Ministerstvo spravedlnosti předložilo v souladu s Plánem legislativních prací vlády na letošní rok návrh novely s č. j. 1423/22 (dále jen „návrh novely“), kterou má být novelizován zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přeměnách“). Návrh má jednak zjednodušit proces vnitrostátních a přeshraničních přeměn v obecné rovině ale přichází také se zásadními novinkami, například v podobě nové formy rozdělení formou vyčlenění.
Cílem návrhu novely je především implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2121 ze dne 27. 11. 2019 (dále jen „směrnice“), kterou se mění směrnice (EU) 2017/1132, zejména ve vztahu k přeshraničním přeměnám. Doba pro implementaci směrnice do českého právního řádu uplyne již dne 31. 1. 2023.
Aktuální stav projednávání návrhu novely
Návrh novely prošel vládním připomínkovým řízením již 19. 9. 2022. Po vypořádání připomínek z příslušných připomínkových míst bude dále předložen Legislativní radě vlády, která se k návrhu novely vyjádří (stanoviskem) zpravidla do 60 dnů ode dne, kdy jí je materiál předložen. Následně bude materiál schvalován Vládou (není vázána stanoviskem). V případě schválení návrhu novely bude materiál předložen Poslanecké sněmovně a tím dojde k zahájení standardního legislativního procesu.
S ohledem na výše uvedené lze předpokládat, že návrh novely může být v jeho detailech ještě podroben pozměňovacím návrhům. Předpokládáme však, že základní obrysy návrhu novely zůstanou zachovány. Současně je již nyní zřejmé, že návrh novely nebude přijat včas v době k tomu určené směrnicí.
Harmonizace přeshraničních přeměn
Návrh novely si podle předlohy směrnice klade za cíl nastavit srovnatelný standard právního zakotvení přeshraničních přeměn v každé ze zemí Evropské unie. Doposud byla na evropské úrovni harmonizována pouze jediná forma přeměny, a to přeshraniční fúze. Právní úprava členských států proto ve vztahu k dalším mezinárodním formám přeměn existovala spíše výjimečně. Očekává se, že směrnice zejména usnadní přeshraniční mobilitu obchodních korporací, čímž má být podpořeno podnikání na vnitřním trhu Evropské unie.
Tuzemský zákon o přeměnách dlouho představoval výjimku z výše uvedeného pravidla – na rozdíl od většiny evropských právních řádů ten náš obsahoval úpravu nejen přeshraniční fúze, ale také přeshraničního rozdělení, přeshraničního přemístění sídla a přeshraničního převodu jmění. Stalo se tak z vlastní iniciativy českého zákonodárce. Relativně komplexní dosavadní českou právní úpravu přeshraničních přeměn tak lze označit za vcelku výjimečnou.
Návrh novely zejména harmonizuje česká pravidla přeshraničních přeměn s novou evropskou úpravou. Vedle úplných novinek směrnice tak návrh novely přináší také dílčí aktualizaci již účinné národní právní úpravy.
Smyslem harmonizace je náprava absence a sjednocení evropského právního rámce přeshraničních přeměn a odstranění praktických problémů při jejich realizaci, zejména když pro realizaci přeshraniční přeměny je nezbytné, aby takovou operaci připouštěly právní řády obou / všech na přeměně zúčastněných členských států.
Níže uvádíme příklady dle našeho názoru zásadních navrhovaných změn, které budou v případě přijetí návrhu novely implementovány do českého právního řádu, a které jsou přímo odvozeny z textu směrnice:
A) Nová forma rozdělení formou vyčlenění
Návrh novely předpokládá v navrhovaném znění ustanovení § 243 odst. 1, písm. c) zákona o přeměnách zavedení nové formy rozdělení vyčleněním, v jehož důsledku rozdělovaná společnost nezanikne a vyčleněná část jejího jmění přejde:
- na jednu nebo více nově vznikajících společností;
- na jednu nebo více již existujících společností; nebo
- kombinací výše uvedených forem.
