Změny v právní úpravě ochranných známek
Dne 1. ledna 2019 nabyl účinnosti zákon č. 286/2018 Sb. (dále jen „Novela“), kterým se mění mj. zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoOZ“). Tento článek si klade za cíl informovat o hlavních novinkách, které Novela přináší.
Cíle Novely
Cílem Novely je implementace Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436 ze dne 16. prosince 2015, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (dále jen „Směrnice“) do právního řádu České republiky.
Nová pravidla pro konflikt přihlašované ochranné známky se shodnou starší ochrannou známkou
Hlavní změnou, významnou pro všechny stávající vlastníky ochranných známek, je zrušení možnosti Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV) zamítnout přihlášku ochranné známky z moci úřední v případech, kdy je přihlašované označení shodné se starší ochrannou známkou přihlášenou nebo zapsanou pro shodné výrobky či služby. Dříve byl v takovém případě zápis ochranné známky možný, pouze pokud k tomu vlastník či přihlašovatel starší ochranné známky udělil písemný souhlas.[1]
Novela v souladu se Směrnicí tento úřední přezkum ruší a zavádí v této souvislosti nový námitkový důvod pro vlastníka starší ochranné známky, která je shodná s přihlašovaným označením a je chráněna pro shodné výrobky nebo služby, pro které má být zapsáno přihlašované označení.[2] V případě uplatnění námitky Úřad přihlašované označení nezapíše, nicméně pokud by byl vlastník pasivní a námitky včas nepodal, dojde nově k zápisu i v těch případech, kdy je přihlašované označení zcela shodné s již existující ochrannou známkou registrovanou pro shodné výrobky nebo služby.
V této souvislosti je tedy nezbytné doporučit všem vlastníkům ochranných známek zvýšenou míru obezřetnosti a pravidelné přezkumy zveřejněných přihlášek ochranných známek alespoň jednou za každé dva měsíce, tak, aby byl dostatek času pro zpracování a podání námitek (lhůta pro podání námitek je 3 měsíce od zveřejnění přihlášky).
Dobrá víra a neplatnost ochranné známky
V souladu se Směrnicí byl zároveň zrušen důvod pro zamítnutí ochranné známky z moci úřední v případech, kdy nebyla přihláška podána v dobré víře,[3] jakož i námitkový důvod spočívající v tom, že třetí osoba byla dotčena ve svých právech přihláškou, která nebyla podána v dobré víře.[4] Absence dobré víry přihlašovatele je od účinnosti Novely pouze důvodem pro prohlášení ochranné známky za neplatnou. Řízení o neplatnosti ochranné známky je přitom nově možné zahájit výlučně na návrh třetí osoby (není možné jej zahájit z moci úřední).
Konec nutnosti grafického znázornění ochranné známky
Novela na rozdíl od dřívějšího stavu již nevyžaduje obligatorní grafické znázornění ochranné známky, které v praxi často bránilo přihlašování netradičních ochranných známek. Ochrannou známkou tedy nově může být i takové označení, které není způsobilé grafického znázornění, avšak je vyjádřeno způsobem, který příslušným orgánům a veřejnosti umožňuje jasně a přesně vymezit předmět ochrany.
Nové druhy ochranných známek
Důležitým aspektem Novely je rovněž to, že rozšiřuje možné druhy ochranných známek, které konkrétně vymezuje ve své příloze č. 1. Kromě tradičních ochranných známek slovních a obrazových bude možné zaregistrovat také ochrannou známku prostorovou, poziční, se vzorem, výlučně barevnou, zvukovou, pohybovou, multimediální, či holografickou, jakož i „jinou“. „Jiná“ ochranná známka je taková, která neodpovídá žádnému z vyjmenovaných druhů a zároveň ji lze dostatečným způsobem vyjádřit, jak je požadováno zákonnou úpravou. Do budoucna si tedy lze představit i ochranné známky např. čichové či chuťové.
