Obecně
Tyto směrnice mají za cíl podpořit naplňování Zelené dohody, neboli Green Dealu pro Evropu a Agendy udržitelného financování OSN a soubor různých druhů opatření na úrovni Evropské unie bojující proti klimatické krizi.
Zároveň směřují Evropskou unii k transformaci na moderní a udržitelnou ekonomiku s nulovou emisí uhlíkových plynů a s efektivním využitím obnovitelných zdrojů. Soubor opatření tvoří například také nařízení EU o taxonomii – nařízení specifikující hospodářské činnosti nejvíce přispívající k plnění cílů Green Deal.
Cíl směrnic
Hlavním cílem nejen směrnic, ale i všech souvisejících opatření a metodik, je postupně vést společnosti podnikající na území Evropské Unie k větší zodpovědnosti ve vztahu k ochraně životního prostředí, ochrany lidských práv a udržitelného rozvoje.
Non-Financial Reporting Directive (NFRD)
První směrnicí zabývající se udržitelností byla Směrnice Evropského Parlamentu a Rady ze dne 22. října 2014, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o uvádění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami neboli Non-Financial Reporting Directive (dále jen „NFRD“).
NFRD stanovila povinnosti velkým společnostem uveřejňovat informace o svých činnostech ve stanovených oblastech s cílem poskytnout transparentnost a pomoci investorům a spotřebitelům posoudit vliv podniků na životní prostředí a společnost jako celek - tzv. povinnost nefinančního reportingu (viz dále), který se stal nejvíce akcentovaným tématem legislativních aktů a opatření, která následovala.
Corporate Sustainability Reporting Directive (CSRD)
V listopadu 2022 byla Evropským parlamentem schválena a 5. ledna 2023 již nabyla účinnosti Směrnice Evropského Parlamentu a Rady, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti neboli Corporate Sustainability Reporting Directive (dále jen „CSRD“), která nahrazuje NFRD.
Hlavním cílem CSRD je, aby co nejširší spektrum společností zveřejňovalo relevantní informace o rizicích, příležitostech a dopadech své činnosti na životní prostředí.
CSRD výrazně rozšířila počet společností, které budou muset poskytovat informace o udržitelnosti, a zavádí podrobnější požadavky na podávání zpráv o dopadech společnosti na životní prostředí, lidská práva, sociální standardy a rizika související s udržitelností – tzv. ESG reporting.
ESG reporting
Společnosti, na které nové povinnosti dopadnou, budou muset nově podávat hlubší a rozsáhlejší nefinanční, takzvané ESG, reporty, tedy veřejně podávané zprávy o faktorech udržitelnosti a dopadech činnosti dané společnosti. CSRD obsahuje detailní instrukce, jaký druh informací bude report muset obsahovat, včetně cílů udržitelnosti a klíčových ukazatelů výkonnosti společnosti.
Důležitou součástí reportu bude také přehled o společenské odpovědnosti celého dodavatelského řetězce. Povinně zveřejňované informace se budou řídit rámcem Evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (tzv. ESRS), který bude platit pro všechny členské státy nehledě na vnitrostátní úpravu i po implementaci směrnice. Doposud si povinné společnosti mohly druh zveřejňovaných informací selektivně vybrat, kdy záměrně „nepohodlné“ informace jednoduše vůbec neuvedly. CSRD nově zavádí koncept dvojí materiality, kdy tyto ESG reporty budou muset podávat zprávy jak o faktorech udržitelnosti ovlivňujících podnik (finanční materialita), tak o tom, jak podnik ovlivňuje společnost a životní prostředí kolem (vnější materialita), bez ohledu na to, do jakého světla to danou společnost staví. Tedy kromě pozitivního dopadu udržitelnosti musí společnosti vykázat i dopady negativní.
Kdy a na koho se CSRD bude vztahovat?
Členské státy mají povinnost CSRD implementovat do svých právních předpisů do 18 měsíců od její platnosti, ale účinnost nebude pro všechny společnosti jednotná:
Společnosti s více než 250 zaměstnanci, čistým obratem nad 1 mld. Kč nebo s aktivy v rozvaze vyšší než 500 mil Kč za fiskální rok, na které se již vztahuje předchozí NFRD, se budou muset novelizovanými pravidly řídit od 1. ledna 2024;
Ostatní společnosti, na které se bude vztahovat až CSRD, což jsou všechny velké společnosti a všechny malé, střední a velké společnosti obchodující své cenné papíry na burze s výjimkou mikropodniků, se budou muset novými pravidly řídit nejdříve od 1. ledna 2025 – i u těchto společností však bude aplikovatelnost ještě dále postupně dělena.
Přínos CSRD
Nový rozšířený obsah a standardy ESG reportingu, i další nová pravidla, kterým se dotčené společnosti budou muset podřídit a přizpůsobit se jim, ovšem přináší celou řadu benefitů. Jaké to jsou?
