Články s tagem: koronavirus

Městský soud v Praze v pátek 13. listopadu 2020 zrušil část mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví, kterým byla všem osobám uložena povinnost pohybovat se na veřejnosti, zejména pak v uzavřených prostorách, s ochrannými prostředky dýchacích cest; jednoduše řečeno opatření, z nějž vyplývala povinnost nošení roušek.

V posledních letech jsme svědky nebývalého technologického rozpuku. Tomuto rozpuku však coby právníci nemůžeme toliko přihlížet, ale měli bychom na něj rovněž adekvátně reagovat. To platí i pro nás, tj. pro právníky specializující se na dědické právo, které je obvykle považováno za spíše strnulejší oblast právního řádu.

Praha 16. listopadu (ČTK) - Ministerstvo zdravotnictví s účinností od středy 18. listopadu mírně upravilo své opatření o nošení roušek kvůli epidemii covidu-19. Vyplývá to z výsledků jednání vlády uveřejněných na webu Strakovy akademie. Nová úprava nahrazuje opatření, které kvůli nedostatečnému odůvodnění minulý týden k 21. listopadu zrušil soud. Účinnost nové má skončit zatím o půlnoci z pátku na sobotu, kdy končí nouzový stav.

Dne 13. 11. 2020 nabyl účinnosti zákon č. 460/2020 Sb., označovaný jako „lex COVID justice II“. Byl přijatý ve stavu legislativní nouze podle § 99 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Je novelou zákona č. 191/2020 o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a exekučního řádu, tzv. „lex COVID justice I“.

Městský soud v Praze v dnešním rozsudku přezkoumal k návrhu celkem 4 navrhovatelů (poté, co připustil změny původních návrhů, jimiž navrhovatelé původně brojili proti jinému opatření týkajícímu se nošení ochranných prostředků dýchacích cest, jež bylo v mezidobí zrušeno) mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví (dále též „ministerstvo“) ze dne 19. 10. 2020, jímž ministerstvo s účinností od 21. 10. 2020 nově zakázalo pohyb a pobyt bez ochranných prostředků dýchacích cest nejen ve vnitřních prostorech staveb, ale kromě jiného i na ostatních veřejně přístupných místech v intravilánech obcí.

Ohledně tzv. nepodmíněného příjmu, jeho ekonomickém modelování, výhodách a nevýhodách, se na internetu nachází nespočet informací. Prvním průkopníkem myšlenky nepodmíněného příjmu byl Thomas Moore (1478–1535) ve své knize Utopie, přičemž společnost prochází tak dynamickým vývojem, že to co se před 500 lety jevilo jako utopický konstrukt, lze v rámci soudobé společnosti shledat jako věc akceptovatelnou a právně realizovatelnou.

V dnešní době informační existuje nepřeberné množství zdrojů ke všelijakým tématům, včetně témat právních. Asi málokoho by však napadlo hledat relevantní informace týkající se práva na sociální síti Facebook. Nicméně i tam můžeme takové informace nalézt, což dokazuje facebookový profil JUDr. Petra Bezoušky, Ph.D.

Praha 9. listopadu (ČTK) - Rektoři vysokých škol podle předsedy České konference rektorů Petra Skleničky vnímají pozitivně návrh krizové novely vysokoškolského zákona, který má umožnit úpravy zkoušek a výuky v případě mimořádné situace. Návrh ministerstva školství schválila vláda. Současné distanční vzdělávání zřejmě podle Skleničky potrvá do konce semestru. Vysoké školy se podle něj obávají, aby tak nemusely učit i v letním semestru. Sklenička to řekl na dotaz ČTK.

Společenská situace vzniklá v důsledku epidemie nemoci Covid-19 na jaře 2020 si vyžadovala mimořádné reakce veřejné moci, včetně mimořádně rychlých reakcí legislativních. Již tehdy však názorová platforma Rozumné právo upozornila, že i ve stavu legislativní nouze je nezbytné, aby členové Parlamentu i veřejnost měli na seznámení se s návrhy zákonů alespoň minimální čas nutný k tomu, aby předkládané legislativní předlohy prostudovali, posoudili, a mohli jim případně kvalifikovaně oponovat.

