Články s tagem: zaměstnanec

„V procesu přípravy by měl být co nejširší okruh zaměstnanců organizace,” říká v rozhovoru pro Právní prostor Mgr. Andrea Kovářová. Ta se svým příspěvkem týkajícím se vnitřních předpisů a procesu jejich tvorby vystoupí na konferenci Právo ve veřejné správě.

V  současné době je v  připomínkovém řízení poměrně rozsáhlá novela zákoníku práce. Jejím obsahem jsou jak návrhy nových, tak i změny stávajících zásadnějších institutů, např. dovolené, sdílení pracovního místa či doručování, dále úpravy čistě technického významu, mající za cíl především sjednotit terminologii a odstranit ustanovení, která již neodpovídají současné realitě. V  následujícím textu představujeme nejdůležitější a nejzajímavější navrhované novinky.

Dne 11. 4. 2018 přijal velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu rozhodnutí sp. zn. 31 Cdo 4831/2017 ve věci přípustnosti tzv. pravých souběhů (dále také jako „Rozhodnutí“), které přináší (snad) konečnou odpověď na otázku přípustnosti podřízení smluv o výkonu funkce členů statutárních orgánů zákoníku práce.

Velkým přínosem pro zaměstnance a uchazeče o zaměstnání je publicita, která se nařízení GDPR věnuje, říká v rozhovoru pro Právní prostor JUDr. David Borovec. Se svým příspěvkem na téma ochrana osobních údajů v personální praxi vystoupí na kongresu Právní prostor 2018.

Mezi základní lidská práva patří právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost a dále právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací.

Zaměstnanci v dočasné pracovní neschopnosti vyplácí zaměstnavatel v době prvních 14 kalendářních dnů náhradu mzdy, a to za podmínek a ve výši stanovené zákoníkem práce (§ 192). Z tohoto důvodu zákoník práce zároveň umožňuje zaměstnavatelům, aby mohli kontrolovat, zda jejich zaměstnanci dodržují režim dočasně práce neschopného zaměstnance.

Praha 7. července (ČTK) - Zaměstnavatelé s více než polovinou pracovníků se zdravotním postižením patrně budou dostávat od státu vyšší podporu. Příspěvek na jejich plat by mohl vzrůst pravděpodobně od října až na 12.000 korun měsíčně z nynějších 9500 korun. V novele zákona o zaměstnanosti by to měla podle stanoviska sociálního výboru schválit Sněmovna.

Praha 6. března (ČTK) - Zprůhlednění výběru lidí do řídicích a kontrolních orgánů státních a polostátních společností si klade za cíl návrh nominačního zákona, který předložili poslanci čtyř sněmovních klubů. Ministerstva by musela vybírat kandidáty do těchto funkcí až na výjimky ve výběrových řízeních, nominace by pak posuzoval pětičlenný vládní výbor.

Model BYOD („Bring your own device“, doslova „Přines si své vlastní zařízení“) představuje stále se rozšiřující trend posledních let. Zaměstnavatelé často v zájmu vyslyšení volání svých zaměstnanců po možnosti vykonávat práci prostřednictvím vlastního výpočetního zařízení (PC, tablet, mobilní telefon) umožňují využití osobních zařízení zaměstnanců pro výkon práce jako alternativu ke standardnímu modelu, kdy zaměstnanec vykonává práci na zařízení poskytnutém zaměstnavatelem. Pro bezproblémový přístup k modelu BYOD je však z hlediska firemní bezpečnosti i právního hlediska potřeba splnit řadu požadavků. Je i Vaše společnost připravena přejít k modelu BYOD?

Neomluvená nepřítomnost zaměstnance na pracovišti není jako pojem legálně definována, nicméně ustálená judikatura považuje neomluvenou absenci zaměstnance za situaci, kdy „zaměstnanec ve sjednané pracovní době neplní svoje pracovní povinnosti z pracovního poměru z důvodu nepřítomnosti na určeném pracovišti a jestliže nepřítomnost není způsobena jeho prokázanou pracovní neschopností, čerpáním dovolené v souladu se zákoníkem práce nebo zákonnou překážkou v práci.“[1]

Vysílání zaměstnanců je situace, kdy zaměstnanec jménem svého zaměstnavatele vykonává na území jiného členského státu (dále JČS) práci pro svého tuzemského zaměstnavatele pod jeho jménem. Vysílání zaměstnanců upravuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.

