Nepodmíněný příjem a jeho zakotvení v Ústavě České republiky
Ohledně tzv. nepodmíněného příjmu, jeho ekonomickém modelování, výhodách a nevýhodách, se na internetu nachází nespočet informací. Prvním průkopníkem myšlenky nepodmíněného příjmu byl Thomas Moore (1478–1535) ve své knize Utopie, přičemž společnost prochází tak dynamickým vývojem, že to co se před 500 lety jevilo jako utopický konstrukt, lze v rámci soudobé společnosti shledat jako věc akceptovatelnou a právně realizovatelnou.
Shora naznačený předpoklad se potvrdil ve světle současné situace, kdy celým světem zmítá obávaná nemoc Covid-19. Konkrétním příkladem jsou kompenzační bonusy pro živnostníky, upravené zákonem č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o KB“). Ambicí autorů není dopodrobna analyzovat všechny detaily zákona o KB, ať už pozitiva či negativa, přičemž stěžejním účelem zákona o KB byla pomoc živnostníkům, drobným podnikatelům a osobám uvedeným v zákoně o KB.
Jednalo se tedy o určitý zásah státu do fungování ekonomiky, kterého bohužel začali zneužívat i osoby sice potřebující pomoc, ale z určitých důvodů nemající na kompenzační bonus nárok. Jednalo se například o pracující OSVČ, kteří mají živnostenské oprávnění jako vedlejší činnost. Tyto osoby při podávání žádostí jednaly v právním omylu, že jim také kompenzační bonus náleží. Zákon o KB jest vzorovým příkladem, přičemž stát zasahoval do fungování ekonomiky i jinými podpůrnými programy.
Domníváme se, že by bylo vhodné do Ústavního pořádku České republiky zakotvit institut tzv. garantovaného základního nepodmíněného příjmu, což by zaručovalo zajištění základních životních potřeb obyvatelstva a možnosti účasti na ekonomickém a veřejném životě všech občanů České republiky. Otevřela by se nová možnost na úpravu sociálních a jiných dávek. Jsme si vědomi skutečnosti, že předmětný návrh bude pouze vodítkem k dalšímu rozpracování v zákonné úpravě, neboť samotná ústavní úprava by sama o sobě nepostačovala. Vhodné se jeví také upravit možnost nepodmíněný příjem odmítnout, a to vzhledem ke skutečnosti že by zde stát nerozhodoval o udělení či odejmutí jak je tomu například u invalidního důchodu.
Institut nepodmíněného příjmu by dále mohl výrazným způsobem ulehčit administrativu spojenou se zjišťováním nároku na veškeré bonusy a podpůrčí programy, které stát připravoval a bude připravovat na podporu podnikání, zaměstnanosti a rodin s dětmi.
Byť se institut nepodmíněného příjmu může jevit nelogický a nesystematický, připomínáme, že právo by se mělo pokoušet předcházet negativním situacím, které mohou nastat v budoucnosti. Krom jiných, je důležitá otázka, jakým způsobem zajistit obyvatelům základní životní podmínky a navržený institut nepodmíněného příjmu je jedním z možných řešení.
Zdroje
Zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, ve znění pozdějších předpisů.
Další články
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.
Prediktivní analytika při správě daní
Daňová kontrola byla dlouho vnímána především jako nástroj zpětného ověření. Správce daně posuzoval, zda daňový subjekt v minulosti správně přiznal daň, zda doložil rozhodné skutečnosti a zda jeho tvrzení odpovídá realitě. Tento model má své pevné místo i v budoucnu. U části daňových rizik však naráží na praktický limit: pokud správce daně reaguje až ve chvíli, kdy je škoda způsobena, může být její náprava obtížná, ne-li fakticky nemožná.
Rozhovor: Adam Felix - Advokacie nesmí podléhat státnímu finančnímu dozoru
Ministerstvo financí předložilo návrh zákona o ekonomické ochraně státu a související novely zákona o Finančním analytickém úřadu a zákona o advokacii, které mají ambici posílit nástroje státu v boji proti praní peněz a financování terorismu. Vedle deklarovaného cíle návrh vyvolává zásadní debatu o tom, kde končí legitimní regulace a začíná zásah do samotné podstaty nezávislé advokacie a pilířů právního státu.
Nadační fond pro soukromý účel – vývoj, judikatura a praxe
Dodnes napříč širší veřejností přetrvává dojem, že nadační fondy jsou nástroj primárně určený pro dobročinné účely. V praxi se však nadační fondy běžně využívají rovněž ke správě rodinného majetku, jeho mezigeneračnímu předání i jako mateřská entita v holdingových strukturách.
