Články s tagem: směrnice

Po téměř deseti letech debat došlo na evropské půdě ke schválení Směrnice EU o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy orgánů kotovaných společností. Směrnice, v zahraničí známá pod označením „Women on Boards Directive“, představuje další z řady připravovaných compliance povinností s přesahem do tématu ESG, kterým rezonuje i téma genderové rovnosti a rovnosti odměňování.

Praha 8. března (ČTK) - Česko loni snížilo na polovinu manko v převodu směrnic EU do právního řádu. Zatímco počátkem loňského roku to byly po volebním roce 2021 tři desítky unijních předpisů, k prosinci se jejich počet snížil na 14.

Dočasná ochrana vstupuje (nejen) v České republice do druhého roku svého života. I nadále proto platí, že co mnozí označovali jako instrument a institut Společného evropského azylového systému, který je předem odsouzen k marginálnímu postavení, bude i pro příští rok udávat „trend“ migrační politiky v České republice i dalších členských státech Evropské unie.

Česká republika v implementaci unijních směrnic často zaostává. Není výjimečné, že návrhy zákonů, které mají za úkol implementovat směrnice Evropské unie, nejsou předloženy včas, případně se neúměrně protahuje jejich projednání v parlamentu.

Návrh novely zákona o přeměnách obchodních společností a družstev má jednak zjednodušit proces vnitrostátních a přeshraničních přeměn v obecné rovině, ale přichází také se zásadními novinkami, například v podobě nové formy rozdělení formou vyčlenění.

Směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu vyvolávala dlouhá léta bouřlivé diskuse nejen v právních kruzích.

Sjednali jste si úvěr před 1. 12. 2016, požádali jste o předčasné splacení a banka vám vyúčtovala vysoký poplatek? Můžete mít právo na jeho vrácení.

Evropská komise představila nový návrh směrnice. Velkým společnostem chce zavést povinnost důkladně dbát na ochranu životního prostředí a dodržování lidských práv ve všech výrobních procesech. Nepřímo se nová pravidla dotknou i menších dodavatelů. Na co se připravit, pokud dojde ke schválení směrnice?

Právní úprava ochrany spotřebitele v České republice se v blízké době pravděpodobně dočká dalších významných změn. Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR byl předložen vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

Ve svém novém rozsudku č. j. 27 Cdo 3620/2020 Nejvyšší soud České republiky upřesnil podmínky a omezení při doplnění pořadu jednání valné hromady na návrh kvalifikovaného akcionáře.

Po létech vyjednávání si letos mnozí čeští dopravci oddychli. Na začátku února totiž vstoupila v platnost směrnice, kterou se stanoví zvláštní pravidla o vysílání řidičů v odvětví silniční dopravy a která navazuje na rozsáhlou diskusi týkající se plošného uplatňování stejné výše mzdy na řidiče kamionů v mezinárodní silniční dopravě.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (dále jen „Směrnice“) přináší řadě subjektů povinnost zajistit dostatečnou ochranu oznamovatelům, kteří informují o neetické nebo protiprávní činnosti, o jejíž existenci se dozvěděli v souvislosti s výkonem práce nebo obdobné činnosti.

Soudy nemusí ve sporech mezi jednotlivci upustit od použití vnitrostátní právní úpravy, která je v rozporu s právem EU.

Termín 17. prosince 2021 pro implementaci tzv. whistleblowingové směrnice je právě dnes. Podle Směrnice soukromé subjekty s více než 50 zaměstnanci a většina veřejných subjektů budou muset zavést komunikační kanály a procesy pro interní oznamování protiprávního jednání.

Reportování ESG dat šetří náklady firem a zvyšuje jejich konkurenceschopnost, a to i v případě malých a středních podniků. To jsou výsledky nedávných studií v oblasti nefinančního reportingu.

Zaměstnanci by se již nemuseli obávat ozvat se v případě, kdy zjistí, že se jejich zaměstnavatel dopouští protiprávního jednání. Toto jednání budou moci bezpečně oznámit prostřednictvím povinně zřizovaných vnitřních oznamovacích systémů.

Evropská komise 21. dubna představila reformu směrnice o nefinančním reportingu (nově CSRD - corporate sustainability reporting directive), která má vyjasnit klíčová data pro reporting firem v oblasti udržitelnosti.

V období mezi roky 2008 a 2017 byly systematicky a trvale překračovány mezní hodnoty koncentrací částic PM10

Doc. JUDr. Tomáš Richter, LL.M., Ph.D. (* 1971), působí jako Of Counsel v kanceláři Clifford Chance LLP v Praze (od roku 2006) a externí vyučující na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze (od roku 2002). Advokátem je od roku 1998, kromě Prahy praktikoval krátce v Londýně a Frankfurtu nad Mohanem.

Jedním z důležitých cílů Evropské unie je modernizace pravidel na poli autorského práva tak, aby všichni občané a účastníci jednotného trhu mohli využívat příležitostí, které moderní technologie a zejména internet, nabízí. Na jaře loňského roku vstoupila v platnost Směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2019/790 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES (dále jen „Směrnice“).

Dne 31. července 2019 vstoupila v platnost Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1151 ze dne 20. června 2019, kterou se mění směrnice (EU) 2017/1132, pokud jde o využívání digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností (dále jen „směrnice“). Směrnice zavádí pro všechny členské státy jednotná pravidla pro vytváření společností online, online zápis poboček do rejstříku a online ukládání listin a údajů.

Již několik let se intenzivně připravuje právní úprava zástupných (hromadných) žalob, jednak vnitrostátní (aktuální návrh českého zákona o hromadných žalobách byl zveřejněn dne 22. ledna 2020, „Návrh zákona“), jednak evropská (aktuální návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/0089 (COD) o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů byl schválen dne 28. listopadu 2019 Radou EU, „Návrh směrnice“), přičemž se obě vyvíjejí paralelně, nikoliv však jednotně.

Před více než šesti lety jsem se v článku „Je možné prodávat „použité“ e-knihy?“ zabýval problematikou prodeje „použitých“ e-knih a vycházel jsem při tom z německé judikatury. Nyní se při výkladu dané otázky můžeme opřít o rozsudek Soudního dvora EU (SDEU), které je závazné i pro soudy jednotlivých členských zemí EU, které musí při rozhodování stejné právní otázky aplikovat principy unijního práva způsobem, jakým je interpretoval SDEU.

Novinkou v právní úpravě webových prezentací je zákon o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací.[1] Jeho cílem je zpřístupnit získávání informací nebo zabezpečování různých oblastí života nevidomým lidem, kterých v České republice žije na osmdesát tisíc. Zákon může usnadnit přístup na internet částečně také seniorům, kteří jsou nyní například ohledně vyplňování formulářů či zjišťování informací odkázáni na pomoc svých blízkých.

Novelou zákona o ochranných známkách č. 286/2018 Sb. došlo také ke změně zákona č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví, v němž se nově zavádí možnost domáhat se soudní cestou odpovídající náhrady škody, bezdůvodného obohacení a přiměřeného zadostiučinění v případě neoprávněného získání, využití nebo zpřístupnění obchodního tajemství, a to ve výši obvyklého licenčního poplatku po dobu trvání porušení tohoto práva.