Začátkem února byl ve Sbírce zákonů vyhlášen nový zákon o službě vojáků v záloze (č. 45/2016 Sb.), jehož cílem je zvýšit účast občanů ČR na obraně vlasti jejich zapojením do aktivních záloh. Účinný bude již od 1. července 2016.

Blíží se Vánoce a Silvestr, čas vánočních a novoročních večírků. Na některých pracovištích může panovat uvolněnější nálada a zaměstnanci by mohli zvažovat, zda si mohou v rámci této uvolněné nálady dát jednu či více skleniček alkoholu.

V praxi se velmi často stává, že zaměstnanci, kteří nastoupí po mateřské dovolené na rodičovskou dovolenou, tuto skutečnost zaměstnavateli pouze oznámí, ale nespecifikují, jak dlouho by chtěli na rodičovské dovolené zůstat. Případně délku specifikují, ale následně se ukáže, že z různých důvodů se chtějí nebo potřebují vrátit do práce dříve. Má na takový dřívější návrat zaměstnanec / zaměstnankyně nárok?

Zatímco v letech minulých se mezinárodní konference, kterou pořádá Katedra pracovního práva a práva sociálního zabezpečení Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, zabývala mezioborovým whistleblowingem či vztahem profesionálního sportu a pracovního práva, v roce letošním nabídla na dvacet příspěvků zabývajících se do jisté míry Popelkou na českém trhu práce, oblastí atypických forem zaměstnání.

V nedávné době vyšel na tomto právním portále článek "Práce, nebo péče o rodinu? Dilema mohou vyřešit alternativní pracovní úvazky", ve kterém autoři představili řešení pro skloubení profesního života s rodinným pro rodiče předškolních dětí. V článku byly stručně představeny alternativy ke klasickému pracovnímu úvazku, jako pružná pracovní doba, zkrácené pracovní úvazky, sdílené a rozdělené pracovní úvazky, upravená pracovní doba a práce z domova.

Zákoník práce stanoví velmi přísné podmínky pro doručování důležitých písemností zaměstnanci, které vypočítává v § 334 odst. 1. Jde o písemnosti týkající se vzniku, změn a skončení pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance, důležité písemnosti týkající se odměňování (mzdový nebo platový výměr) a záznam o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce.

K mediálně nejpřitažlivějším právním problémům z oblasti zaměstnávání nepochybně patří fenomén nelegální práce. V posledním čtvrtletí jsme se s ním mohli setkat ve sdělovacích prostředcích ještě častěji, a to díky podstatným změnám v jeho sankcionování. Následující článek se pokusí nejen vymezit pojem nelegální práce dle právního řádu České republiky, ale i nastínit vývoj a aktuální otázky týkající se trestání daného správního deliktu.

BYOD neboli Bring Your Own Device, tedy „přines si své vlastní zařízení“, je bezpochyby trendem posledních několika let. Tento přístup sám o sobě není však žádnou novinkou, de facto od vzniku notebooků jako přenosných počítačů se právě této jejich vlastnosti využívalo i k pracovním účelům a zprvu byly doménou právě těch lidí z business sektoru, kteří měli největší potřebu mít s sebou svou práci na cestách vždy po ruce.

Vláda České republiky schválila na konci listopadu (dne 24. 11. 2014) usnesení, kterým je reflektována potřeba zaměstnavatelů zjednodušit vstup a pobyt svých zahraničních zaměstnanců z třetích zemí na území ČR za účelem zvyšování dovedností a kvalifikace (tzv. zácvik). Usnesení rozvíjí ustanovení zákona o pobytu cizinců tím, že definuje podmínky, za nichž mohou být tito zahraniční zaměstnanci vysláni do české společnosti k zaškolení v rámci stáže. Délka stáže může dosáhnout až 6 měsíců.

Rokem 2014 končí zmrazení platů poslanců, členů vlády a některých dalších osob, které trvalo od roku 2008. Tuto skupinu původně tvořilo asi 5 000 osob. Přes 90% z nich tvořili státní zástupci, soudci a právníci Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a pro ně bylo zmrazení platu zrušeno v důsledku dřívějších rozhodnutí Ústavního soudu. Nyní se týká jen asi 400 lidí.