Historie vzniku České advokátní komory, tak jak ji známe dnes

Česká advokátní komora (dále jen „Komora“ nebo „ČAK“) v nynější podobě byla zřízena zákonem č. 85/1996 Sb., o advokacii ze dne 13. března 1996, jenž nabyl účinnosti 1. července 1996 (dále jen „zákon o advokacii“).

Dmytro Krasovskyjadvokátní koncipient, Šafra & partneři s.r.o., advokátní kancelář

Po sametové revoluci byly právní předpisy neustále měněny a novelizovány. Tato „legislativní smršť“[1] se dotkla i zákona o advokacii, který byl k prosinci roku 2019 novelizován již čtyřiadvacetkrát. Samotná Komora je upravena v §§ 40-49 zákona o advokacii. ČAK je právnickou osobou veřejného práva, které byla na jedné straně svěřena samospráva pro celý advokátní stav jakožto samosprávné stavovské organizaci,[2] a na straně druhé vykonává veřejnou správu na úseku advokacie.[3] Jedná se tedy o veřejnoprávní korporaci.[4]

Cesta ke vzniku Komory tak, jak ji známe dnes, vedla skrze náročný a dlouhý vyjednávací proces. Ve stávající podobě Komora začala vznikat spolu se sametovou revolucí a následnou demokratizací naší země. Od roku 1990 až do roku 1996 u nás působily dvě komory, Česká advokátní komora (dále jen „Komora advokátů“) a Komora komerčních právníků ČR (dále jen „Komora právníků“). K této situaci došlo proto, že se řada advokátů stavěla odmítavě k myšlence, že by do advokacie byli připuštěni i ostatní právníci.[5] Důsledkem tohoto odmítavého postoje bylo, že České národní radě v roce 1990 byly předloženy dva zákony, a to zákon č. 128/1990 Sb., o advokacii a zákon č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované (dále jako „zákon o Komerčních právnících“). Přijetím těchto zákonů a vznikem samostatných komor, jež sdružovaly představitele těchto profesí, došlo k rivalitě a soupeření mezi jejich představiteli.[6]

Činnost komerčních právníků se příliš nelišila od činnosti advokátů. Komerční právníci poskytovali právní pomoc fyzickým a právnickým osobám, v rámci činnosti provozované jako nezávislé povolání. Právní pomoc spočívala v poskytování právních porad, zpracování právních rozborů, sepisování smluv a dalších činností, avšak pouze ve věcech souvisejících s podnikatelskou činností jejích klientů.[7] Totožně jako Komora advokátů, tak i Komora právníků byla právnickou osobou, která sdružovala všechny komerční právníky zapsané v seznamu vedeném Komorou právníků.[8]  

Komora advokátů byla zřízena účinností zákona č. 128/1990 Sb., o advokacii. Jednalo se o první zákon, který se zasloužil o obnovu advokacie v ČR. Význam tohoto zákona byl výstižně shrnut v článku na webových stránkách ČAK,[9] jenž pojednával o vývoji právní úpravy advokacie v ČR od r. 1990. Již v úvodu tohoto článku je řečeno: „Zákon č. 128/1990 Sb., o advokacii představoval základní transformační nástroj pro obnovu nezávislé advokacie v ČR.“ Advokáti a komerční právníci byli sdruženi v různých nezávislých komorách právnických profesí. Tyto profese měly mnoho společného, a to včetně právní úpravy určení odměny za jimi poskytované služby. Pro obě profese byla vydána společná vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky č. 270/1990 Sb., o odměnách advokátů a komerčních právníků za poskytování právní pomoci.

