Správní právo

V nedávné době se objevily právní názory, že nastalou situaci spojenou s výskytem nákazy COVID-19 lze řešit pomocí opatření a mimořádných opatření orgánů ochrany veřejného zdraví podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně veřejného zdraví“), případně opatření dle jiných zákonů, aniž by bylo nutné nadále prodlužovat platnost nouzového stavu.

Cílem tohoto článku je rozebrat postup českých i slovenských soudů při řešení nekalosoutěžní povahy alternativních forem osobní dopravy a poukázat na významné závěry použitelné v souvisejících případech. Nedávno proběhla v Praze série hromadných protestů stovek řidičů klasických taxislužeb proti nerovným podmínkám ve vztahu k řidičům služeb Uber a Bolt (tehdy pod názvem Taxify), dále označovaných jako „alternativní dopravci“.

Od začátku krize vyvolané pandemií koronaviru jsme soustavně zavalováni novými opatřeními, která vláda i ministerstva chrlí jak na běžícím pásu. Pojďme si proto na úvod zrekapitulovat, co se dělo od začátku vyhlášení nouzového stavu až do dneška, co významného se za poslední týden změnilo a na co mají osoby poškozené opatřeními nárok.

Ministr vnitra Hamáček zneužil rozhodnutí soudu k prohlášení, že potřebujeme nouzový stav. Je to další ze série lží, které nesmí naši poslanci podlehnout. Ve skutečnosti je od počátku celé „koronavirové krize“ na místě, aby bylo postupováno podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (dále jen „ZoVZ“). Podle něj lze řešit výskyt nakažlivých nemocí v jednotlivých lokalitách i na celostátní úrovni.

Cílem tohoto článku je rozebrat postup českých i slovenských soudů při řešení nekalosoutěžní povahy alternativních forem osobní dopravy a poukázat na významné závěry použitelné v souvisejících případech. Nedávno proběhla v Praze série hromadných protestů stovek řidičů klasických taxislužeb proti nerovným podmínkám ve vztahu k řidičům služeb Uber a Bolt (tehdy pod názvem Taxify), dále označovaných jako „alternativní dopravci“.

Cílem tohoto článku je výklad pojmu „rozsáhlá stavební činnost“ v souvislosti s umisťováním záměrů do tzv. „stabilizovaného území“, jak je vymezeno územním plánem sídelního útvaru hlavního města Prahy („Územní plán Prahy“).

Stanovisko Ministerstva vnitra k posuzování běhu lhůt v oblasti veřejné správy v době trvání nouzového stavu vyhlášeného usnesením vlády č. 194 ze dne 12. března 2020, v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru na území České republiky.

Stále častěji zaměstnavatelé přecházejí na elektronickou docházku, která využívá otisky prstů zaměstnanců. Tyto „chytré“ produkty pro firmy nabízí spolehlivou kontrolu, kterou není jednoduché obejít. Není divu, že docházkové systému tohoto typu získávají velkou oblibu a zaměstnavatelé je instalují na svá pracoviště. Nejedná se však o příliš velký zásah do „soukromí“ zaměstnanců? Co na to GDPR [1]?

V úvodu letošního roku dochází k řadě změn nejen na poli farmaceutického práva. V dnešním článku si přiblížíme již účinné změny platného práva, v druhé části článku se podíváme na to, co nás ještě v letošním roce čeká.

Těsně před Vánoci skončilo připomínkové řízení k paragrafovanému znění nového stavebního zákona. Cílem rekodifikace je hlavně urychlení a zjednodušení procesů v rámci stavebního řízení. Jedním z prostředků, jak tohoto cíle dosáhnout, jsou tzv. digitální služby.

Uplatňování nároku vyplývajícího z odpovědnosti České republiky a územních samosprávných celků za škodu způsobenou při výkonu státní, resp. veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem může přinášet nemalé problémy. K vyvarování se základních procesněprávních omylů slouží následující text.

Pravděpodobně jste již slyšeli o zákonu o právu na digitální služby, ale víte ve skutečnosti, co by měl tento zákon lidem i firmám přinést za příležitosti a proč se vyplatí jej podporovat?

Provozovatel distribuční soustavy (dále jen „PDS“) je odpovědný za měření v distribuční soustavě. Měřením se zjišťuje množství dodané nebo odebrané činné nebo jalové elektřiny a jeho časový průběh. Vyplývá to z § 49 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon).

