Články s tagem: soudní rozhodnutí

S konceptem předsmluvní odpovědnosti je navzdory jejímu legislativnímu zakotvení v občanském zákoníku spojena stále řada otázek, jejichž řešení je ponecháno na rozhodovací praxi soudů.

A zase ten adidas… Co si budeme namlouvat, pruhy zkrátka táhnou. Ale! Kdy je užití pruhovaného vzoru konkurencí ještě pořád fér a kdy už ne? A co když k pruhům přidáme jinou slavnou ochrannou známku? Třeba fajfku společnosti Nike? Mění se tím něco? Přinášíme Vám další zajímavé rozhodnutí, tentokrát z Německa, které se pokusilo na tyto otázky odpověď. Ale! Podle našeho názoru si zaslouží minimálně další diskuzi.

Ve chvílích krize ve vztahu může být silné pokušení pátrat po odpovědích v osobní korespondenci partnera.

Významná rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (SDEU) poskytla podrobnější vhled do velmi aktuální diskuse v oblasti přístupu k datům v automobilovém průmyslu. Lepší dostupnost dat (nejen) o vozidlech zavádí i nový evropský předpis s názvem Data Act, který bude plně účinný od 12. 9. 2025. Jak to tedy je a na co se připravit?

Zatímco na EURO 2024 již padl rekord o nejrychlejší gól v historii evropského šampionátu, ještě před samotným zahájením mistrovství Evropy ve fotbale došlo ve světě patentů k jednomu z nejrychlejších rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vydání předběžného opatření. Díky tomuto rozhodnutí jednotného patentového soudu tak fanoušci nemusí spoléhat na bystrozrakost rozhodčích, ale u sporných ofsajdů a dalších porušení pravidel budou moci věřit v nestrannou a nezaujatou technologii video-asistenta rozhodčího (VAR). Fanouškům patentů pak radí, jak se bránit patentovým trollům.

Dnes s ohledem na rozhodnutí „Kuvera Resources Ltd vs. JP Morgan Chase Bank“.

Krajský soud v Brně v srpnu rozhodl o žalobě obce Troubsko a spolku z městské části Brno-Bosonohy, týkající se hluku z D1 a silnice II/602. Rozsudek potvrdil, že Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje (KHS JMK) postupovala nezákonně, když ani po podání podnětu k řešení nadměrného hluku z obou komunikací nezahájila správní řízení, směřující k omezení hlučnosti.

Dne 11. 10. 2023 byl vynesen jeden z prvních (ne-li první) rozsudků českého soudnictví, poskytující odpověď na otázku, zda a kdo je autorem grafiky vytvořené umělou inteligencí na základě zadání fyzické osoby – uživatele softwaru.

Rozvod je často doprovázen složitými otázkami týkajícími se dělení společného jmění manželů (dále jen „SJM“). Jedním z klíčových faktorů, které mohou hrát roli v tomto procesu, je nevlídné chování manželů, zejména nevěra. Zatímco nevěra je často považována za jeden z hlavních důvodů rozvratu manželství, české soudy poslední dobou poměrně často řeší otázku, zda a jak by měla ovlivnit majetkové vypořádání mezi bývalými manžely.

Ústavní soud České republiky ve své rozhodovací praxi opakovaně řešil problematiku ukládání pokut v souvislosti s výkonem rozhodnutí o péči o nezletilé děti. V několika nedávných nálezech soud zdůraznil význam respektování vůle dítěte, a to především když je dítě schopno uvažovat o svých přáních a potřebách. Tento článek se zprvu zaměřuje na obecný výklad ukládání donucovacích prostředků v otázkách péče o nezletilé děti a následně na analýzu nálezů Ústavního soudu, které poukazují na omezení použití donucovacích prostředků ve snaze chránit práva a zájmy nezletilých.

Myslím, že v České republice bychom těžko hledali někoho, kdo by neznal českého velikána Járu Cimrmana. Za svého života se tento dramatik, básník, cestovatel, hudebník a filozof uznání nedočkal. Jako obdivovatelka mistrova génia mám velkou radost, že Cimrmanův odkaz má nyní pozitivní vliv na rozhodovací praxi Soudního dvora EU – minimálně co se týče sporů z oblasti duševního vlastnictví. Jak?

