Články s tagem: soudní rozhodnutí

Ústavní soud dne 23. 8. 2023 vydal nález, sp. zn. II. ÚS 859/23, týkající se určení místní příslušnosti soudů rozhodujících o úpravě poměrů k nezletilé. Stěžejním problémem případu bylo především to, že otec nezletilé, jakožto státní příslušník Ruské federace, zahájil nejdříve soudní řízení před ruskými soudy a následně i před soudy českými. Tento článek se bude detailně zabývat tímto případem a analyzovat, zda byla obecnými soudy zajištěna dostatečná ochrana rodinného života a zda byl poskytnut spravedlivý proces stěžovateli a jeho dceři.

Nejvyšší správní soud postavil najisto, že zahraniční právnická osoba se sídlem v EU není pro účely ohlášení živnosti povinna založit v ČR odštěpný závod.

V článku se věnuji tématu zastavení trestního stíhání z důvodu jeho nepřiměřené délky, když výslovná úprava v trestním řádu chybí, ale judikatura závěry o zastavení trestního stíhání dovozuje.

Většina sporů o péči o dítě je o snaze rodičů získat větší podíl na péči než druhý rodič. Nejsou ale raritní případy, kdy jeden z bývalých partnerů podá k soudu návrh na úpravu péče a požaduje rovnoměrné rozdělení péče, avšak druhý rodič více času s dítětem nechce či nemůže.

V nedávném rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci 26 Cdo 3644/2022-139 ze dne 14. 3. 2023 byla řešena otázka, zda má nový nájemce povinnost k náhradě vůči předchozímu nájemci za převzetí jeho zákaznické základny.

Nejvyšší soud se ve svém rozsudku sp. zn. 21 Cdo 1033/2019-209 ze dne 26. 2. 2021 zabýval otázkou, která se týkala podmínek, za kterých lze sjednat mzdu zaměstnance s přihlédnutím k případné práci přesčas.

Nejvyšší soud České republiky se ve svém rozsudku zaobírá otázkou, v jakém rozsahu podle současné zákonné úpravy přechází práva a povinnosti z nájemního vztahu na nového vlastníka pronajaté věci.

Nejvyšší soud se zabýval právní otázkou důsledků plynoucích z převodu dluhopisu v rozporu s dohodou dlužníka a věřitele. Jádro rozhodnutí spočívá v nutnosti zohlednit ujednání a záměry stran zúčastněných na převodu dluhopisů.

Nejvyšší soud se v nedávném rozsudku zabýval otázkou platnosti závazků vyplývajících z trojstranné rezervační smlouvy, která spadá pod režim zákona o realitním zprostředkování.

Svěřenské fondy jsou běžnější nejen v běžném životě, ale též u soudů. Rozhodovací praxe se nejen ustaluje, ale objevuje též nové otázky. Co se událo? Kam judikatura spěje?

Svěřenské fondy jsou běžnější nejen v běžném životě, ale též u soudů. Rozhodovací praxe se nejen ustaluje, ale objevuje též nové otázky. Co se událo? Kam judikatura spěje?

Názory na počátek běhu promlčecí lhůty v případě, kdy je určení doby splnění dluhu ponecháno na vůli věřitele, se v odborné literatuře podstatně rozchází.

Svěřenské fondy jsou stále běžnější nejen v běžném životě, ale též u soudů. Rozhodovací praxe se nejen vytváří, ale objevuje též nové otázky. Co se událo? Kam judikatura spěje?

Okresní soud Praha-východ rozhodl ve sporu klienta zastoupeného Frank Bold Advokáty a Českého Energetického Dodavatele (ČED) ohledně náhrady škody za ukončení dodávek elektřiny dle smlouvy uzavřené na dobu určitou s fixně sjednanou cenou. ČED se odvolával na objektivní nemožnost plnění, kterou však nebyl schopen u soudu prokázat.

Autor si dává za cíl v tomto článku přehledně osvětlit institut neúměrného zkrácení a popsat situace, kdy k němu dochází v rámci realitní praxe.

Federální Nejvyšší soud Spojených států vynesl na konci června několik velmi důležitých verdiktů, které vyvolaly v americké společnosti značné kontroverze. Ve světle trojice rozhodnutí Biden v. Nebraska (anulování studentského dluhu), SFA v. Harvard (tzv. affirmative action/"pozitivní diskriminace") a 303 Creative LLC v. Elenis (otázka výhrady svědomí) však bylo poněkud upozaděno jedno další podstatné rozhodnutí, konkrétně Counterman v. Colorado.

Rodičovská odpovědnost je souborem nejvýznamnějších práv a povinností rodičů vůči dětem. Do obsahu rodičovské povinnosti nepatří pouze péče o dítě, ale rovněž zajišťování výchovy, citového a rozumového vývoje, ochrana dítěte atp.

Od rozhodnutí ESD z 9. 3. 2023 ve věci C-354/21 (Registrų centras VĮ) uplynuly téměř dva měsíce, ale dosud nejsou žádné reakce katastrálních úřadů v České republice, Litvě, ani dědických oddělení soudů nebo katastrálních úřadů v Německu.

Nejvyšší soud se v jednom ze svých aktuálních rozhodnutí zabýval otázkou, zda může shromáždění společenství vlastníků jednotek (SVJ) v rámci svých stanov podmínit opakovaný krátkodobý nájem jednotek souhlasem všech členů SVJ.

Právo na ochranu zdroje dle § 16 tiskového zákona, popř. § 41 zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání, je mimořádně široce koncipované a skutečně připouští jen několik málo výjimek. Vzhledem k jeho povaze je na něj hleděno jednak jako na praktickou podmínku pro novinářskou práci, ale rovněž i jako na nezbytný předpoklad pro zajištění úkolů medií v demokratickém právním státě, kdy často dochází za pomoci žurnalistů k objasňování věcí veřejného zájmu.

Změna vlastníka motorového vozidla v registru silničních vozidel v případě převodu vlastnického práva je poměrně jednoduchý proces, kdy k dosažení změny v podstatě postačí navštívit jakýkoliv obecní úřad s rozšířenou působností, kde na základě společné žádosti stávajícího a nového vlastníka bude proveden tzv. přepis vozidla. Avšak, co v případě že jedna ze smluvních stran nespolupracuje a neudělila druhé straně plnou moc?

Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí ze dne 23. 11. 2022 zabýval otázkou, kterým právním řádem se budou řídit vnitřní poměry právnické osoby registrované v zahraničí.

Marks & Spencer („M&S“) uvedl v roce 2020 před Vánoci na trh sváteční řadu ginu, která byla prodávána v lahvi se třpytivými zlatými vločkami, zimním motivem a integrovaným světlem. M&S si současně obal lahve chránil několika průmyslovými vzory zapsanými ve Spojeném království. O rok později začal řetězec Aldi („Aldi“) prodávat gin, který nazval „The infusionist“.

Monitoring zaměstnanců, jak se ve zkratce říká rozličným metodám od jednoduchého hodnocení činnosti pracovníka automatizovanými prostředky až po sledování, které právní předpisy zakazují, vzbuzuje u zaměstnavatelů již dlouho rozpaky ­‑ kde najít tu správnou hranici oprávněných zájmů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem?

Medializované případy, kdy pachatel odešel od soudu „pouze s podmínkou“, prohlubují veřejné mínění ohledně nespravedlivých a mírných trestů a vedou až k narušení důvěryhodnosti české justice. Je dostačující poukazovat na ty případy, které mají za úkol především šokovat čtenáře, ale zároveň jsou oproštěny od skutkových okolností případů, které jsou v souladu s individualizací trestů neodmyslitelně spojeny?