Certifikační ochranná známka
Novela zavádí jako nový samostatný institut tzv. certifikační ochrannou známku. Smyslem je informovat spotřebitele o tom, že výrobky nebo služby označené certifikační ochrannou známkou splňují určitý standard. Jak uvádí i důvodová zpráva k Novele, certifikační ochranná známka neslouží k rozlišení jednotlivého zdroje výrobků nebo služeb, ale pouze stvrzuje a garantuje jejich určité vlastnosti. Pravidla pro užívání certifikační ochranné známky jsou po Novele uvedeny v příloze č. 2 k ZoOZ.
Závěr
Novela přináší do české právní úpravy ochranných známek poměrně významné změny reflektující novou unijní úpravu. Vývoj úpravy lze vnímat jako pozitivní, neboť reaguje na potřeby trhu zavedením možnosti registrace nových, netradičních druhů ochranných známek. Nelze však zároveň přehlížet nutnost zvýšené bdělosti vlastníků ochranných známek pro ochranu jejich práv, jelikož v případě pasivity vlastníka bude dle Novely možné zaregistrovat novou, i zcela totožnou ochrannou známku pro stejné výrobky či služby. O novinkách v této oblasti Vás budeme nadále informovat.
[1] § 6 znění ZoOZ ve znění účinném do 31. 12. 2018
[2] § 7 odst. 1 písm. a) ZoOZ
[3] § 4 písm. m) ZoOÚ ve znění účinném do 31. 12. 2018
[4] § 7 odst. 1 písm. k) ZoOÚ ve znění účinném do 31. 12. 2018
Další články
Lex kratom a povolení k prodeji na dálku: co návrh říká o už vydaných povoleních
Vládní návrh novely zákona o návykových látkách (sněmovní tisk 321) zakazuje prodej psychomodulačních látek na dálku a ruší kategorii povolení, na jejímž základě tento prodej dnes probíhá. Výslovné přechodné ustanovení k již vydaným povolením návrh neobsahuje.
Podpis je pravý. Směl zaměstnanec zavázat celou firmu?
Smlouva má správnou hlavičku, dohodnutou cenu i podpis obchodního manažera. Zákazník počítá s dodávkou. Pak přijde zpráva od jednatele: zaměstnanec překročil své oprávnění a společnost se proto smlouvou necítí vázána. Zní to přesvědčivě. Jenže porušení pravidel uvnitř firmy ještě nemusí znamenat, že závazek nevznikl.
Jak oslovit firmu, která není na prodej, aniž by vznikla právní a reputační rizika
Výrobce obalů by rád převzal menšího dodavatele, jehož majitel o prodeji nikdy veřejně nemluvil a firmu nikde nenabízí. Už první dopis nebo telefonát přitom může podle svého obsahu zahájit jednání o smlouvě, prozradit záměr kupujícího a znejistit lidi uvnitř oslovené firmy. Článek ukazuje, kde se tato rizika rodí a jak s nimi pracovat od prvního kontaktu.
Jeden úřad, jedno řízení a jedno rozhodnutí: skutečně novela urychlí povolování staveb?
Stavět rychleji, předvídatelněji a bez zdlouhavého obstarávání stanovisek dotčených orgánů. To slibuje rozsáhlá novela zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona (dále jen „stavební zákon“), která byla v září 2026 podepsána prezidentem a nabyde účinnosti od 1. ledna 2027.
Je výběr fotbalové sestavy obchodní vedení? K návratu Tomáše Chorého do Slavie v kontextu limitů akcionářských pokynů
Lze akcionářským příkazem rozhodnout o tom, kdo bude hrát v A-týmu? Případ Tomáše Chorého, kterého majitel Slavie v létě vrátil do kádru, otevírá otázku limitů pokynů akcionáře statutárnímu orgánu – i toho, kdo nese důsledky, když se takové rozhodnutí nepovede.