Zásadní rozdíl mezi rozdělením vyčlením a rozdělením odštěpením je ten, že při vyčlenění se rozdělovaná společnost stává jediným společníkem nově vzniklé nástupnické společnosti (vyčlenění se vznikem nové společnosti), či nabude podíl na již existující nástupnické společnosti (vyčlenění sloučením). Oproti rozdělení odštěpením tedy v tomto případě získává podíly na nástupnické společnosti rozdělovaná společnost a nikoliv její společníci.
B) Osvědčení přeshraniční přeměny
Podle současného ustanovení § 59x zákona o přeměnách splnění zákonem stanovených požadavků českou osobou zúčastněnou na přeshraniční přeměně osvědčuje notář vydáním osvědčení o přeshraniční přeměně (veřejná listina). Nově mají být stanoveny dokumenty které je nutné notáři pro tyto účely předložit přímo v zákoně o přeměnách, a nikoliv v prováděcím právním předpisu (vyhláškou).
Notář může momentálně odmítnout vydat osvědčení pro přeshraniční přeměnu pouze tehdy, pokud mu česká osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně nepředloží předepsané písemnosti pro účely vydání osvědčení. Nově však notář podle návrhu novely bude moci odmítnout vydat osvědčení také v případě, pokud po přezkumu předmětných podkladů zjistí, že účel přeshraniční přeměny je podvodný, směřující k vyhýbání se či obcházení vnitrostátních nebo unijních právních předpisů, anebo k páchání trestné činnosti. Pakliže notář pojme takové pochybnosti, bude se moci obrátit pro účely řádného zjištění stavu věci a posouzení zákonnosti přeshraniční přeměny na orgán státní správy a žádat o poskytnutí nezbytné součinnosti.
C) Změna v ochraně věřitelů
Dle návrhu novely má dojít také ke změně v rozsahu ochrany věřitelů osob zúčastněných na přeměně proti zhoršení dobytnosti jejich pohledávek v důsledku přeměny. Předně se mění časový úsek, v jehož rámci mohou tito věřitelé poskytnutí dodatečné jistoty požadovat, a dále samotné vymezení pohledávek, jejichž zajištění se mohou věřitelé osob zúčastněných na přeměně domáhat.
V souladu s aktuálním ustanovením § 36 písm. c) zákona o přeměnách nemají aktuální právo na poskytnutí ochrany ti věřitelé, jejichž pohledávky vznikly až po zápisu přeměny do obchodního rejstříku. Podle zákonodárce však toto pravidlo nedostatečně chrání věřitele pohledávek vznikajících na základě dlouhodobých smluvních vztahů, např. nájemních apod. Proto se navrhuje rozšířit okruh chráněných pohledávek i na ty budoucí či podmíněné za předpokladu, že půjde o pohledávky ze závazků vzniklých před zveřejněním nebo uveřejněním projektu přeměny. Pokud jde o termín k podání návrhu na zřízení poskytnutí dostatečného zajištění, ten musí být podán ve lhůtě 3 měsíců ode dne zveřejnění projektu přeměny, kdy jde o lhůtu prekluzivní. Dostatečné zajištění bude zřízeno přímo soudním rozhodnutím (usnesením).
D) Projekt přeměny a obchodní věstník
Zásadní úpravy by mělo doznat také ustanovení § 33 a § 33a zákona o přeměnách, které upravuje blíže informování osob, které mohou být přeměnou dotčeny. Zatímco doposud se povinně (podle požadavků směrnice před její změnou) zveřejňuje oznámení o uložení projektu přeměny do sbírky listin obchodního rejstříku a upozornění pro věřitele na jejich práva způsobem uvedeným v zákoně o přeměnách (tj. zveřejněním v obchodním věstníku), současná směrnice tuto povinnost upravuje odlišně – nepožaduje již dále zpoplatněné zveřejnění oznámení o uložení projektu přeměny v obchodním věstníku a umožňuje tak členským státům upustit od této povinnosti.
Nově by mělo postačovat, pokud je projekt přeměny společně s upozorněním pro věřitele, zaměstnance a společníky založen do sbírky listin u příslušného rejstříkového soudu alespoň jeden měsíc přede dnem, kdy má být přeměna schválena.
