Změny v právní úpravě ochranných známek
Dne 1. ledna 2019 nabyl účinnosti zákon č. 286/2018 Sb. (dále jen „Novela“), kterým se mění mj. zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoOZ“). Tento článek si klade za cíl informovat o hlavních novinkách, které Novela přináší.
Cíle Novely
Cílem Novely je implementace Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436 ze dne 16. prosince 2015, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (dále jen „Směrnice“) do právního řádu České republiky.
Nová pravidla pro konflikt přihlašované ochranné známky se shodnou starší ochrannou známkou
Hlavní změnou, významnou pro všechny stávající vlastníky ochranných známek, je zrušení možnosti Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV) zamítnout přihlášku ochranné známky z moci úřední v případech, kdy je přihlašované označení shodné se starší ochrannou známkou přihlášenou nebo zapsanou pro shodné výrobky či služby. Dříve byl v takovém případě zápis ochranné známky možný, pouze pokud k tomu vlastník či přihlašovatel starší ochranné známky udělil písemný souhlas.[1]
Novela v souladu se Směrnicí tento úřední přezkum ruší a zavádí v této souvislosti nový námitkový důvod pro vlastníka starší ochranné známky, která je shodná s přihlašovaným označením a je chráněna pro shodné výrobky nebo služby, pro které má být zapsáno přihlašované označení.[2] V případě uplatnění námitky Úřad přihlašované označení nezapíše, nicméně pokud by byl vlastník pasivní a námitky včas nepodal, dojde nově k zápisu i v těch případech, kdy je přihlašované označení zcela shodné s již existující ochrannou známkou registrovanou pro shodné výrobky nebo služby.
V této souvislosti je tedy nezbytné doporučit všem vlastníkům ochranných známek zvýšenou míru obezřetnosti a pravidelné přezkumy zveřejněných přihlášek ochranných známek alespoň jednou za každé dva měsíce, tak, aby byl dostatek času pro zpracování a podání námitek (lhůta pro podání námitek je 3 měsíce od zveřejnění přihlášky).
Dobrá víra a neplatnost ochranné známky
V souladu se Směrnicí byl zároveň zrušen důvod pro zamítnutí ochranné známky z moci úřední v případech, kdy nebyla přihláška podána v dobré víře,[3] jakož i námitkový důvod spočívající v tom, že třetí osoba byla dotčena ve svých právech přihláškou, která nebyla podána v dobré víře.[4] Absence dobré víry přihlašovatele je od účinnosti Novely pouze důvodem pro prohlášení ochranné známky za neplatnou. Řízení o neplatnosti ochranné známky je přitom nově možné zahájit výlučně na návrh třetí osoby (není možné jej zahájit z moci úřední).
Konec nutnosti grafického znázornění ochranné známky
Novela na rozdíl od dřívějšího stavu již nevyžaduje obligatorní grafické znázornění ochranné známky, které v praxi často bránilo přihlašování netradičních ochranných známek. Ochrannou známkou tedy nově může být i takové označení, které není způsobilé grafického znázornění, avšak je vyjádřeno způsobem, který příslušným orgánům a veřejnosti umožňuje jasně a přesně vymezit předmět ochrany.
Nové druhy ochranných známek
Důležitým aspektem Novely je rovněž to, že rozšiřuje možné druhy ochranných známek, které konkrétně vymezuje ve své příloze č. 1. Kromě tradičních ochranných známek slovních a obrazových bude možné zaregistrovat také ochrannou známku prostorovou, poziční, se vzorem, výlučně barevnou, zvukovou, pohybovou, multimediální, či holografickou, jakož i „jinou“. „Jiná“ ochranná známka je taková, která neodpovídá žádnému z vyjmenovaných druhů a zároveň ji lze dostatečným způsobem vyjádřit, jak je požadováno zákonnou úpravou. Do budoucna si tedy lze představit i ochranné známky např. čichové či chuťové.
Certifikační ochranná známka
Novela zavádí jako nový samostatný institut tzv. certifikační ochrannou známku. Smyslem je informovat spotřebitele o tom, že výrobky nebo služby označené certifikační ochrannou známkou splňují určitý standard. Jak uvádí i důvodová zpráva k Novele, certifikační ochranná známka neslouží k rozlišení jednotlivého zdroje výrobků nebo služeb, ale pouze stvrzuje a garantuje jejich určité vlastnosti. Pravidla pro užívání certifikační ochranné známky jsou po Novele uvedeny v příloze č. 2 k ZoOZ.
Závěr
Novela přináší do české právní úpravy ochranných známek poměrně významné změny reflektující novou unijní úpravu. Vývoj úpravy lze vnímat jako pozitivní, neboť reaguje na potřeby trhu zavedením možnosti registrace nových, netradičních druhů ochranných známek. Nelze však zároveň přehlížet nutnost zvýšené bdělosti vlastníků ochranných známek pro ochranu jejich práv, jelikož v případě pasivity vlastníka bude dle Novely možné zaregistrovat novou, i zcela totožnou ochrannou známku pro stejné výrobky či služby. O novinkách v této oblasti Vás budeme nadále informovat.
[1] § 6 znění ZoOZ ve znění účinném do 31. 12. 2018
[2] § 7 odst. 1 písm. a) ZoOZ
[3] § 4 písm. m) ZoOÚ ve znění účinném do 31. 12. 2018
[4] § 7 odst. 1 písm. k) ZoOÚ ve znění účinném do 31. 12. 2018
Další články
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.
Prediktivní analytika při správě daní
Daňová kontrola byla dlouho vnímána především jako nástroj zpětného ověření. Správce daně posuzoval, zda daňový subjekt v minulosti správně přiznal daň, zda doložil rozhodné skutečnosti a zda jeho tvrzení odpovídá realitě. Tento model má své pevné místo i v budoucnu. U části daňových rizik však naráží na praktický limit: pokud správce daně reaguje až ve chvíli, kdy je škoda způsobena, může být její náprava obtížná, ne-li fakticky nemožná.
Rozhovor: Adam Felix - Advokacie nesmí podléhat státnímu finančnímu dozoru
Ministerstvo financí předložilo návrh zákona o ekonomické ochraně státu a související novely zákona o Finančním analytickém úřadu a zákona o advokacii, které mají ambici posílit nástroje státu v boji proti praní peněz a financování terorismu. Vedle deklarovaného cíle návrh vyvolává zásadní debatu o tom, kde končí legitimní regulace a začíná zásah do samotné podstaty nezávislé advokacie a pilířů právního státu.
Nadační fond pro soukromý účel – vývoj, judikatura a praxe
Dodnes napříč širší veřejností přetrvává dojem, že nadační fondy jsou nástroj primárně určený pro dobročinné účely. V praxi se však nadační fondy běžně využívají rovněž ke správě rodinného majetku, jeho mezigeneračnímu předání i jako mateřská entita v holdingových strukturách.
