Nepodmíněný příjem a jeho zakotvení v Ústavě České republiky
Ohledně tzv. nepodmíněného příjmu, jeho ekonomickém modelování, výhodách a nevýhodách, se na internetu nachází nespočet informací. Prvním průkopníkem myšlenky nepodmíněného příjmu byl Thomas Moore (1478–1535) ve své knize Utopie, přičemž společnost prochází tak dynamickým vývojem, že to co se před 500 lety jevilo jako utopický konstrukt, lze v rámci soudobé společnosti shledat jako věc akceptovatelnou a právně realizovatelnou.
Shora naznačený předpoklad se potvrdil ve světle současné situace, kdy celým světem zmítá obávaná nemoc Covid-19. Konkrétním příkladem jsou kompenzační bonusy pro živnostníky, upravené zákonem č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o KB“). Ambicí autorů není dopodrobna analyzovat všechny detaily zákona o KB, ať už pozitiva či negativa, přičemž stěžejním účelem zákona o KB byla pomoc živnostníkům, drobným podnikatelům a osobám uvedeným v zákoně o KB.
Jednalo se tedy o určitý zásah státu do fungování ekonomiky, kterého bohužel začali zneužívat i osoby sice potřebující pomoc, ale z určitých důvodů nemající na kompenzační bonus nárok. Jednalo se například o pracující OSVČ, kteří mají živnostenské oprávnění jako vedlejší činnost. Tyto osoby při podávání žádostí jednaly v právním omylu, že jim také kompenzační bonus náleží. Zákon o KB jest vzorovým příkladem, přičemž stát zasahoval do fungování ekonomiky i jinými podpůrnými programy.
Domníváme se, že by bylo vhodné do Ústavního pořádku České republiky zakotvit institut tzv. garantovaného základního nepodmíněného příjmu, což by zaručovalo zajištění základních životních potřeb obyvatelstva a možnosti účasti na ekonomickém a veřejném životě všech občanů České republiky. Otevřela by se nová možnost na úpravu sociálních a jiných dávek. Jsme si vědomi skutečnosti, že předmětný návrh bude pouze vodítkem k dalšímu rozpracování v zákonné úpravě, neboť samotná ústavní úprava by sama o sobě nepostačovala. Vhodné se jeví také upravit možnost nepodmíněný příjem odmítnout, a to vzhledem ke skutečnosti že by zde stát nerozhodoval o udělení či odejmutí jak je tomu například u invalidního důchodu.
Institut nepodmíněného příjmu by dále mohl výrazným způsobem ulehčit administrativu spojenou se zjišťováním nároku na veškeré bonusy a podpůrčí programy, které stát připravoval a bude připravovat na podporu podnikání, zaměstnanosti a rodin s dětmi.
Byť se institut nepodmíněného příjmu může jevit nelogický a nesystematický, připomínáme, že právo by se mělo pokoušet předcházet negativním situacím, které mohou nastat v budoucnosti. Krom jiných, je důležitá otázka, jakým způsobem zajistit obyvatelům základní životní podmínky a navržený institut nepodmíněného příjmu je jedním z možných řešení.
Zdroje
Zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, ve znění pozdějších předpisů.
Další články
Odpovědnost zaměstnanců za škodu při hackerských a phishingových útocích: kde leží hranice?
Kybernetické útoky v dnešním světě bohužel již nejsou otázkou „zda“, ale „kdy“.
Problém zneužití zranitelností nultého dne a možnosti jeho řešení nástroji mezinárodního práva veřejného
Jaké jsou možnosti mezinárodní spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti při řešení problému zneužití zranitelností nultého dne?
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
