K předpokladům povolení nezbytné cesty
Nejvyšší soud se opět zabýval podmínkami povolení nezbytné cesty, a to zejména ve vztahu k parametrům existujícího spojení nemovité věci s veřejnou cestou se zohledněním osobních poměrů vlastníka nemovité věci.
Okresní soud v Semilech a následně Krajský soud v Hradci Králové vyhověly žalobě na zřízení nezbytné cesty formou pozemkové služebnosti stezky a cesty motorovými vozidly, a to i přesto, že nemovitá věc žalobkyně byla s veřejnou cestou spojena pěšinou vedoucí na pozemku žalobkyně.
Žalovaní podali dovolání k Nejvyššímu soudu, ve kterém formulovali mj. následující otázky:
- zda lze omezovat základní právo vlastníka sousední nemovitosti pro lepší spojení (přístup) na pozemek z veřejné komunikace; a
- zda mohou být osobní poměry žalobce (vlastníka nemovité věci) důvodem pro zřízení služebnosti stezky nebo služebnosti cesty motorovými vozidly k nemovité věci (pozemku souseda), a to ve prospěch žalobce a každého dalšího vlastníka nemovité věci.
Ve vztahu k první z výše uvedených otázek Nejvyšší soud připomněl, že zákonnou podmínkou povolení nezbytné cesty není neexistence jakéhokoliv spojení nemovité věci s veřejnou cestou, ale pouze spojení dostatečného pro řádné hospodaření na nemovité věci.
Posuzování, zda je existující spojení v tomto smyslu dostatečné, nebo žaloba míří pouze na dosažení pohodlnějšího spojení, je pak na úvaze soudu. V řešeném případě přitom existující pěšinu, kterou pro komplikovaný terén ani nebylo možné upravit na cestu pro motorová vozidla, soudy i na základě místního šetření jako dostatečnou neshledaly. Pěšina totiž neumožňovala ani základní obhospodařování nemovité věci žalobkyně (osobní přepravu nebo dovážení nákupů a topiva).
S parametry pěšiny pak souvisí i řešení druhé z výše uvedených otázek Nejvyšším soudem. Ten připomněl, že ve své praxi již dříve dospěl k závěru, že osobní poměry žadatele o povolení nezbytné cesty je potřeba hodnotit se zřetelem k objektivně existujícím okolnostem v jednotlivém případě. Společnost totiž netvoří jen lidé průměrného věku a zdravotního stavu, ale také senioři, lidé zdravotně postižení nebo rodiny s malými dětmi.
V posuzovaném případě pak žalobkyně byla právě osobou důchodového věku s částečně omezenou mobilitou, pro niž dle názoru soudů existující pěšina vedená komplikovaným terénem v žádném případě nemohla představovat dostatečné spojení s veřejnou cestou.
Vzhledem ke skutečnosti, že se krajský soud ve výše uvedených otázkách neodchýlil od dosavadní rozhodovací praxe Nejvyššího soudu a při rozhodování o žalobě ani jinak nepochybil, Nejvyšší soud dovolání žalovaných jako nepřípustné odmítl.
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2021, sp. zn. 22 Cdo 752/2021-488.
Další články
Lex kratom a povolení k prodeji na dálku: co návrh říká o už vydaných povoleních
Vládní návrh novely zákona o návykových látkách (sněmovní tisk 321) zakazuje prodej psychomodulačních látek na dálku a ruší kategorii povolení, na jejímž základě tento prodej dnes probíhá. Výslovné přechodné ustanovení k již vydaným povolením návrh neobsahuje.
Podpis je pravý. Směl zaměstnanec zavázat celou firmu?
Smlouva má správnou hlavičku, dohodnutou cenu i podpis obchodního manažera. Zákazník počítá s dodávkou. Pak přijde zpráva od jednatele: zaměstnanec překročil své oprávnění a společnost se proto smlouvou necítí vázána. Zní to přesvědčivě. Jenže porušení pravidel uvnitř firmy ještě nemusí znamenat, že závazek nevznikl.
Jak oslovit firmu, která není na prodej, aniž by vznikla právní a reputační rizika
Výrobce obalů by rád převzal menšího dodavatele, jehož majitel o prodeji nikdy veřejně nemluvil a firmu nikde nenabízí. Už první dopis nebo telefonát přitom může podle svého obsahu zahájit jednání o smlouvě, prozradit záměr kupujícího a znejistit lidi uvnitř oslovené firmy. Článek ukazuje, kde se tato rizika rodí a jak s nimi pracovat od prvního kontaktu.
Jeden úřad, jedno řízení a jedno rozhodnutí: skutečně novela urychlí povolování staveb?
Stavět rychleji, předvídatelněji a bez zdlouhavého obstarávání stanovisek dotčených orgánů. To slibuje rozsáhlá novela zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona (dále jen „stavební zákon“), která byla v září 2026 podepsána prezidentem a nabyde účinnosti od 1. ledna 2027.
Je výběr fotbalové sestavy obchodní vedení? K návratu Tomáše Chorého do Slavie v kontextu limitů akcionářských pokynů
Lze akcionářským příkazem rozhodnout o tom, kdo bude hrát v A-týmu? Případ Tomáše Chorého, kterého majitel Slavie v létě vrátil do kádru, otevírá otázku limitů pokynů akcionáře statutárnímu orgánu – i toho, kdo nese důsledky, když se takové rozhodnutí nepovede.