Koronavirová epidemie a s ní související opatření, která by měla sloužit ke zpomalení šíření nákazy, s sebou vedle zdravotních dopadů nese pro velkou část společnosti také dopady ekonomické. V návaznosti na aktuální stav jsou proto v posledních dnech projednávána a schvalována mnohá opatření, která by měla alespoň částečně zmírnit ekonomické dopady na společnost.

Naprostá většina podnikatelů – přesně 91 % – neplánuje pustit se do konfliktu se státem kvůli škodám, které jim způsobila vládou na jaře preventivně přijatá mimořádná opatření. Vláda jim nařídila uzavřít provozovny, což pro většinu znamenalo přestat či výrazně omezit podnikání s tím, že pro zaměstnance neměli práci. Vyplývá to ze šetření Hospodářské komory mezi osmi sty podnikateli.

Praha 3. listopadu (ČTK) - Ministerstvo vnitra navrhuje kvůli koronavirové epidemii právně zakotvit distanční formu zasedání zastupitelstev a rad. Nově by tak členové neměli povinnost se jednání přímo účastnit, mohli by místo toho využít technické zařízení pro přenos obrazu a zvuku. Podle vnitra se zastupitelé dálkově scházejí již nyní, chybí ale výslovná úprava v zákonech o obcích, krajích a hlavním městě. Vyplývá to z dokumentu, který má ČTK k dispozici.

Odklad elektronické evidence tržeb až do 31. prosince 2022 platí jak pro subjekty, které spadaly do prvních dvou vln (tedy velkoobchod, maloobchod, stravovací a ubytovací služby), tak pro subjekty, které měly původně začít evidovat od 1. května 2020. Povinnost evidovat tržby tak vzniká subjektům, bez ohledu na to, do které fáze evidence tržeb spadají k datu 1. ledna 2023. Pozastavení se týká běžného, zjednodušeného i zvláštního režimu evidence tržeb.

Praha 2. listopadu (ČTK) - Prodejci a zprostředkovatelé pojištění se zřejmě dočkají delších lhůt pro doložení své odborné způsobilosti, kterou po nich vyžaduje zákon z roku 2018. Vláda podpořila poslaneckou novelu tohoto zákona, která lhůty prodlužuje kvůli potížím vyvolaným epidemií koronaviru. S návrhem přišla pětice poslanců z řad ANO, STAN, ODS, SPD a KSČM. Předkladatelé navrhují, aby Sněmovna projednala a schválila jejich návrh zrychleně již v prvním čtení.

V pátek 16. října 2020 zveřejnilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) druhou výzvu k programu COVID – Nájemné. Výzva byla připravena v reakci na první vlnu podzimního omezování podnikatelských aktivit dle usnesení Vlády ČR č. 407/2020 Sb. z 12. října 2020.

Pojmem „home office“ obvykle označujeme situaci, kdy zaměstnanec nepracuje na pracovišti zaměstnavatele. V zákoníku práce je takový stav upraven pouze v jeho § 317, což je pro praxi vzhledem k velmi stručné až strohé úpravě tohoto institutu bezesporu málo. Ani po zkušenostech s jarní první vlnou epidemie COVID19 však bohužel nedošlo k jakékoli upřesňující či doplňující úpravě v zákoníku práce.

Praha 30. října (ČTK) - Pořadatelé zrušených kulturních akcí dostanou právo vrátit již uhrazené vstupné až na podzim roku 2022. Lidé navíc budou moci dál žádat organizátory o poukaz na náhradní nebo odloženou akci místo peněz. Vládní novelu, která to předpokládá, dnes podepsal prezident Miloš Zeman, informoval jeho mluvčí. Předloha prodlužuje působnost zákona schváleného už na jaře a má zmírnit dopady koronavirové krize na kulturu a zabránit krachům pořadatelů.

