Rozhovor: Jan Buček - V advokacii inspiraci nehledám, hudba je naprosto odlišným způsobem seberealizace
Mgr. Jan Buček je advokát, ale taky bubeník. Jak jde jeho profese dohromady s hudbou? Jak se dá vše skloubit? A nachází v advokacii náměty pro hudební tvorbu? Nejen na tyto otázky jsme dostali odpověď v následujícím rozhovoru.
Jste advokát, vědí Vaši klienti o Vaší umělecké dráze? Znají Slepé křováky?
Ode mě určitě nevědí. Takže bych řekl, že běžní klienti, s nimiž nebývám v jiném než pracovním kontaktu, nikoli.
Vystupujete na mnoha festivalech, v klubech, na soutěžích, natáčíte klipy… jak to jde časově skloubit s prací? Jak zvládáte tento dvojí život?
Jak vše časově skloubit řeším vždy dle konkrétní situace. V případě naší kapely bývá koncertně nejvytíženější typicky tzv. festivalová sezóna připadající zejména na letní měsíce. Naštěstí toto období obvykle nebývá po celou dobu tolik pracovně hektické jako po zbytek roku a dovoluje to jistou flexibilitu. V době klubové sezóny, která bývá zase v rámci hudebních aktivit o něco klidnější, kdy se s kapelou věnujeme i případně nové tvorbě, nahrávání, natáčení klipů apod., je to pak na vzájemné dohodě v kapele. Kapela mě neskutečným způsobem nabíjí. Dlužno ovšem říci, že skloubení pracovních a hudebních aktivit výrazně dopadá na rodinný život a je tak možné jen díky pochopení a toleranci členů rodiny. Co se však týče letošního roku, díky současné situaci probíhající pandemie bude zjevně i v tomto ohledu vše trochu jinak.
Projevuje se ve Vašich textech i praktická zkušenost z kanceláře?
Nikoli vědomě.
Například v klipu k písni „Kovboj“ používáte nálepky „exekučně zabaveno“ – jsou exekuce častým problémem Vašich klientů?
Zastupování osob v procesním postavení povinných v exekučním řízení není v mé praxi příliš časté. Tento prvek v klipu pouze volně vyplynul z námětu.
Působíte v Moravskoslezském kraji, máte pocit, že se zde lidé setkávají se specifickými právními problémy?
Podle mých osobních zkušeností bych řekl, že běžná praxe a poptávka po právních službách zde vyžaduje spíše generální zaměření a příliš neumožňuje výhradní specializaci na určitou právní problematiku. To však nepovažuji za nějaké zvláštní specifikum Moravskoslezského kraje jako spíše typickou odlišnost od působení ve větších metropolích.
Proč jste si vybral právě advokacii? Je to láska na celý život, nebo nevylučujete, že byste mohl svou profesní dráhu v budoucnu přesměrovat jinam?
Po absolvování fakulty jsem byl jasně rozhodnut projít klasickou koncipientskou praxí a složit advokátní zkoušky. S volbou advokátní profese jsem pak stále spokojen, ale pochopitelně nikdy není vyloučeno, že má profesní dráha může v budoucnu směřovat jinam.
Nepřemýšlel jste někdy o tom, že byste hudebně ztvárnil případy, které řešíte v rámci své advokátní praxe?
Někdy bývá těžké se od myšlenek na pracovní povinnosti oprostit, ale možná právě proto, že mé hudební angažmá je naprosto odlišným způsobem seberealizace, tak zrovna v pracovních záležitostech inspiraci nakonec nehledám.
Máte svůj profesní právnický vzor? A kdo je Vaším vzorem co se týče hudby?
V právním oboru jsou mi vzorem zejména mí zkušenější kolegové, s nimiž spolupracuji.
Mít jediný hudební vzor není dobře možné. Podle mého založení je hudba zejména a hlavně o emocích. Takže vyhledávám jakoukoli hudbu, která mě dokáže oslovit po této stránce. Rovněž preferuji hudbu stylově otevřenou, nevyhraněnou.
V kapele Slepí křováci sedíte za bicími. Pomáhá Vám tato zkušenost s rytmem, pravidelností a energií i např. při jednání před soudem?
Snad ano, nevím. Jenom doufám, že občasným bezděčným rytmickým poklepáváním nikoho neirituji.
A naopak – pomáhá Vám znalost práva v rámci hudební kariéry? Kupříkladu smluvní právo, problematika práva autorského?
Zatím jenom v dílčích případech, a to spíše právo smluvní, když případně řešíme smlouvy na vystoupení. V tomto ohledu jsme ovšem naštěstí s kapelou dosud nemuseli řešit žádný problém.
V jednom rozhovoru jste řekl, že možná stárnete, ale nedospíváte. Platí to jen pro Vaše hudební působení nebo i pro práci advokáta? Může si advokát dovolit nedospět?
S jistou nadsázkou si dovolím říci, že v právní profesi by ta má průpovídka měla znít spíše naopak.
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.



