Články

Dne 1. 1. 2019 vstoupila v účinnost novela zákona o ochranných známkách [1], (dále jen „Novela ZOZ“). Systém ochranných známek v České republice prošel zásadními úpravami naposledy v roce 2003, jde tedy o revizi po patnácti letech. Jedním z důvodů novelizace byly výrazné změny v podnikatelském prostředí, zejména v souvislosti s rozvojem internetu a dalších elektronických nástrojů, které proběhly v průběhu posledního desetiletí [2]. Cílem tohoto článku je popsat některé z novinek, které Novela ZOZ přinesla.

Problematika oznamovací povinnosti veřejných funkcionářů podle zákona o střetu zájmů je tématem, které zejména v posledních týdnech a měsících nabývá na významu. Upravuje ji zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, který definuje veřejné funkcionáře v § 2 odst. 1 a 2. Tito veřejní funkcionáři jsou rozděleni do dvou základních skupin.

Nejprve je potřeba si položit otázku, komu věc svěřuji a jaký k němu mám právní vztah. Věc lze svěřit zejména členovi orgánu (vztah je obvykle založen smlouvou o výkonu funkce), zaměstnanci (pracovní smlouva), externímu spolupracovníku – podnikateli (např. forma „smlouvy o spolupráci“) či třetí osobě – např. zákazníkovi (vztah často nebývá právně ošetřen).

Soudní dvůr EU vydal dne 21. listopadu 2018 významné rozhodnutí týkající se úhrad off-label použití léčivých přípravků. Z rozhodnutí vyplývá, že členské státy mohou stanovit úhradu léčivého přípravku též pro indikaci, která není uvedena v rozhodnutí o registraci, i když je takové použití motivováno čistě ekonomickým důvodem.[1]

Blýská se snad na lepší spolupráci se správními úřady a můžeme čekat i kýžené výsledky této spolupráce v oblasti Evropského dědického osvědčení? Alespoň to si pojďme do nového roku popřát.

Smlouvy mezi obcemi a developery (či obecně investory) se v praxi používají pro dojednání takové podoby záměru, která je přijatelná pro obě strany, a často zavazují developera ke spoluúčasti na nákladech, které obci v důsledku realizace záměru vzniknou (například rozšíření školy kvůli zvýšení počtu obyvatel nebo prodloužení linek hromadné dopravy). 

První z otázek řešených v případě rozchodu či rozvodu rodičů je úprava budoucí péče o dítě, respektive úprava styku nepečujícího rodiče s dítětem. Občanský zákoník přitom poskytuje pouze základní mantinely pro volbu konkrétního modelu a přesnou odpověď přináší až konkrétní poměry v rodině.

Institut nuceného prodeje cenných papírů je upraven v rámci zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „o.s.ř." nebo „občanský soudní řád"), konkrétně v ustanovení § 334 a § 334a o.s.ř. I když se jedná o právní úpravu, která má v českém právním řádu své místo již dlouhou řadu let, dodnes jsou s její aplikací ze strany soudních exekutorů spojena některá úskalí, jejichž vymezení bude předmětem tohoto příspěvku.

Podle § 1003 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.„) „Držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.“

Od účinnosti nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) 2016/679, obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), začala řada osob řešit otázky, nad kterými se za účinnosti zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů téměř nikdo nepozastavoval. Nešlo o to, že by dané otázky nebylo třeba řešit i za účinnosti zákona o ochraně osobních údajů, ale spíše o to, že o existenci zákona a povinnostech z něj plynoucích řada osob nevěděla.

Před nedávnem rozbouřil veřejné mínění (či minimálně čtenáře Práva a Novinek) verdikt Nejvyššího soudu, jímž tento soud podle § 265k odst. 1 trestního řádu v neveřejném zasedání zrušil rozsudek Vrchního soudu v Praze a rozsudek Krajského soudu v Plzni, včetně rozhodnutí obsahově navazujících a podle § 265l odst. 1 trestního řádu Krajskému soudu v Plzni přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Mé dnešní vyprávění bude zaměřeno na téma zpřístupňování platů. Nemohu si odpustit malý historický exkurz. Rád bych připomněl usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu (dále také jen „NSS“), který rozhodl, že platy úředníků jsou v zásadě přístupné kdykoli komukoli, kdo o to požádá.

Od nového roku jsou účinné změny v pojištění OSVČ a to zejména v oblasti pojistného na důchodové, nemocenské a zdravotní pojištění.

