Náklady dohody o zvýšení kvalifikace

Kvalifikační dohoda může být uzavřena jednak za účelem prohloubení kvalifikace, ale také za účelem jejího zvýšení. Prohloubením kvalifikace se rozumí její průběžné doplňování, kterým se nemění podstata, a které umožňuje zaměstnanci výkon sjednané práce. Za prohlubování kvalifikace se považuje též její udržování a obnovování.[1] Zaměstnanec má povinnost prohlubovat svoji kvalifikaci k výkonu sjednané práce a zaměstnavatel je oprávněn uložit zaměstnanci účast na školení a studiu nebo jiných formách prohloubení kvalifikace. Náklady na prohloubení kvalifikace je povinen hradit zásadně zaměstnavatel. Kvalifikační dohoda, kterou si zaměstnavatel zaměstnance po určitou dobu zaváže, může být v případě prohlubování kvalifikace uzavřena, pouze pokud očekávané náklady na prohloubení kvalifikace přesáhnou částku 75.000,- Kč. V takovém případě zaměstnavatel nemůže zaměstnanci uložit povinnost prohloubení kvalifikace podstoupit.

Zvýšením kvalifikace se rozumí změna hodnoty kvalifikace a též její získání nebo rozšíření.[2] Studiem či absolvováním kurzu se zaměstnanec stává povolaným k výkonu kvalifikovanější práce. Na rozdíl od prohlubování kvalifikace v případě zvyšování kvalifikace není sjednání kvalifikační dohody limitováno výší očekávaných nákladů a může být sjednána vždy.

Kvalifikační dohoda musí být sjednána v písemné formě. Dodatečné zhojení této vady spočívající v nedostatku formy jednání je možné, ovšem s ohledem na závazky z ní plynoucí zaměstnanci velmi nepravděpodobné.

Podmínkou platnosti kvalifikační dohody je dodržení všech jejích podstatných náležitostí. Mezi podstatné náležitosti patří vymezení druhu kvalifikace a způsobu jejího zvýšení. Kvalifikační dohoda musí určovat, jakým způsobem, má dojít ke zvýšení, zda se jedná o absolvování kurzu či studia a jejich podrobnější vymezení. V případě studia musí být uveden např. obor a forma studia, v případě kurzu musí kvalifikační dohoda obsahovat informace např. o pořadateli kurzu, či certifikátu, který při úspěšném absolvování zaměstnanec získá. Druhou podstatnou náležitostí je ujednání doby, po kterou musí zaměstnanec u zaměstnavatele po zvýšení kvalifikace setrvat. Závazek zaměstnance setrvat u zaměstnavatele začíná ode dne zvýšení kvalifikace a může být sjednán na dobu maximálně 5 let. V případě, že zaměstnanec ukončí pracovní poměr před sjednanou dobou má povinnost nahradit zaměstnavateli náklady vynaložené, za účelem zvýšení kvalifikace.[3] Podmínkou splnění závazku není samotný výkon práce a postačuje pouhé trvání pracovního poměru. Do doby plnění závazku se započítává i doba dočasné pracovní neschopnosti či mateřské dovolené, na rozdíl od doby rodičovské dovolené, nepřítomnosti zaměstnance v práci pro výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody a vazby, došlo-li k pravomocnému odsouzení.[4] Třetí podstatnou náležitostí je vymezení druhů nákladů na zvýšení nebo prohloubení kvalifikace, které bude v případě nedodržení závazku zaměstnanec povinen uhradit. Budou jimi zejména náhrada mzdy či platu při zvyšování kvalifikace, odvody na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem, cestovní náhrady při prohlubování kvalifikace, kurzovné či školné nebo jiná forma poplatku, náklady na pořízení učebnic a jiných pomůcek. Od takto vymezených nákladů, se odvíjí celková částka, kterou může zaměstnavatel po zaměstnanci v případě ukončení pracovního poměru maximálně požadovat. Je v zájmu zaměstnavatele zvážit a uvést veškeré náklady, které v souvislosti se zvyšováním nebo prohlubováním kvalifikace vynaloží, neboť jiné než uvedené náklady nelze po zaměstnanci požadovat.

V případě ukončení pracovního poměru před sjednanou dobou, je zaměstnanec povinen uhradit pouze skutečně vynaložené náklady, které ovšem nesmí být vyšší, než je celková částka uvedená v dohodě. Zaměstnanec je povinen uhradit náklady pouze do výše dohodnuté částky, a to i v případě, že skutečně vynaložené náklady tuto částku přesáhnou. Stejný postup platí i v případě, že závazek bude zaměstnancem splněn pouze z jedné poloviny, v takovém případě má povinnost k náhradě nákladů pouze do výše jedné poloviny sjednané částky. Kvalifikační dohodu je možné uzavřít před zvyšováním nebo prohlubováním kvalifikace, ale i v jejím průběhu. V takovém případě je ovšem zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli vynaložené náklady pouze do výše stanovené v kvalifikační dohodě, dříve vynaložené náklady bez ohledu na jejich výši není možné po zaměstnanci požadovat.[5]

---

[1] § 230 odst. 1 zákona. č. 262/2006 zákoník práce.

[2] § 231 zákona. č. 262/2006 zákoník práce.

[3] BĚLINA, Miroslav a kol. Zákoník práce: komentář. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2015. Velké komentáře. ISBN 978-80-7400-290-8.

[4] Vysokajová, M.; Kahle, B.; Randlová, N.; Hůrka, P.; Doležílek, J. Zákoník práce. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013, ISBN 978-80-7357-015-8.

[5] Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. července 2014, sp. zn. 21 Cdo 97/2013.