Články s tagem: soudní rozhodnutí

Judikatura v nedávné době stanovila konkrétní podmínky, kdy společnost nemusí vyplatit celý zisk akcionářům. Kromě odpovědí se však objevují i nové otázky.

Je možné hledět na vztah právnických osob, ve kterém jedna společnost ovlivňuje druhou, stejně jako na vztah fyzické osoby a osoby blízké? Lze v takovém případě přenechat předmět nájmu k užívání i bez souhlasu pronajímatele?

Prezentovaný článek věnuje pozornost povaze a důkazní síle doručenky jako standardního důkazního prostředku doručení písemnosti ve správním řízení. Článek v této souvislosti poukazuje na zásadní odlišnosti v právní úpravě doručenek v rámci různých procesních předpisů, kdy tyto rozdílné procesní úpravy vyvolávají v rozhodovací činnosti správních orgánů výkladové a aplikační problémy, které účastníky správního řízení v konečném důsledku nutí domáhat se svých veřejných subjektivních práv především cestou soudního řízení.

V nynější době je rozvodovost na poměrně vysoké úrovni, s čímž neoddělitelně souvisí taktéž problematika vypořádání společného jmění manželů (dále jen „SJM“). Tento proces může být mnohdy složitý a málokdy končí prvoinstančním rozhodnutím, když nezřídka dochází k podání odvolání a věc musí být řešena na úrovni odvolacích soudů.

Kontroverze skrz naskrz ohledně mírných trestů ukládaných za znásilnění je v posledních několika letech velkým společenským fenoménem. „Jednou trest a podruhé za podobný skutek podmínka,“ se můžeme doslýchat z médií. Jak je na tom rozhodovací praxe ve skutečnosti, a jak se deviantní pachatelé ke svému protiprávnímu jednání stavěli?

V současné době neustále roste počet domácích fotovoltaických elektráren (FVE). Napomáhá tomu skokový nárůst cen elektřiny, aktuálně poskytované dotace i snaha jednotlivců řešit zásobení svých domácností elektřinou více ekologicky. Tento trend však může zvláště v rezidenčních oblastech v praxi způsobovat problémy z hlediska sousedských sporů, zejména pokud se jeden vlastník rozhodne postavit určitou stavbu či případně nadstavit stávající objekt, čímž zastíní FVE na domě sousedního vlastníka.

Smluvní pokuta je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak dlužníka motivovat ke splnění smluvní povinnosti. Jaké jsou její limity?

Znásilnění je nepochybně velmi závažnou problematikou naší společnosti, která vyvolává obrovský rozruch o to víc, pokud je obětí tohoto trestného činu osoba mladší patnácti let (dále jen “dítě”).

Smluvní pokuta je častým smluvním mechanismem postihujícím porušení sjednané povinnosti jednou ze smluvních stran. Jelikož však vůle stran nemůže být při sjednávání a uplatňování smluvní pokuty bezbřehá, obsahuje občanský zákoník řadu korekčních mechanismů; jedním z nich je tzv. moderace smluvní pokuty.

Vloni v listopadu se Soudní dvůr EU (SDEU) vyjádřil k otázce přístupnosti údajů v evidenci skutečných majitelů právnických osob. Frank Bold Advokáti přináší článek o tom, jak rozsudek dopadá na právní úpravu a jak ovlivní povinnosti subjektů zveřejňovat údaje o skutečných majitelích.

V důsledku eskalující hospodářské krize a souvisejících negativních dopadů na společnost v poslední době roste počet případů, kdy se dlužníci dostávají do prodlení s úhradou svých závazků vůči věřitelům.

Dočasná ochrana vstupuje (nejen) v České republice do druhého roku svého života. I nadále proto platí, že co mnozí označovali jako instrument a institut Společného evropského azylového systému, který je předem odsouzen k marginálnímu postavení, bude i pro příští rok udávat „trend“ migrační politiky v České republice i dalších členských státech Evropské unie.

Příspěvek se zaměřuje na aktuální soudní praxi odčiňování nemajetkové újmy, a to předně z oblasti zdravotnického práva. Cílem je nastínit recentní soudní praxi Nejvyššího a Ústavního soudu k této problematice, zhodnotit ji a případně i kriticky komentovat.

Nejvyšší soud potvrdil, že v případě v případě uzavření smlouvy o smlouvě budoucí na převod nemovitosti, není písemná forma povinná.

Účinnost nového zákona o evidenci skutečných majitelů[1], který do českého práva transponoval novelu AML směrnice[2], s sebou v červnu 2021 přinesla vícero novinek – největšími z nich bylo zavedení sankcí za nesprávný nebo neúplný zápis (soukromoprávní – zneplatnění některých společnických a akcionářských práv; a veřejnoprávní – pokuta až do výše 500 000 Kč) a zpřístupnění některých informací široké veřejnosti.

Zrušení hranice 30 % uspokojených pohledávek nezajištěných věřitelů neznamená automatické osvobození od zbytku dluhů, ačkoliv si to mnozí dlužníci myslí. Zrušení této hranice by mělo dlužníkům usnadnit vstup do oddlužení, nikoli je motivovat k žádné či zanedbatelné snaze v průběhu oddlužení.

Žádné ustanovení o skončení nájmu prostoru sloužícího k podnikání nestanoví, že by podmínkou výpovědi bylo prokázání naplnění výpovědního důvodu současně s výpovědí.

Podstatou pracovního poměru je závazek zaměstnavatele přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, a závazek zaměstnance podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru.

Soudní dvůr Evropské unie zrušil rozhodnutí EU-US Privacy Shield, na základě kterého mohli správci a zpracovatelé doposud předávat osobní údaje z EU do Spojených států amerických. Pro předání osobních údajů tak budou muset být nyní vždy zkoumány konkrétní podmínky ochrany dat a národní orgány mohou předání kdykoliv zakázat.

Nejvyšší soud nedávno přijal do své sbírky usnesení, které jednoznačně rozptyluje jeden z mylných dojmů váznoucí na svěřenských fondech. Jedná se přitom o trestní rozhodnutí. O co šlo? A jaká je návaznost na starší insolvenční rozhodnutí?

Úmyslné předstírání výkonu práce může dle názoru Nejvyššího soudu představovat zvlášť hrubé porušení povinnosti ze strany zaměstnance.

Institut nutné obhajoby představuje jedno z dílčích oprávnění obviněného, jehož těžištěm úpravy je zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) („TŘ“). Odkdy musí mít obviněný obhájce, pokud má soud rozhodovat o jeho vzetí do vazby? A co když se v průběhu trestního řízení změní právní kvalifikace a tím pádem i podmínky pro nutnou obhajobu?

Nejvyšší soud se opět zabýval podmínkami povolení nezbytné cesty, a to zejména ve vztahu k parametrům existujícího spojení nemovité věci s veřejnou cestou se zohledněním osobních poměrů vlastníka nemovité věci.

Ústavní soud ve svém nálezu ze srpna 2022 vytýká soudům přepjatý formalismus a upozorňuje na nezbytné aspekty výkladu skutečného obsahu právních jednání.

Nejvyšší soud České republiky se ve svém recentním rozsudku ze dne 30. 9. 2022, č. j. 25 Cdo 3904/2020-281 zabýval otázkou únosné míry kritiky u osob, které se ucházejí o veřejné funkce.