Ani praktičtí lékaři však dle jejich tvrzení nedostali respirátory s FFP3, které poskytují nejvyšší ochranu proti nákaze. Současná situace je pro ambulantní specialisty a jiné soukromé lékaře navíc zcela nepřehledná. Jediná doporučení k postupu při poskytování péče dostali zatím od České lékařské komory či Sdružení praktických lékařů. Od ministerstva zdravotnictví či vlády však žádné oficiální stanovisko ohledně dalšího poskytování péče nepřišlo, pouze ústní prohlášení některých členů vlády.
ČLK lékařům doporučila, aby péči pro běžné pacienty co nejvíce omezili, pokud nemají ochranné prostředky. Zároveň na ně však apeluje, aby zůstali k dispozici pro akutní případy. Lékaři přitom nemají možnost chránit sebe ani své zaměstnance, když respirátory a roušky již dávno nelze sehnat a dochází také zásoby dezinfekce.
Podle doporučení ČLK by lékaři měli konzultace poskytovat po telefonu či online a předepisovat léky prostřednictvím e-receptů. Pokud si ambulantní lékaři sami nezajistili ochranné prostředky, nemají možnost pacienta fyzicky vyšetřit, aniž by se sami vystavili nebezpečí nákazy. Neakutní případy by lékaři bez ochranných prostředků měli dle doporučení odmítat.
Tím však vzniká zásadní riziko, že bez fyzického vyšetření nezhodnotí lékař zdravotní stav pacienta správně, případně nezjistí, že stav pacienta je ve skutečnosti akutní, ačkoli to tak po telefonu nevypadá. Ani sami pacienti si často nejsou vědomi, jak závažný je jejich problém. Po telefonu lze jen těžko diagnózu s jistotou určit. Pokud by měl takový pacient následně potíže či dokonce došlo k nevratným následkům, je otázkou, kdo by nesl případnou odpovědnost.
Za běžných okolností by lékaři bylo kladeno za vinu, že pacienta odmítl nebo jej dostatečně nevyšetřil. Určování diagnózy po telefonu bylo již mnohokrát kritizováno. Nyní však lze lékařům jen stěží tento postup vyčítat, když nemají možnost pacienta vyšetřit, aniž by se sami vystavili nebezpečí nákazy. Navíc se přitom řídili doporučením ČLK.
Obdobná situace by i přesto byla pro dotčeného lékaře, pacienta a všechny zúčastněné bezpochyby velmi nepříjemnou zkušeností. Této situaci by přitom bylo možné zabránit jednoduše tím, že by lékaři měli ochranné prostředky k dispozici. K nejistotě lékařů přispívá také nedostatek oficiálních informací od Ministerstva zdravotnictví a vlády, kteří dosud nevydali oficiální stanovisko, jak mají soukromí specialisté v době epidemie postupovat.
V současné situaci lze jen doporučit, aby lékaři všechny pacienty, u nichž mají jen stín pochybností, posílali do nemocnic či ordinací vybavených ochrannými prostředky. Můžeme jen doufat, že dostatek respirátorů bude zajištěn co nejdříve, aby k žádným nepříznivým důsledkům nedošlo.
Další nejasnosti vznikající v důsledku epidemie a opatření vlády
Další z mnoha kladených otázek mezi poskytovateli zdravotních služeb je nástup povinnosti elektronické evidence tržeb či zákaz čerpání dovolené pro všechny zdravotnické pracovníky a nelékařský personál. Nejistota se opět týká především ambulantních specialistů a jiných soukromých zdravotnických zařízení.
V důsledku nedostatku ochranných prostředků byla většina ambulantních specialistů nucena svou činnost omezit pouze na akutní případy a ordinování po telefonu. Preventivní a veškerá ostatní vyšetření je nutné odložit na později. Důsledkem toho však soukromí poskytovatelé zdravotních služeb nemají zdaleka tolik práce jako obvykle, což se nepochybně projeví na platbách pojišťoven a na jejich odměně.
Dle vyjádření Ministerstva financí přesto stále platí, že od 1. 5. 2020 nastává povinnost zavedení elektronické evidence tržeb neboli EET. Ta se týká všech podnikatelů, kteří přijímají bezhotovostní platby, včetně lékařů. Ministerstvo přislíbilo, že v prvních 3 měsících nebudou udělovány pokuty za nesplnění povinností.
Toto ujištění mnozí nepovažují za dostatečné. Znamená pouze odložení povinnosti o 3 měsíce, během kterých si všichni povinní musí EET zajistit i přes současnou situaci.
Další otazníky se vznášejí nad opatřením vlády, kterým zakázala čerpání dovolené plošně pro všechny lékaře a jiné odborné pracovníky (např. zdravotní sestry, záchranáře a další). Soukromí zdravotníci si tak kladou otázku, zda se opatření vztahuje i na ně a jejich zaměstnance, když nyní nemají téměř žádnou práci a své zaměstnance byli nuceni poslat domů kvůli nedostatku ochranných prostředků. Navíc nelze určit, zda bude současný stav trvat týdny nebo měsíce. Vše závisí také na schopnosti vlády dodat zdravotníkům ochranné prostředky, které by jim umožnily běžně ordinovat.
Vláda nevydala k vydanému opatření žádné výkladové stanovisko ani se blíže nevyjádřila. Podle všeho by tak opatření mělo platit plošně pro všechny zdravotníky.
Vzhledem k nejistotě ohledně době trvání současného stavu by bylo nanejvýš žádoucí tuto povinnost zdravotníků co nejvíce konkretizovat, aby nevznikaly další nejasnosti o jejím výkladu. Přitom by bylo vhodné zohlednit soukromé poskytovatele, kteří v důsledku omezení péče nemají téměř žádnou práci a bezpochyby utrpí nemalé finanční ztráty. Těm by měla být dána možnost se se svými zaměstnanci svobodně dohodnout, jakým způsobem s volnem naloží.
Až do případného vyjasnění situace lze pouze doporučit vydaná opatření vlády respektovat a vyčkat na další vývoj. Totéž platí i o povinnosti elektronické evidence tržeb, která má stále počátkem května nastoupit. Vzhledem k vývoji situace v posledních dnech však doufáme, že se brzy dočkáme jasnějších odpovědí či dalších pozitivních změn.
Diskuze k článku ()