Rozhovor: Pět otázek pro Ženy ve stavebnictví s Nikolou Holubcovou
„Právník čte mezi řádky a analyzuje dva kroky dopředu, soustředí se na administrativní stránku. Stavař vždy bude spíš řešit stavbu jako takovou, přičemž jakékoliv dokladování, ohlašování, oznamování vidí jako ztrátu času.“ Jaké výzvy přináší propojování práva s ryze technickým odvětvím stavebnictví? Mají tyto dva světy něco společného?
V rozhovoru se ptáme Nikoly Holubcové – právničky a projektové manažerky ve společnosti Contract management a.s., která je jednou z řečnic říjnové konference Ženy ve stavebnictví.
Za trend poslední doby bychom mohli označit upínání pozornosti k tzv. gender pay gap. Přidržím-li se stereotypů, stavebnictví tradičně patří k silně mužsky dominantnímu prostředí. Co Vám na této stále spíše „pánské disciplíně“ učarovalo?
Nikdy jsem moc nepřemýšlela nad tím, co je „pánská disciplína“ a co „ženská disciplína“. Vždy jsem ke všemu přistupovala tak (a mám štěstí, že jsem k tomu byla vychovaná), že zaleží, co člověk umí, nehledě na pohlaví. Nejsem fanoušek tohoto stereotypizování, ač samozřejmě každé pohlaví má určité predispozice. Samozřejmě jako žena a jako právník se někdy musím povznést nad určité poznámky, někdy musím dokázat, že vím, o čem mluvím, ale to mi nevadí či takové situace beru s humorem.
A co mi učarovalo na stavebnictví? Jako klišé řeknu jeho dynamičnost, to že mám možnost být u spousty změn, a že práce není jen o psaní za stolem.
A co je taková moje radost? Asi to, že moje práce má i nějaký přesah z papírů a můžu vidět výsledek práce po všech peripetiích jako hotovou stavbu.
Jaké výzvy pro Vás přináší propojování oboru práva (jako humanitního odvětví) s oborem stavebnictví, tj. s ryze technickým oborem?
Výzvu vidím v tom, že každý z těchto oborů mluví trochu jiným jazykem. A vždy někdo musí umět mluvit „právnicky“ a zároveň „stavařsky“, aby tyto světy propojil, což vnímám jako svojí roli. Nejde zdaleka jen o vysvětlení termínů a pojmů, co oba obory umí ze škol, to považuji za nejlehčí. Jde spíš o to, že oba obory upínají pozornost k jiným věcem. Právník čte mezi řádky a analyzuje dva kroky dopředu, soustředí se na administrativní stránku. Stavař vždy bude spíš řešit stavbu jako takovou, přičemž jakékoliv dokladování, ohlašování, oznamování vidí jako ztrátu času. Je to někdy psychologická hra a člověk se musí naučit balancovat „někde mezi“.
Jaké jsou Vaše ambice? Jinými slovy, jaká je podle Vás role žen ve stavebnictví?
Jak jsem již říkala v první otázce, já osobně nejsem člověk, co by měl rád stereotypizování, tudíž je pro mě docela obtížné vyhodnotit jakou roli by měly mít ženy. Ženy by měly mít stejné role/postavení jako muži, pokud dosahují stejných kvalit v daném zaměstnání. Byla bych každopádně velmi ráda, kdyby šlo do stavebnictví více žen. V každém oboru by měla být diverzita, aby byl obor zdravý…, mělo by být více žen ve vedoucích pozicích, více žen mluvit do projektování staveb, zadávacího řízení ve veřejném sektoru, více žen v týmech zhotovitele i objednatele, více žen na staveništích, ….
Oblast stavebnictví je stran inovací v posledních letech značně na vzestupu. Jaká největší výzva před oborem v horizontu nejbližších 5 let podle Vás stojí?
Jak to vnímám já, tak aktuálně je stavebnictví na pomezí dvou tektonických desek a ty při vzájemném tření sem tam vyvolají zemětřesení. Na jedné straně jsou profesionálové, kteří dělají svojí práci výborně, nicméně nejsou otevřeni novým věcem. Na druhé straně jsou lidé, kteří mají inovativní myšlenky, chtějí stavebnictví posouvat, snaží se všechno zlepšit, zrychlit, zdigitalizovat. Druhé skupině ovšem chybí ta léta zkušeností. Tyhle dvě skupiny si tak aktuálně uzurpují stavební trh místo toho, aby se sjednotily.
Pro stavebnictví je určitě velký cíl, aby se sjednotilo. Aby využilo všechny ty odborníky a jejich nasbírané „know how“, ale zároveň aby se stavebnictví posunulo kupředu. Jelikož sama sebe řadím do skupiny č. 2, očekávám započetí digitalizace staveb, workflow na stavebních projektech, odstranění přehnaného byrokratismu ve veřejné sféře…
Jaká je obvyklá náplň Vašeho běžného pracovního dne? Co pro Vás naopak představuje největší výzvu?
Typický den asi nemám. Vedle všeho toho „právničení“ ve stavebnictví také vykonávám funkci projektového manažera ve společnosti Contract management. Tudíž se můj den většinou skládá z řešení větších či menších problémů na jednotlivých stavbách, různých jednání, účasti na kontrolních dnech, ale také řešení zadávacích řízení, smluv. Zároveň musím plnit i manažerské povinnosti, tudíž koordinovat lidi na projektech, řešit provozní záležitosti, řídit a hlídat plnění termínů, hlídat cashflow. Aktuálně mám dva největší strašáky, a to je byrokracie a práce s lidmi (ve smyslu vedení lidí), a překonávat je pro mě představuje výzvy běžného dne.
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.



