Změny v právní úpravě ochranných známek
Dne 1. ledna 2019 nabyl účinnosti zákon č. 286/2018 Sb. (dále jen „Novela“), kterým se mění mj. zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoOZ“). Tento článek si klade za cíl informovat o hlavních novinkách, které Novela přináší.
Cíle Novely
Cílem Novely je implementace Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436 ze dne 16. prosince 2015, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (dále jen „Směrnice“) do právního řádu České republiky.
Nová pravidla pro konflikt přihlašované ochranné známky se shodnou starší ochrannou známkou
Hlavní změnou, významnou pro všechny stávající vlastníky ochranných známek, je zrušení možnosti Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV) zamítnout přihlášku ochranné známky z moci úřední v případech, kdy je přihlašované označení shodné se starší ochrannou známkou přihlášenou nebo zapsanou pro shodné výrobky či služby. Dříve byl v takovém případě zápis ochranné známky možný, pouze pokud k tomu vlastník či přihlašovatel starší ochranné známky udělil písemný souhlas.[1]
Novela v souladu se Směrnicí tento úřední přezkum ruší a zavádí v této souvislosti nový námitkový důvod pro vlastníka starší ochranné známky, která je shodná s přihlašovaným označením a je chráněna pro shodné výrobky nebo služby, pro které má být zapsáno přihlašované označení.[2] V případě uplatnění námitky Úřad přihlašované označení nezapíše, nicméně pokud by byl vlastník pasivní a námitky včas nepodal, dojde nově k zápisu i v těch případech, kdy je přihlašované označení zcela shodné s již existující ochrannou známkou registrovanou pro shodné výrobky nebo služby.
V této souvislosti je tedy nezbytné doporučit všem vlastníkům ochranných známek zvýšenou míru obezřetnosti a pravidelné přezkumy zveřejněných přihlášek ochranných známek alespoň jednou za každé dva měsíce, tak, aby byl dostatek času pro zpracování a podání námitek (lhůta pro podání námitek je 3 měsíce od zveřejnění přihlášky).
Dobrá víra a neplatnost ochranné známky
V souladu se Směrnicí byl zároveň zrušen důvod pro zamítnutí ochranné známky z moci úřední v případech, kdy nebyla přihláška podána v dobré víře,[3] jakož i námitkový důvod spočívající v tom, že třetí osoba byla dotčena ve svých právech přihláškou, která nebyla podána v dobré víře.[4] Absence dobré víry přihlašovatele je od účinnosti Novely pouze důvodem pro prohlášení ochranné známky za neplatnou. Řízení o neplatnosti ochranné známky je přitom nově možné zahájit výlučně na návrh třetí osoby (není možné jej zahájit z moci úřední).
Konec nutnosti grafického znázornění ochranné známky
Novela na rozdíl od dřívějšího stavu již nevyžaduje obligatorní grafické znázornění ochranné známky, které v praxi často bránilo přihlašování netradičních ochranných známek. Ochrannou známkou tedy nově může být i takové označení, které není způsobilé grafického znázornění, avšak je vyjádřeno způsobem, který příslušným orgánům a veřejnosti umožňuje jasně a přesně vymezit předmět ochrany.
Nové druhy ochranných známek
Důležitým aspektem Novely je rovněž to, že rozšiřuje možné druhy ochranných známek, které konkrétně vymezuje ve své příloze č. 1. Kromě tradičních ochranných známek slovních a obrazových bude možné zaregistrovat také ochrannou známku prostorovou, poziční, se vzorem, výlučně barevnou, zvukovou, pohybovou, multimediální, či holografickou, jakož i „jinou“. „Jiná“ ochranná známka je taková, která neodpovídá žádnému z vyjmenovaných druhů a zároveň ji lze dostatečným způsobem vyjádřit, jak je požadováno zákonnou úpravou. Do budoucna si tedy lze představit i ochranné známky např. čichové či chuťové.
Certifikační ochranná známka
Novela zavádí jako nový samostatný institut tzv. certifikační ochrannou známku. Smyslem je informovat spotřebitele o tom, že výrobky nebo služby označené certifikační ochrannou známkou splňují určitý standard. Jak uvádí i důvodová zpráva k Novele, certifikační ochranná známka neslouží k rozlišení jednotlivého zdroje výrobků nebo služeb, ale pouze stvrzuje a garantuje jejich určité vlastnosti. Pravidla pro užívání certifikační ochranné známky jsou po Novele uvedeny v příloze č. 2 k ZoOZ.
Závěr
Novela přináší do české právní úpravy ochranných známek poměrně významné změny reflektující novou unijní úpravu. Vývoj úpravy lze vnímat jako pozitivní, neboť reaguje na potřeby trhu zavedením možnosti registrace nových, netradičních druhů ochranných známek. Nelze však zároveň přehlížet nutnost zvýšené bdělosti vlastníků ochranných známek pro ochranu jejich práv, jelikož v případě pasivity vlastníka bude dle Novely možné zaregistrovat novou, i zcela totožnou ochrannou známku pro stejné výrobky či služby. O novinkách v této oblasti Vás budeme nadále informovat.
[1] § 6 znění ZoOZ ve znění účinném do 31. 12. 2018
[2] § 7 odst. 1 písm. a) ZoOZ
[3] § 4 písm. m) ZoOÚ ve znění účinném do 31. 12. 2018
[4] § 7 odst. 1 písm. k) ZoOÚ ve znění účinném do 31. 12. 2018
Další články
Obdržení daňového dokladu a uplatnění odpočtu daně
V prvním čtvrtletí roku 2026 vydaly Soudní dvůr a Tribunál Evropské unie dvě rozhodnutí, která se dotýkají téhož praktického problému: zda lze uplatnit nárok na odpočet DPH ve zdaňovacím období, v němž plátce přijal zdanitelné plnění, avšak daňový doklad obdržel až později.
Zločiny sportovních fanoušků
Strhnout divákovi klubovou šálu soupeře může na fotbalovém stadionu během utkání působit jako neškodná legrace. Trestní zákoník však takové jednání vykládá mnohem přísněji. Jako zločin loupeže s odnětím svobody na dvě léta až deset let.[1]
Odpovědnost zaměstnanců za škodu při hackerských a phishingových útocích: kde leží hranice?
Kybernetické útoky v dnešním světě bohužel již nejsou otázkou „zda“, ale „kdy“.
Problém zneužití zranitelností nultého dne a možnosti jeho řešení nástroji mezinárodního práva veřejného
Jaké jsou možnosti mezinárodní spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti při řešení problému zneužití zranitelností nultého dne?
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.




