Články

Po poměrně živých diskuzích a velkém množství pozměňovacích návrhů se konečně můžeme těšit na dlouho očekávanou novelu zákoníku práce, jejímž cílem je transpozice směrnic EU o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách a o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob.

Svěřenské fondy jsou běžnější nejen v běžném životě, ale též u soudů. Rozhodovací praxe se nejen ustaluje, ale objevuje též nové otázky. Co se událo? Kam judikatura spěje?

O tom, že získat v současnosti pravomocné stavební povolení trvá neúměrně dlouho a že se Česká republika v rychlosti stavebního řízení řadí na samotný chvost žebříčků sledovaných zemí, daleko za vyspělými státy civilizovaného světa, již bylo napsáno a řečeno mnohé.

Ucházíte se o veřejné zakázky nebo jste veřejným, sektorovým či dotovaným zadavatelem? Pak vás jistě bude zajímat, co nového přináší novela zákona o zadávání veřejných zakázkách.

Novelu zákoníku práce, která přinese do českého pracovního práva mnoho zásadních změn, 12. 9. 2023 schválila Poslanecká sněmovna. S největší pravděpodobností budou změny účinné už od 1. října. Na co se tedy připravit?

Pokud působíte jako člen voleného orgánu obchodní korporace (jednatel, člen představenstva, člen správní rady), určitě by Vaší pozornosti neměla uniknout novela zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), která nabyla účinnosti 1. července 2023.

Letní prázdniny potvrdily nastupující trend ve využívání flexibilních forem zaměstnávání, mj. práce na dálku. Zaměstnanci stále častěji požadují umožnění výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele, a to nejen v tuzemsku, ale i v zahraničí. Ti ve snaze zaměstnancům vyhovět velice často takovýto výkon práce umožňují.

Ústav práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity uspořádal ve dnech 14. a 15. září 2023 již patnáctý ročník národní konference České právo a informační technologie. Co vše hýbe světem práva informačních technologií? Co nás čeká v blízké budoucnosti?

Článek se věnuje problematice prorogačních dohod pohledem Haagské úmluvy o dohodách ovolbě soudu z roku 2005.

Svěřenské fondy jsou běžnější nejen v běžném životě, ale též u soudů. Rozhodovací praxe se nejen ustaluje, ale objevuje též nové otázky. Co se událo? Kam judikatura spěje?

Většina advokátů se ve své praxi často setkává s kupními smlouvami, u řady advokátů pak představuje tato agenda, zejména pak kupní smlouvy na koupi věcí nemovitých, významnou část jejich činnosti.

Názory na počátek běhu promlčecí lhůty v případě, kdy je určení doby splnění dluhu ponecháno na vůli věřitele, se v odborné literatuře podstatně rozchází.

Dne 12. září Poslanecká sněmovna po dlouhých peripetiích konečně schválila návrh novely zákoníku práce. K jejímu uvedení v život tak už schází jen podpis prezidenta republiky. Pokud vše půjde podle očekávání, první a převážná část novely by měla nabýt účinnosti od 1. října, zbytek pak od 1. ledna 2024.

Způsobila Vám proticovidová opatření státu škodu? Museli jste kvůli nim zavřít svou provozovnu?

Podnikáte ve stavebnictví a plánujete rozšířit své pole působnosti na německý trh? Jakým předpisem se bude řídit vaše smlouva o dílo s německým objednatelem? Co všechno si v takové smlouvě můžete upravit ve svůj prospěch? Jak minimalizovat riziko, že vám německý objednatel nezaplatí?

Objednáme-li si do bytu řemeslníka, jako například malíře, můžeme vidět průběh jeho práce od začátku až do konce, a výsledkem jeho práce je navíc na první pohled viditelné, hmatatelné dílo.

V oblasti ochrany osobních údajů sice v tuto chvíli není projednáván žádný legislativní návrh, neustává však aktivita jak Evropského sboru pro ochranu osobních údajů, tak Úřadu pro ochranu osobních údajů, jde-li o formulaci metodik a dalších podpůrných materiálů.

S ohledem na to, že se při právním poradenství cizincům často setkávám se situacemi, kde chyba cizince způsobí až fatální důsledek pro jeho pobytové oprávnění, rozhodl jsem se popsat některé takové případy.

Většina advokátů se ve své praxi často setkává s kupními smlouvami, u řady advokátů pak představuje tato agenda, zejména pak kupní smlouvy na koupi věcí nemovitých, významnou část jejich činnosti.

Situace, se kterou se setkal nejeden vlastník nemovitosti – nekontaktní společnost má proti jeho vůli sídlo na adrese nemovitosti. Jak lze v takovém případě postupovat?

Svěřenské fondy jsou stále běžnější nejen v běžném životě, ale též u soudů. Rozhodovací praxe se nejen vytváří, ale objevuje též nové otázky. Co se událo? Kam judikatura spěje?

Velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „NS ČR“) se ve své recentní judikatuře[1] zabýval okamžikem počátku běhu subjektivní promlčecí lhůty v případech, kdy splatnost závazku není mezi stranami explicitně dohodnuta a není stanovena ani zákonem, rozhodnutím orgánu veřejné moci nebo jinak. NS ČR se tak vyjádřil k otázce, na jejímž řešení nepanuje jednotný názor a je předmětem bohatých diskuzí v odborných kruzích i rozhodovací praxe českých soudů

Většina advokátů se ve své praxi často setkává s kupními smlouvami, u řady advokátů pak představuje tato agenda, zejména pak kupní smlouvy na koupi věcí nemovitých, významnou část jejich činnosti.

Podnikáte ve stavebnictví a plánujete rozšířit své pole působnosti na německý trh? Nebo už v Německu působíte a chcete si pokrýt záda, abyste se vyhnuli neplatičům či neoprávněné reklamaci vady? Co všechno má obsahovat smlouva o dílo? A podle jakého práva se bude řídit?

Nedávno jsem četla na jedné sociální síti ve skupině pro mladé advokáty dotaz týkající se mediace, a to konkrétně, jak se ostatní kolegové staví k tomu, když soud v civilní věci nařídí první setkání se zapsaným mediátorem hned po podání žaloby. Kolegův negativní postoj k této praxi daného soudu byl zjevný.