V průběhu let 1993-1994 probíhala oboustranná jednání, která měla za cíl skoncovat s dosavadní dvoukolejností a vytvořit jedinou komoru, jež by sdružovala jak advokáty, tak i dosavadní komerční právníky.[10] Důvody pro tyto úvahy a jednání o sloučení byly prozaické. Činnost obou profesí se postupně sbližovala a zároveň se v určitých oblastech překrývala, což vedlo k názoru, že tato dvojkolejnost se stala nepraktickou.[11] Nepraktičnost spočívala především v tom, že komerční právníci nemohli zastupovat své klienty v situacích, kdy se určitý spor netýkal podnikatelské činnosti. Taktéž byla omezena vzájemná spolupráce mezi právníky a advokáty, neboť právní úprava jejich postavení byla regulována různými právními předpisy. Důsledkem popsaného byla skutečnost, že se komerční právníci a advokáti nemohli vzájemně zastupovat, a ani nemohli poskytovat právní služby společně.[12] 

V důvodové zprávě k zákonu č. 85/1996 Sb., o advokacii,[13] se uvádí, že jednou z příčin, kvůli kterým bylo třeba přijmout nový zákon, byly i výše zmíněné problémy spojené s dvojkolejností. Důvodová zpráva navíc zdůrazňovala další důležitý aspekt pro přijetí nového zákona, a sice potřebu přiblížit naši právní úpravu poskytování právních služeb mezinárodní úpravě. Česká republika se zavázala zajistit postupnou kompatibilitu našich právních předpisů a předpisů Evropských společenství, což se dotýkalo i poskytování právních služeb. Následně začala jednání o nové právní úpravě, a po několikaleté diskuzi byl přijat zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii. V době přijetí byl tento zákon především zákonem „slučovacím“[14]. Účinností tohoto zákona došlo ke vzniku stávající České advokátní komory, která sjednotila dosavadní Komoru advokátů a Komoru právníků a stala se jejich právním nástupcem. Právní služby již nadále nebyly poskytovány představiteli dvou různých nezávislých právních profesí. Došlo tak k odstranění nadbytečné dvojkolejnosti v oblasti poskytování právních služeb. Všichni ti, kteří byli zapsáni v seznamu advokátů vedeném dle předchozího zákona, jakož i ti, jež byli zapsaní v seznamu komerčních právníků, byli zapsání i bez žádosti do ČAK.


[1] Vychopeň, Martin. Projev předsedy ČAK JUDr. Martina Vychopně. Bulletin advokacie. 2010(10). s. 7.

[2] § 40 odst. 2 zákona o advokacii č. 85/1996 Sb.

[3] § 40 odst. 3, tamtéž.

[4] KOVÁŘOVÁ, Daniela. Zákon o advokacii a stavovské předpisy: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2017. Komentáře (Wolters Kluwer). ISBN 978-80-7552-631-1. s. 698.

[5] BALÍK, Stanislav. Dějiny advokacie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Česká advokátní komora ve spolupráci s národní galerií, 2009. ISBN 978-80-7035-427-8. s. 227.

[6] Tamtéž. s. 228.

[7] § 2 odst. 1, zákona o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované č. 209/1990 Sb.

[8] § 33 odst. 2, 3, zákona o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované č. 209/1990 Sb.

[9] Vývoj právní úpravy advokacie v ČR od roku 1990 [online]. [cit. 2019.10.11]. Dostupné z: https://www.cak.cz/assets/doporucujeme/zakony-o-advokacii---legislativni-vyvoj-1990-2015.pdf

[10] BALÍK, Stanislav. Dějiny advokacie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Česká advokátní komora ve spolupráci s národní galerií, 2009. ISBN 978-80-7035-427-8. s. 229.

[11] Tamtéž.

[12] Tamtéž.

[13] Návrh zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii: důvodová zpráva k návrhu zákona o advokacii. [online]. [cit. 2019-10-25] Dostupné z: https://www.psp.cz/eknih/1993ps/tisky/t192000b.htm

[14] BALÍK, Stanislav. Dějiny advokacie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Česká advokátní komora ve spolupráci s národní galerií, 2009. ISBN 978-80-7035-427-8. s. 234.

Hodnocení článku
100%
Pro hodnocení článku musíte býtpřihlášen/a
Přidat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a
Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu

Partneři projektu

Všichni partneři