V oblasti regulace kybernetické bezpečnosti spočívá stěžejní právní úprava v zákoně č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti (dále též „ZoKB“), a podzákonných předpisech, které úpravu tohoto zákona dále rozvíjejí.

Ačkoli se můj příspěvek jmenuje nové přestupkové právo, přijetím zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“), kterým bylo rekodifikováno správní trestání, došlo k plynulému přechodu ze staré právní úpravy reprezentované v případě fyzických osob zákonem č. 200/1990 Sb. o přestupcích, a v případě právnických a podnikajících fyzických osob zákony obsahujících skutkové podstaty jiných správních deliktů, na novou právní úpravu.

Podle aktuálních zpráv prošel ve třetím čtení Poslaneckou sněmovnou návrh tzv. digitální mapy České republiky. Poslanci tak v posledních týdnech učinili další dílčí krok k dlouho očekávané digitalizaci veřejné správy v oblasti nemovitostí. Co přinese digitální mapa České republiky a dočkáme se někdy digitalizace celého stavebního a katastrálního řízení? Jaký je aktuální stav, s čím se počítá a co bude ještě zapotřebí upravit?

Poutá-li nějaká otázka pozornost právnické veřejnosti v oblasti soudního přezkumu rozhodnutí zdravotních pojišťoven, jde především o nejednotný postoj soudů ve správním soudnictví k rozhodnutím o úhradě jinak nehrazené zdravotní služby podle § 16 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění.

Digitalizace, ovlivňující stále více oblastí našeho života, vstupuje samozřejmě i do energetiky. Do České republiky postupně přichází trend inteligentních sítí neboli Smart Grids, které umožní (nejen) běžným domácnostem využívat elektřinu efektivněji a ušetřit tak peníze. Zároveň by inteligentní sítě měly zajistit větší stabilitu celého energetického systému.

S účinností od 1. 1. 2010 byl zákon o pozemních komunikacích novelizován tak, že nově bylo umožněno vyjma nízkorychlostního kontrolního vážení vozidel také vážení vysokorychlostní. Vozidla tak nemusí být odkláněna z provozu a zdržována zdlouhavým nízkorychlostním vážením, ale mohou být zvážena v rámci běžného provozu prostým průjezdem přes váhu umístěnou na pozemní komunikaci.

Naše dnešní téma vychází z problémů, se kterými se samosprávy často potýkají. Ze zkušeností našich klientů vyplývá, že územní plán v obcích mnohdy neobsahuje dostatečně konkrétní regulaci, ale spíše jen obecná vymezení, se kterými se nedá jednoduše pracovat. Starostové často dědí problémy od předchozích zastupitelstev.

Nový stavební zákon vyvolává řadu rozporuplných reakcí a kritiky od nestandardního procesu pořizování zákona po všechny limity a rizika,[1] které jeho rekodifikovaná verze má a bude mít. Nepodloženou kritiku schytal [2] i v rámci úprav tzv. plánovacích smluv. Vznikla tak řada mýtů a dohadů, tak je na čase začít demytizovat.

Co ohrožuje zaměstnance veřejné správy z hlediska trestního práva? Jde zejména o trestné činy porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 trestního zákoníku. Tento trestný čin spáchá ten, „kdo poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek, a tím jinému způsobí škodu nikoli malou“.

Dne 1. ledna 2020 nabývá účinnosti novela zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále jen „zákon o nemocenském pojištění“), s níž je spojeno zavedení elektronické neschopenky (dále jen „eNeschopenka“). Změny se dotknou pojištěnců, zaměstnavatelů i lékařů.

Autor se zabývá veřejným prostranstvím jako právním fenoménem. Uvádí, že je nedostatečně pokrytý jak platnou právní úpravou, tak i odbornou literaturou. Má-li ovšem právní doktrína nabídnout v budoucnu koherentní odpovědi na řadu komplikovaných právních otázek, které se s veřejnými prostranstvími pojí, musí si nejprve ujasnit, co všechno vlastně spadá pod tento pojem.

Zákon o registru smluv č. 340/2015 Sb. nabyl účinnosti dne 1. července 2017. Po více než dvou letech od jeho účinnosti už nemáme ani tolik problémy se základními otázkami, jako je zveřejňování smluv, určení povinného subjektu apod., nýbrž s řešením prvních smluv, které byly zveřejněny, a to ne vždy správně.