V poslední době se zvyšuje počet případů, kdy zaměstnavatelé (firmy) porušují zákoník práce č. 262/2006 Sb. (dále zák. práce). Potvrzují to nejen poznatky advokátů z praxe, na něž se často obracejí zaměstnanci o pomoc, ale i výsledky kontrolní činnosti inspektorátů práce na pracovištích.

Koronavirová krize a s ní spojená opatření odhalila bezpočet praktických problémů, s nimiž se potýká digitalizace služeb státu. Je potřeba urychlit další kroky tak, aby se komunikace s úřady prostřednictvím dálkového přístupu stala pro občany standardní a nekomplikovanou možností, a dále aby orgány veřejné moci co nejdříve a efektivně zavedly přístup k digitální službě tak, jak to ukládá zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby („ZPDS“).

Vláda schválila změny v Programu Antivirus. Do konce roku byl prodloužen Režim B. MPSV tak bude nadále podporovat udržení pracovních míst i u zaměstnavatelů, kteří jsou stávající nepříznivou situací dotčeni nepřímo. Prodloužení programu tak pomůže subdodavatelům, kteří jsou závislí na firmách, které byly uzavřeny nařízením vlády. Může se jednat např. o dodavatele restaurací, kteří díky jejich uzavření přicházejí o významnou část odbytu.

Prominout zmeškání lhůty dle § 3 odst. 1 zákona č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 (známý jako lex covid), nelze automaticky. Žadatel musí naopak tvrdit a osvědčit, že mu bylo provedení zmeškaného úkonu „znemožněno nebo podstatně ztíženo“ v důsledku mimořádného opatření.

V současné epidemiologicky hůře než neutěšené době je patrně snahou každého z nás (či by alespoň mělo být) pokusit se svým chováním minimalizovat riziko šíření onoho dnes už bohužel nikomu neznámého viru. Taková snaha se pak projevuje v takřka každém aspektu našich životů, komunikaci s orgány veřejné správy nevyjímaje. Ta samozřejmě fungovat musí, vir-nevir.

Praha 21. října (ČTK) - Poskytování záruk podnikatelům z programu COVID III se prodlouží nejméně do poloviny příštího roku. Dnes to schválila Sněmovna, musí to ještě schválit Senát a podepsat prezident. Původně měl tento program skončit ke konci letošního roku. Vládní návrh zákona reaguje na rozhodnutí Evropské komise, která umožnila prodloužení tohoto programu zatím jen do poloviny příštího roku. Vláda se bude snažit vyjednat prodloužení až do konce roku 2021.

V legislativní nouzi poslanci na dnešním jednání (21. 10. 2020) podpořili návrh ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) na krizové ošetřovné, které bude zavedeno v souvislosti s plošným uzavřením škol. Díky tomuto návrhu budou mít rodiče, kteří jsou doma se svými dětmi, nárok na ošetřovné po celou dobu uzavření škol. Poslanci zároveň schválili pozměňovací návrh, díky kterému se ošetřovné navyšuje na 70 procent denního vyměřovacího základu. Minimálně dostanou rodiče 400 Kč na den. Krizové ošetřovné se bude vztahovat i na tzv. dohodáře, kteří odvádí pojistné.

Praha 19. října (ČTK) - Ministerstvo vnitra připravilo novelu krizového zákona, na základě které by stát neposkytoval informace o přípravě a řešení krizových situací, pokud by to mohlo ohrozit bezpečnost státu nebo fungování záchranného systému. Podle důvodové zprávy zveřejněné na webu vlády dostávají orgány krizového řízení pravidelně dotazy na krizové plány, bezpečnostní rizika a způsoby ochrany objektů, které pak tazatel může použít nezákonně. Proti formulaci vnitra se však na serveru iROZHLAS.cz vyslovil spoluautor zákona o svobodném přístupu k informacím Oldřich Kužílek.