- Snadnější přístup ke kapitálu – už dnes jsou ESG kritéria součástí obecně sledovaných kritérií při žádosti o úvěr u některých bankovních institucí, které vyžadují garanci, že jimi poskytnutý kapitál bude využit v souladu s principy trvale udržitelného rozvoje.
- Rychlejší růst společnosti – společnosti s modelem udržitelného fungování, které mají jednodušší přístup k bankovnímu financování, jsou pro potenciální investory a partnery atraktivnější. ESG reporting tak otevírá dveře novým podnikatelským příležitostem, snižuje náklady a zvyšuje konkurenceschopnost.
- Finanční podpora Evropské unie – projekty udržitelnosti jsou jednou z oblastí, na kterou Evropská unie již vyčlenila velký objem finančních prostředků a počítá s jejich podporou i do budoucna, ať už jde o zvýhodněné úvěry, nebo například dotace prostřednictvím Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost.
Directive on Corporate Sustainability Due Diligence (CSDD) – návrh nové ESG směrnice
Vedle již přijatých směrnic zabývajících se agendou ESG reportingu, prochází legislativním procesem návrh dalšího zásadního právního dokumentu z oblasti ESG – směrnice o náležité péči v oblasti udržitelnosti (Directive on Corporate Sustainability Due Diligence), neboli CSDD.
Návrh této směrnice představila Evropská komise již v únoru 2022 a v současnosti je projednáván Evropským parlamentem. Stanovisko Evropského parlamentu k návrhu se očekává v květnu tohoto roku, přičemž k přijetí by dle odhadů mělo dojít nejdříve ke konci roku 2023, respektive začátkem roku 2024.
Hlavní cíle CSDD
Hlavním cílem CSDD je stanovit, aby společnosti zjišťovaly a snažily se předcházet závažným dopadům na lidská práva a životní prostředí v rámci jejich celého dodavatelského řetězce.
Po implementování této směrnice by mělo dojít například k zamezení nucené práce, dětské práce v zemědělství, odlesňování amazonského a indonéského pralesa, nuceného vysídlování lidí v rámci těžebních projektů a dalších negativních enviromentálních a socioekonomických dopadů jako je diskriminace v pracovním prostředí, dodržování bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti, právo na spravedlivou odměnu a právo sdružovat se v odborech.
Dalším zásadním přínosem CSDD má pak být nastavení rovných podmínek pro domácí výrobce a odpovědné firmy s globálními dodavatelskými řetězci. Tuzemští výrobci jsou za stávajících podmínek znevýhodnění zejména ve výši nákladů, které mají oproti konkurenci využívající zahraniční výrobce, kteří pracovněprávní a enviromentální podmínky nedodržují, nesrovnatelně vyšší.
Nástroj, jenž směrnice pro společnosti zavádí a jenž má tyto nerovnosti v blízké době mírnit a do budoucna jim zcela zabránit, je povinnost tzv. due dilligence, tedy v tomto kontextu povinnost nefinanční prověrky všech aktivit dotčených společností. Návrh směrnice přichází s detailně popsaným procesem, jakým způsobem mají společnosti problémy identifikovat, hodnotit a následně řešit.
Koho se povinnosti vyplývající ze CSDD budou týkat?
Povinnost due dilligence se bude týkat velkých podniků, a to včetně jejich dceřiných společností.
Konkrétně se bude jednat o:
- společnosti s alespoň 500 zaměstnanci a čistým globálním obratem přesahujícím 150 milionů eur (cca 3,5 miliardy korun); a
- společnosti s alespoň 250 zaměstnanci a čistým globálním obratem minimálně 40 milionů eur, pokud přinejmenším 50 procent obratu pochází z odvětví náročných na přírodní zdroje, především zemědělství nebo textilního průmyslu.
Byť se jedná o legislativu Evropské unie, nepřímý dopad bude mít CSDD i na velký počet společností mimo EU. Důvodem je, že společnosti, na které nové povinnosti dopadnou, budou muset dodržování standardů dle CSDD vyžadovat i od svých dodavatelů mimo Evropskou unii.
Závěr
NFRD, CSRD i CSSD jsou krokem směrem k udržitelnému rozvoji, který staví do popředí zájmu společenskou a enviromentální odpovědnost, když zavádí společná pravidla pro zveřejňování informací o dopadech činností postupně všech větších společností, které tím přispějí k přechodu k udržitelné ekonomice a rozvoji.
Vzhledem k progresivní legislativě a obecným trendům udržitelného rozvoje na celounijní, ale i vnitrostátní úrovni jednotlivých členských států, se jedná o oblast, kterou bezesporu čeká dynamický a intenzivní rozvoj směrem k zelené a udržitelné budoucnosti.
Již dnes se víceméně každý den objevují návrhy nových pravidel, nebo návrhy aktualizující pravidla stávající, nové metodiky jak od orgánů Evropské Unie, tak od vnitrostátních orgánů, které nová pravidla implementují do svých kontrolních postupů. Vzhledem k velkému dosahu CSRD a CSSD, se nové povinnosti dotknou velkého množství společností i v ČR.
Diskuze k článku ()