Možná jste nedávno zaznamenali článek na internetu o tom, jak Nejvyšší soud rozhodl o vypořádání společného jmění bývalého prvoligového fotbalového brankáře. Jde o zajímavý případ narážející na pojmy jako disparita podílů na společném jmění manželů, princip zásluhovosti, dělení sociálních rolí.

Rozsudek 31 Cdo 2273/2022[1] reflektuje významný posun v interpretaci právních norem týkajících se smluvních pokut a jejich moderace. Zvláštní pozornost je v něm věnována i souvislostem s problematikou absolutní neplatnosti, která se v daném kontextu stává klíčovým aspektem při posuzování ujednání o smluvních pokutách.

Nejvyšší soud se zabýval odpovědností nájemce za škodu způsobenou vytopením bytu v důsledku prasklého uzávěru vody pod umyvadlem.

Pro svůj příspěvek jsem si vybral judikáty Nejvyššího soudu z posledních zhruba 10 let. Některé z nich ještě nejsou přístupné ani v informačních systémech. Jde o judikáty, které se vztahují ke kontroverzním tématům, nebo mají praktický význam pro postup advokáta u soudu.

Když v roce 2014 zavedl (tehdy) nový občanský zákoník institut náhrady za převzetí zákaznické základny bývalého nájemce, vzbudilo to zejména u pronajímatelů řadu otázek. Alespoň jednu z nich nedávno definitivně vyřešil Nejvyšší soud.

Nejvyšší soud[1] se zabýval případem rozdělení majetku bývalého profesionálního sportovce při rozvodovém řízení za situace, kdy on nadstandardně vydělával, zatímco žena mu poskytovala doma zázemí.

Co je nutné splnit, aby mohl jednatel za společnost uzavírat smlouvy sám se sebou? Co všechno musí jednatel učinit, když se ocitne tzv. ve střetu zájmů, a co na to judikatura Nejvyššího soudu?

Každý společník má právo podat soudu návrh na prohlášení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti[1]. Zákon stanoví k uplatnění tohoto práva určité podmínky – zejména pak stanoví lhůtu pro podání návrhu. Soud následně v nesporném řízení rozhodne, zda dané usnesení zůstane v platnosti, nebo ho zruší.

Neposuzování jednotlivých obchodních center, která tvoří součást jedné obchodní zóny, v procesu EIA nepředstavuje dle NSS automaticky zakázanou salámovou metodu.

Běžná praxe zaměstnavatelů spočívající v udělení výpovědi pro jistotu v situaci, kdy již se zaměstnancem zrušili okamžitě pracovní poměr, se nemusí vyplatit.

Nadpis tohoto článku představuje otázku, kterou si klade celá řada rodičů, ale i členové odborné veřejnosti. V praxi je čím dál více patrné, že v oblasti vyživovací povinnosti chybí možnost snížit dříve stanovené výživné předběžným opatřením. V současné době je toto prakticky nemožné a rodiči, kterému se podstatně změní poměry, nezbývá než podat k soudu návrh na snížení výživného či se domáhat odkladu výkonu rozhodnutí.

V občanském soudním procesu chybí uložení povinnosti složit zálohu na náklady řízení.

Stanovení výše výživného má být v první řadě ponecháno na dohodě rodičů. V případě, kdy se rodiče nedohodnou nebo je dohoda zjevně proti zájmům dítěte, rozhoduje o výživném soud. Výši výživného soud zpravidla určuje na základně potvrzení o výši příjmu, které je pokládáno za jedno z nejprokazatelnějších vodítek k určení majetkových poměrů rodičů. Jak se ovšem vypočítává výživné, když je rodič osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ), která nemá potvrzení o výši příjmu a uplatňuje paušální výdaj?

Tento článek přináší krátké zamyšlení nad otázkou rubopisace kmenového listu na základě plné moci vystavené společníkem společnosti s ručením omezeným. V praxi totiž může nastat situace, kdy společník společnosti udělí zmocněnci generální plnou moc k výkonu veškerých práv společníka a zmocněnec následně na základě této plné moci provede rupobisaci kmenového listu na třetí osobu.