Lze zaměstnanci vyplácet mzdu v cizí měně?
V současné době globalizace a tzv. volného pohybu pracovní síly v rámci EU se stále častěji objevují požadavky zaměstnanců, aby jim byla mzda vyplácena v cizí měně. Tuto problematiku řeší zákon pouze okrajově, praxe však přináší v tomto směru zaměstnavatelům řadu problémů.
S ohledem na narůstající globalizaci se stále častěji objevují případy, kdy čeští zaměstnavatelé zaměstnávají zahraniční manažery, kteří nejsou českými daňovými rezidenty, kteří mají trvalý pobyt, rodinu a vlastní nemovitost v zahraničí, kam se po ukončení angažmá v ČR hodlají vrátit. Jestliže těmto zahraničním manažerům zaměstnavatel hradí veškeré nálady na pobyt v ČR, je výplata mzdy v českých korunách pro tyto zaměstnance nepraktická a z ekonomického hlediska nevýhodná. Bohužel, současná česká právní úprava je, co se týče možnosti vyplácet mzdu v cizí měně, nepřívětivá.
Zákoník práce stanovuje zaměstnavateli povinnost vyplácet mzdu v zákonných penězích. Zákonnými penězi v ČR jsou dle zákona o České národní bance koruny české. Zaměstnavatel je proto povinen vyplácet mzdu v korunách českých. Na tuto povinnost zaměstnavatele nemá vliv ani žádost zaměstnance o výplatu mzdy v cizí měně, či dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, neboť ustanovení, které tuto povinnost ukládá, je svou povahou kogentní. Jedinou výjimku představují zaměstnanci s místem výkonu práce v zahraničí (mimo ČR), u kterých je možné s jejich souhlasem poskytovat mzdu v dohodnuté cizí měně, pokud k této měně vyhlašuje ČNB kurz.
V praxi se čeští zaměstnavatelé vyrovnávají se žádostí zaměstnanců o výplatu mzdy v cizí měně několika různými způsoby, ani jeden z nich však není optimální nebo zcela v souladu s právem.
Nejčastěji dochází ke sjednání mzdy v pracovní smlouvě v cizí měně (nejčastěji EUR nebo USD) a její výplatě v českých korunách. Problémem tohoto řešení je potřeba pro účely výpočtu zákonných odvodů přepočítat každý měsíc mzdu zaměstnance na české koruny, což přináší vyšší náročnost mzdové administrativy a také kurzové riziko. Ve skutečnosti se však o žádné řešení nejedná, protože zaměstnanec je stejně vyplácen v českých korunách. Další reakcí na žádost o výplatu mzdy v cizí měně, s níž se v praxi občas setkáváme, je, že zaměstnanec a zaměstnavatel místo pracovní smlouvy sjednají smlouvu o poskytování služeb nebo o spolupráci v režimu občanského zákoníku. Takové ujednání je však potřeba s ohledem na právní regulaci tzv. švarcsystému odmítnout.
Někteří zaměstnavatelé pak na žádost zaměstnance o výplatu mzdy v cizí měně reagují sjednáním pracovní smlouvy podle zahraničního práva, které umožňuje výplatu mzdy v eurech (např. slovenské nebo německé právo). Toto řešení může být ovšem problematické v případě rozvázání pracovního poměru, kdy nemusí být právně zcela jednoznačné, zda se použije právní úprava místa výkonu práce, resp. její imperativní ustanovení, nebo sjednané zahraniční právo.
Závěrem je třeba pro dokreslení veškerých problematických aspektů uvést, že bude-li zaměstnavatel vyplácet mzdu v cizí měně v rozporu se zákoníkem práce, vystavuje se riziku postihu ze strany Státního úřadu inspekce práce. Za přestupek či správní delikt poskytnutí mzdy zaměstnanci způsobem, který právní předpisy nedovolují, lze uložit dle zákona o inspekci práce pokutu až do výše 1.000.000,- Kč.
Jak tedy vyplývá z výše uvedeného, právní úprava týkající se vyplácení mzdy v zákonných penězích je velmi nepraktická a byla by vhodná její úprava ve smyslu posílení autonomie smluvních stran a umožnění výplaty mzdy i v cizí měně.
Zdroj: BNT journal
Další články
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.
Dědictví ve virtuálním světě: kdo zdědí naše účty, data, sociální sítě a kryptoměny?
Digitalizace postupně mění nejen způsob, jakým pracujeme, komunikujeme nebo investujeme, ale i podobu majetku, který po sobě zanecháváme. Vedle klasických předmětů dědictví, jakými jsou například nemovitosti, peněžní prostředky na bankovních účtech nebo movité věci, otevírá moderní svět dveře i novým předmětům dědictví, zejména tedy majetku nacházejícímu se v digitálním prostředí.