Nad rámec výše uvedených změn zákonodárce navrhuje v návrhu novely implementovat také některé další dílčí změny nad rámec požadavků směrnice reflektující potřeby praxe v souvislosti s přeměnami obchodních korporací. Níže přikládáme výběr z navrhovaných změn:
E) Upuštění od jmenování znalce soudem
Zákonodárce navrhuje v zájmu konzistentnosti právního řádu a snižování administrativní zátěže (včetně snížení nápadu na soudy) upustit pro účely přeměn od požadavku na jmenování znalce soudem, a současně navrhuje jeho nahrazení požadavkem na výběr znalce ze seznamu znalců podle jiného právního předpisu. Znalce by tak měla napříště vybírat sama osoba zúčastněná na přeměně.
F) Rozhodování o přeměně způsobem per rollam
Navrhuje se úprava ustanovení § 19 odst. 1 zákona o přeměnách, které v jeho současné podobě implikuje, že o schválení přeměny je možné rozhodnout mimo valnou hromadu jen ve společnosti s ručením omezeným. Pro vyloučení pochybností se navrhuje zobecnění tohoto ustanovení tak, aby bylo postaveno na jisto, že o schválení přeměny mimo valnou hromadu je možné rozhodovat i v případě akciové společnosti.
G) Stanovení rozhodného dne a souběh přeměn se stejným rozhodným dnem
Nejzazší termín pro stanovení rozhodného dne se bude dle návrhu novely odvíjet od zápisu přeměny do obchodního rejstříku, nikoliv již ode dne, kdy je podán návrh na zápis přeměny do obchodního rejstříku. Spolu s tímto se navrhuje stanovit, že jako rozhodný den fúze nebo rozdělení nelze stanovit den předcházející dni vzniku zúčastněné společnosti nebo družstva. Výše uvedená úprava je dle důvodové zprávy navrhována proto, že osoby zúčastněné na přeměně musí k rozhodnému dni splnit různé povinnosti, což by v případě, kdy ještě neexistují, nebylo možné.
Dále se navrhuje zákon o přeměnách doplnit o nový odstavec ustanovení § 10, podle kterého se nově staví najisto, že společnost nebo družstvo se může účastnit více přeměn majících stejný rozhodný den. Právní předpisy upravující účetnictví přitom mají určit, které společnosti a družstva sestavují v takovém případě konečnou účetní závěrku a zahajovací rozvahu a pravidla pro jejich sestavení.
H) Přemístění sídla do/z EU nebo EHS
Další navrhovanou změnou je úprava ustanovení § 3 odst. 3, písm. d) zákona o přeměnách, kdy podle jeho současného znění bylo umožněno přeshraniční přemístění sídla pouze do nebo z členských států EU nebo EHS. Návrh novely však nově zavádí možnost přemístění sídla i do nebo z jiných států za účelem zvýšení flexibility podnikatelského prostředí a rozšíření možností podnikatelské mobility.
Související procesní změny
Ačkoliv návrh novely přejímá zejména jednotný evropský právní rámec přeshraničních přeměn obsažených ve směrnici, obsahuje také některé další novinky a změny, které souvisejí s výše uvedeným, jako např. úpravu právního rámce vnitrostátních přeměn tak, aby tvořily logický celek s pokud možno spíše menšími odchylkami pro přeshraniční přeměny.
V důsledku zapracování nových unijních pravidel bude také nutné provést některé další dílčí změny v zákoně č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, a v souvislosti s tímto také upravit vybrané funkce informačního systému veřejných rejstříků. Dle důvodové zprávy k návrhu novely budou upraveny zejména nově zapisované údaje při zápisu přeshraničních přeměn (úprava formulářů) a dále bude docházet k výměně informací s ostatními národními registry prostřednictvím systému BRIS.
Závěr
Odborná veřejnost očekává, že implementace směrnice a tedy vytvoření právního rámce pro přeshraniční přeměny usnadní evropskou mobilitu obchodních korporací, a tím podpoří podnikání na vnitřním trhu Evropské unie. Lze předpokládat, že stejně tak dojde ke snížení nákladů a ke snížení administrativní zátěže zúčastněných společností. Za přidanou hodnotu návrhu považujeme zejména skutečnost, že zákonodárce využil příležitosti a přináší vedle implementace směrnice také množství dalších souvisejících změn v oblasti přeměn reagujících na potřeby praxe.
Diskuze k článku ()