Dne 1. 1. 2019 v České republice a dne 14. 1. 2019 na Slovensku nabyde účinnosti novela zákona o ochranných známkách („Novela“), která vychází z evropské směrnice. Novela je značně rozsáhlá a přináší pro vlastníky ochranných známek několik důležitých změn.

Dostaly od Vás Vaše děti dárky za desítky tisíc a doufáte, že by Vám Váš bývalý protějšek mohl protentokrát odpustit placení výživného? Nedoufejte… 

Podmínky zániku trestní odpovědnosti upravuje primárně zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v platném znění (dále jen „trestní zákoník“), a to v ustanoveních §§ 33 až 35. Samozřejmě s výjimkou zvláštní právní úpravy zániku trestní odpovědnosti u mladistvých a právnických osob, která je obsažena v příslušných ustanoveních zákona č. 218/2003 Sb.,  o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže, v platném znění a zákona č. 418/2011 Sb.,  o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, v platném znění.

Klíčovým tématem exekuční legislativy se v průběhu loňského podzimu stala otázka zavedení či nezavedení pravidla prosazujícího princip jeden dlužník – jeden exekutor. Ve dvou co do techniky provedení odlišných variantách ji prosazují Piráti a Ministerstvo spravedlnosti. Za společné znaky obou návrhů lze označit přenos místa zahájení exekučního řízení z exekutora na exekuční soud, v základní konstrukci návrhu dopad jen do nově zahájených řízení a slučování všech nově napadlých exekucí proti jednomu povinnému k jednomu exekutorovi bez ohledu na to, kdo je jeho věřitelem.

U mnoha zaměstnavatelů jsou zaměstnanci povinni dodržovat pravidla, která zaměstnavatel stanoví ohledně oblékání a vůbec celkového vzhledu, tzv. dresscode. Obvyklá jsou také pravidla týkající se šperků, barvy vlasů, účesů atp. V některých případech zaměstnavatel stanoví konkrétní oděvy, tedy povinnost nosit stejnokroje zaměstnavatele.

Jakou odpovědnost máte za odbornou radu, kterou poskytnete klientovi? Jakou musí mít odborná rada podobu, aby z ní vůbec nějaká odpovědnost vznikla?

Přirozenou ambicí úvah de lege ferenda jsou pokusy nastínit inovátorský pohled na možnosti úpravy rigidního charakteru nebo na dlouhodobě zavedené postupy. Důvody vyvolávající potřebu úvahy de lege ferenda jsou zejména uvědomění si nedostatečnosti dosavadní úpravy, poznatky odborníků získané aplikační praxí nebo pozitivní zkušenosti ze zahraniční či příbuzné právní úpravy.

Pokud jde o naši právní úpravu veřejného práva, dovolil bych si zmínit jakési výchozí teze, tedy spíše nevýhody. Předně jde o neustálé změny, které znejišťují adresáty právních norem. Někdy mám už dokonce pocit, že by bylo vhodné udělat jakýsi legislativní stopstav. Často vidíme různé legislativní smršti, které ve mně, bohužel, vyvolávají spíše hrůzu než radost.

Realitní kanceláře v rámci svých služeb nabízejí klientům kromě zprostředkování koupě nebo prodeje nemovitostí i zajištění právního servisu, zejména přípravu kupní smlouvy. Tyto služby zajišťují realitní kanceláře zpravidla prostřednictvím advokáta, se kterým spolupracují. Kdo však nese odpovědnost za škodu způsobenou klientovi případnou neplatností kupní smlouvy?

Po zářijovém hlasování evropského parlamentu o návrhu směrnice o autorském právu začíná vyjednávání o kompromisním znění jejích nejkontroverznějších ustanovení.

V pátek 9. 11. 2018 předalo Ministerstvo průmyslu a obchodu do připomínkovacího řízení návrh novely zákona o podporovaných zdrojích energie, přičemž jedním z jeho hlavních cílů je zavedení mechanismu kontrol překompenzace provozní podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Návrh novely jsme pro Vás zanalyzovali a níže přinášíme shrnutí základních bodů, v rámci nichž se bude při kontrolách postupovat.

V souvislosti se škodou způsobenou nesprávným úředním postupem se asi nejčastěji řeší právě nemajetková újma způsobená nepřiměřenou délkou řízení, přičemž otázka přiměřené délky správního řízení je v poslední době na půdě Nejvyššího soudu řešena velmi často.