K předpokladům povolení nezbytné cesty
Nejvyšší soud se opět zabýval podmínkami povolení nezbytné cesty, a to zejména ve vztahu k parametrům existujícího spojení nemovité věci s veřejnou cestou se zohledněním osobních poměrů vlastníka nemovité věci.
Okresní soud v Semilech a následně Krajský soud v Hradci Králové vyhověly žalobě na zřízení nezbytné cesty formou pozemkové služebnosti stezky a cesty motorovými vozidly, a to i přesto, že nemovitá věc žalobkyně byla s veřejnou cestou spojena pěšinou vedoucí na pozemku žalobkyně.
Žalovaní podali dovolání k Nejvyššímu soudu, ve kterém formulovali mj. následující otázky:
- zda lze omezovat základní právo vlastníka sousední nemovitosti pro lepší spojení (přístup) na pozemek z veřejné komunikace; a
- zda mohou být osobní poměry žalobce (vlastníka nemovité věci) důvodem pro zřízení služebnosti stezky nebo služebnosti cesty motorovými vozidly k nemovité věci (pozemku souseda), a to ve prospěch žalobce a každého dalšího vlastníka nemovité věci.
Ve vztahu k první z výše uvedených otázek Nejvyšší soud připomněl, že zákonnou podmínkou povolení nezbytné cesty není neexistence jakéhokoliv spojení nemovité věci s veřejnou cestou, ale pouze spojení dostatečného pro řádné hospodaření na nemovité věci.
Posuzování, zda je existující spojení v tomto smyslu dostatečné, nebo žaloba míří pouze na dosažení pohodlnějšího spojení, je pak na úvaze soudu. V řešeném případě přitom existující pěšinu, kterou pro komplikovaný terén ani nebylo možné upravit na cestu pro motorová vozidla, soudy i na základě místního šetření jako dostatečnou neshledaly. Pěšina totiž neumožňovala ani základní obhospodařování nemovité věci žalobkyně (osobní přepravu nebo dovážení nákupů a topiva).
S parametry pěšiny pak souvisí i řešení druhé z výše uvedených otázek Nejvyšším soudem. Ten připomněl, že ve své praxi již dříve dospěl k závěru, že osobní poměry žadatele o povolení nezbytné cesty je potřeba hodnotit se zřetelem k objektivně existujícím okolnostem v jednotlivém případě. Společnost totiž netvoří jen lidé průměrného věku a zdravotního stavu, ale také senioři, lidé zdravotně postižení nebo rodiny s malými dětmi.
V posuzovaném případě pak žalobkyně byla právě osobou důchodového věku s částečně omezenou mobilitou, pro niž dle názoru soudů existující pěšina vedená komplikovaným terénem v žádném případě nemohla představovat dostatečné spojení s veřejnou cestou.
Vzhledem ke skutečnosti, že se krajský soud ve výše uvedených otázkách neodchýlil od dosavadní rozhodovací praxe Nejvyššího soudu a při rozhodování o žalobě ani jinak nepochybil, Nejvyšší soud dovolání žalovaných jako nepřípustné odmítl.
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2021, sp. zn. 22 Cdo 752/2021-488.
Další články
Procesní nařízení k GDPR: jak se mění přeshraniční dozor?
Na konci roku 2025 Evropská unie přijala dlouho očekávané procesní nařízení, které má zpřesnit a urychlit prosazování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (dále jen „GDPR“) v přeshraničních případech.
EU udělila Temu pokutu 200 milionů eur za nelegální a nebezpečné výrobky
Pokuta 200 mil. eur pro Temu ukazuje sílu DSA. Naučte se povinnosti online platforem, řízení rizik a požadavky evropské regulace.
Když úředník podepsal rozhodnutí vytvořené umělou inteligencí
Digitalizace veřejné správy již dávno neznamená pouze elektronické formuláře, datové schránky nebo vedení spisu v elektronické podobě. Do veřejné správy postupně vstupuje další vrstva — systémy umělé inteligence, které nebudou jen pasivně ukládat informace, ale budou je třídit, shrnovat, vyhodnocovat, navrhovat další postup a v některých případech připravovat i samotné texty rozhodnutí. Tradiční otázka veřejné správy obyčejně zněla: „Kdo rozhodl?“ V době umělé inteligence se k ní přidává nová otázka: „Kdo rozhodnutí skutečně vytvořil?“
Nahrávat či nenahrávat v lékařských ordinacích?
Mohou si pacienti během svého vyšetření nahrávat lékaře? A mohou si pořídit záznam i bez jeho vědomí? Kolem těchto otázek v praxi panuje řada sporů a nejistot.
Neuvedení jména na parte
Období ztráty člena rodiny je nepochybně obdobím velmi smutným, ale jak se ukazuje z praxe, také obdobím rozporů, a to nejenom rozporů majetkových. V nedávném období se objevilo hned několik rozhodnutí ve věcech, kdy se některý z pozůstalých domáhal nemajetkové újmy za to, že jeho jméno nebylo uvedeno na parte.




