesvědčivě. Jenže porušení pravidel uvnitř firmy ještě nemusí znamenat, že závazek nevznikl.
Jak oslovit firmu, která není na prodej, aniž by vznikla právní a reputační rizika
Výrobce obalů by rád převzal menšího dodavatele, jehož majitel o prodeji nikdy veřejně nemluvil a firmu nikde nenabízí. Už první dopis nebo telefonát přitom může podle svého obsahu zahájit jednání o smlouvě, prozradit záměr kupujícího a znejistit lidi uvnitř oslovené firmy. Článek ukazuje, kde se tato rizika rodí a jak s nimi pracovat od prvního kontaktu.
Jeden úřad, jedno řízení a jedno rozhodnutí: skutečně novela urychlí povolování staveb?
Stavět rychleji, předvídatelněji a bez zdlouhavého obstarávání stanovisek dotčených orgánů. To slibuje rozsáhlá novela zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona (dále jen „stavební zákon“), která byla v září 2026 podepsána prezidentem a nabyde účinnosti od 1. ledna 2027.



