Články

V článku se dočtete o zakotvení nových pravidel ohledně nemovitostí a DPH platných od 1. července 2025

Dědické právo představuje oblast soukromého práva, jež se vyznačuje výraznou mírou variabilních řešení a širokým prostorem pro autonomii vůle účastníků.

Flexinovela zákoníku práce, jejíž účinnost nastala 1. června 2025, přináší řadu změn pro zaměstnavatele i zaměstnance. Cílem novely je zvýšení flexibility pracovněprávního vztahu, zavedení opatření, která odpovídají modernímu trhu práce, zjednodušení a snížení administrativní zátěže, a v neposlední řadě podpora slaďování rodinného a pracovního života.

Změnilo se s únorovou novelou zákona Lex Ukrajina postavení ukrajinských uprchlíků v ČR? A jak si poradil Nejvyšší správní soud s nezákonným a zákonným vyhoštěním ruského občana?

Domácí násilí se bohužel vyskytuje častěji, než si mnoho lidí uvědomuje, a nezřídka je přítomno i v rodinách a vztazích, které navenek působí harmonickým dojmem. Nyní dochází ke změně, která by mohla obětem pomoci.

Dlouho diskutovaná tzv. flexinovela, která novelizuje zákoník práce a další právní předpisy, přináší řadu důležitých změn v oblasti pracovněprávních vztahů.

Název příspěvku jsem zvolila ne proto, aby by byl provokativní, ale protože se mě na to pořád někdo ptá. Nabízím tedy svou odpověď a náhled na problematiku z pohledu spoluautorky podnětů k novele.

Dlouho diskutovaná tzv. flexinovela, která novelizuje zákoník práce a další právní předpisy, přináší řadu důležitých změn v oblasti pracovněprávních vztahů.

Ústavní soud: Vysoký trest sám o sobě nestačí k útěkové vazbě. Soudy musí pečlivě zvažovat i jiné okolnosti a respektovat práva obviněného.

Mgr. Vojtěch Faltus je vedoucím regulatorního týmu v Aegis Law a ve své advokátní praxi se zaměřuje na stavební právo, energetiku a další regulovaná odvětví. Klientům pomáhá zvládat složitosti legislativy i byrokracie – zejména tam, kde inovace předbíhají právo. V rozhovoru se s ním budeme bavit o aktuálních výzvách ve stavebnictví, energetice i o tom, jak technologie mění právní služby a samotnou roli advokáta.

V předchozích dílech z této série článků byla představena UEFA a její pragmatický přístup ke vztahu s EU, který této organizaci napomáhá zajistit si postavení pomyslného vládce evropského fotbalového trhu. V kontextu tohoto vztahu byla následně analyzována problematika Financial Fair Play (FFP), pravidel vydaných UEFA. V tomto článku si přiblížíme případy Manchesteru City a Paris Saint-Germain. Tyto dva mocné fotbalové kluby v předchozích letech opakovaně porušily pravidla FFP a UEFA s nimi vedla řízení, která měla vést k adekvátnímu trestu.

Dnešním tématem je transpozice směrnice o transparentnosti v odměňování. Již loni jsme s pořadateli kongresu diskutovali, že bychom přednášku na tohle téma zařadili. Tehdy jsem říkal: „Pomalu to začíná být relevantní, pojďme o tom odstartovat veřejnou diskuzi.“ Nakonec jsme sice nabrali roční zpoždění, ale i přesto pořád ještě nemáme hotový návrh zákona, který by měl české právo se směrnicí uvést do souladu.

Dlouho diskutovaná tzv. flexinovela, která novelizuje zákoník práce a další právní předpisy, přináší řadu důležitých změn v oblasti pracovněprávních vztahů.

S postupujícím rozmachem kosmických aktivit, zahrnujících jak vládní agentury, tak komerční subjekty, nabývají na významu právní otázky spojené s vynucováním práv a povinností mimo planetu Zemi. Zvláštní pozornost si zaslouží prostředí Měsíce, které se v důsledku technologického pokroku stává předmětem strategických, ekonomických i právních ambicí. Zatímco dosavadní diskurs byl orientován primárně na koncepci právního systému Měsíce,[1] stále zůstává otevřená otázka, jakým způsobem lze v praxi vymáhat rozhodnutí s lunárním prvkem prostřednictvím nástrojů českého exekučního práva.

Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „Stavební zákon“) je v plném rozsahu účinný již takřka jeden celý rok. Ačkoli nenaplnil původní ambici výrazně přetransformovat celý systém stavebního práva, přinesl do praxe řadu změn. Jednou z takových změn je výslovná právní úprava smluv uzavíraných mezi územními samosprávnými celky (obec, kraj) a stavebníky (developery).

V Poslanecké sněmovně čeká na projednání sněmovní tisk č. 845[1], který obsahuje soubor změn správního řádu, zákona o právu na digitální služby a dalších zákonů, umožňujících širší využití digitálních nástrojů ve veřejné správě. Legislativní návrh byl předložen v listopadu 2024 a v dubnu 2025 prošel druhým čtením. Přestože se jedná o neideologickou právní úpravu, čelí ve třetím čtení obstrukcím v rámci politických střetů, které věcně nesouvisí s jeho odbornou podstatou digitální agendy.

Ve Sbírce zákonů vyšel zákon č. 130/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě a další související zákony. Změny se týkají všech účastníků silničního provozu, dopravců nákladních vozidel i veřejné dopravy a cestujících. Zatímco některé části novely nabývají účinnosti už k 1. červenci 2025, u dalších půjde o 1. ledna a 1. července 2026, 1. ledna 2027 a 1. ledna 2029.

Na zdánlivě jasné téma – trestní odpovědnost statutárních orgánů se dnes podíváme jiným úhlem pohledu.

Dlouho diskutovaná tzv. flexinovela, která novelizuje zákoník práce a další právní předpisy, přináší řadu důležitých změn v oblasti pracovněprávních vztahů.

V rámci advokátní praxe se velice často setkáváme se zastupováním rodičů při soudním řízením o výši výživného. Ať již advokát zastupuje jakoukoliv stranu, tak jedna ze stěžejních otázek klientů spočívá ve výpočtu a určení výživného. A jak ji tedy správně určit?

Ve Sbírce zákonů vyšel zákon č. 130/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě a další související zákony. Změny se týkají všech účastníků silničního provozu, dopravců nákladních vozidel i veřejné dopravy a cestujících. Zatímco některé části novely nabývají účinnosti už k 1. červenci 2025, u dalších půjde o 1. ledna a 1. července 2026, 1. ledna 2027 a 1. ledna 2029.

Dlouho diskutovaná tzv. flexinovela, která novelizuje zákoník práce a další právní předpisy, přináší řadu důležitých změn v oblasti pracovněprávních vztahů.

V poslední době se v české společnosti zvyšuje zájem o alternativní způsoby řešení sporů, přičemž mediace zaujímá stále důležitější roli. Spolu s tím roste i počet osob, které se označují za mediátory. Bohužel v praxi vládne značný terminologický zmatek, který se netýká jen laiků, ale mnohdy i samotných právníků, advokátů a soudců. Cílem tohoto článku je objasnit rozdíly mezi třemi často zaměňovanými pojmy: mediátor, certifikovaný mediátor a zapsaný mediátor.

Úvahy o právním systému Měsíce nejsou pouhou spekulací vědeckofantastického charakteru, ale nutnou součástí právního diskurzu v době, kdy se reálná přítomnost člověka mimo Zemi přibližuje z říše hypotéz do sféry geopolitické a hospodářské skutečnosti. Současný mezinárodní právní rámec, založený především na Smlouvě o vesmíru, vytváří základní mantinely pro mírové a neokupační využívání vesmíru, avšak neposkytuje dostatečně konkrétní pravidla pro dlouhodobou správu lidských aktivit na Měsíci.

Letos si připomínáme významné výročí, 80 let od konce druhé světové války. 80 let od osvobození koncentračních táborů, jako byly Osvětim, Terezín a mnohých dalších. 80 let od konce holocaustu. Tábory smrti však představovaly pouze závěrečnou fázi řešení tzv. židovské otázky, jejíž kořeny sahají mnohem hlouběji do minulosti, k zavádění protižidovské legislativy. Většina veřejnosti si pravděpodobně vybaví alespoň některá z nacistických opatření: povinné nošení žluté hvězdy či důslednou segregaci. Ale byli to skutečně nacisté, kdo tyto zákony vytvořil, nebo pouze oprášili staletími „prověřené“ nástroje protižidovské diskriminace?