Nepodmíněný příjem a jeho zakotvení v Ústavě České republiky
Ohledně tzv. nepodmíněného příjmu, jeho ekonomickém modelování, výhodách a nevýhodách, se na internetu nachází nespočet informací. Prvním průkopníkem myšlenky nepodmíněného příjmu byl Thomas Moore (1478–1535) ve své knize Utopie, přičemž společnost prochází tak dynamickým vývojem, že to co se před 500 lety jevilo jako utopický konstrukt, lze v rámci soudobé společnosti shledat jako věc akceptovatelnou a právně realizovatelnou.
Shora naznačený předpoklad se potvrdil ve světle současné situace, kdy celým světem zmítá obávaná nemoc Covid-19. Konkrétním příkladem jsou kompenzační bonusy pro živnostníky, upravené zákonem č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o KB“). Ambicí autorů není dopodrobna analyzovat všechny detaily zákona o KB, ať už pozitiva či negativa, přičemž stěžejním účelem zákona o KB byla pomoc živnostníkům, drobným podnikatelům a osobám uvedeným v zákoně o KB.
Jednalo se tedy o určitý zásah státu do fungování ekonomiky, kterého bohužel začali zneužívat i osoby sice potřebující pomoc, ale z určitých důvodů nemající na kompenzační bonus nárok. Jednalo se například o pracující OSVČ, kteří mají živnostenské oprávnění jako vedlejší činnost. Tyto osoby při podávání žádostí jednaly v právním omylu, že jim také kompenzační bonus náleží. Zákon o KB jest vzorovým příkladem, přičemž stát zasahoval do fungování ekonomiky i jinými podpůrnými programy.
Domníváme se, že by bylo vhodné do Ústavního pořádku České republiky zakotvit institut tzv. garantovaného základního nepodmíněného příjmu, což by zaručovalo zajištění základních životních potřeb obyvatelstva a možnosti účasti na ekonomickém a veřejném životě všech občanů České republiky. Otevřela by se nová možnost na úpravu sociálních a jiných dávek. Jsme si vědomi skutečnosti, že předmětný návrh bude pouze vodítkem k dalšímu rozpracování v zákonné úpravě, neboť samotná ústavní úprava by sama o sobě nepostačovala. Vhodné se jeví také upravit možnost nepodmíněný příjem odmítnout, a to vzhledem ke skutečnosti že by zde stát nerozhodoval o udělení či odejmutí jak je tomu například u invalidního důchodu.
Institut nepodmíněného příjmu by dále mohl výrazným způsobem ulehčit administrativu spojenou se zjišťováním nároku na veškeré bonusy a podpůrčí programy, které stát připravoval a bude připravovat na podporu podnikání, zaměstnanosti a rodin s dětmi.
Byť se institut nepodmíněného příjmu může jevit nelogický a nesystematický, připomínáme, že právo by se mělo pokoušet předcházet negativním situacím, které mohou nastat v budoucnosti. Krom jiných, je důležitá otázka, jakým způsobem zajistit obyvatelům základní životní podmínky a navržený institut nepodmíněného příjmu je jedním z možných řešení.
Zdroje
Zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, ve znění pozdějších předpisů.
Další články
Když neselže součást, ale jejich propojení: Kdo odpovídá za škodu?
Tradiční odpovědnost za škodu hledá vadný výrobek, porušenou povinnost a příčinu následku. Propojené systémy však mohou vytvořit újmu, přestože každý samostatně splní svou technickou specifikaci. Problém pak nevznikne uvnitř jedné černé skříňky, ale ve vztazích mezi několika nástroji.
Protinávrh společníka na valné hromadě s.r.o. v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“) poměrně podrobně upravuje svolání a průběh valné hromady společnosti s ručením omezeným. Mimo jiné stanoví, že součástí pozvánky na valnou hromadu musí být návrh usnesení, o kterém má valná hromada rozhodovat.
CRA versus NIS2: produktová kybernetická bezpečnost a bezpečnost organizace – kde se režimy překrývají a jak do nich vstupuje AI Act?
Kybernetická bezpečnost už v Evropské unii nestojí na jednom předpisu. Vedle NIS2, která dopadá na bezpečnost regulovaných organizací a služeb, přináší Cyber Resilience Act (dále jen „CRA“) samostatný režim pro produkty s digitálními prvky uváděné na evropský trh. U některých produktů se navíc přidává AI Act. Pro organizace proto bude klíčové nejen určit, který předpis na ně dopadá, ale také správně rozlišit jednotlivé role, povinnosti a oznamovací režimy a tam, kde je to možné, propojit jejich plnění do jednoho funkčního systému.
Nová pravidla transparentnosti odměňování na spadnutí
Transpozice evropské směrnice o posílení uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, je po flexinovele z roku 2025, další výraznou pracovněprávní novinkou. Jejím hlavním cílem je omezit nerovnosti v odměňování, často skryté kvůli nízké transparentnosti.
EU Space Act a vznik evropského správního práva kosmických činností
Návrh EU Space Act představuje základní kámen vznikajícího evropského správního práva pro kosmické činnosti. Propojuje vnitřní trh s víceúrovňovou správní architekturou, přísnými pravidly pro bezpečnost i udržitelnost a díky bruselskému efektu z Unie vytváří klíčového globálního normotvůrce v kosmickém sektoru.
