Články

Chtěli byste se více zajímat o to, jak s veřejnými prostředky nakládá vaše obec, kraj nebo třeba Česká televize? Nedá vám spát otázka, kolik stál nový chodník ve vaší ulici a chtěli byste nahlédnout do uzavřené smlouvy? Od roku 2016 stačí navštívit webové stránky a vyplnit pouze pár údajů. Tento článek vám napoví, jak na to.

Fond pro MSP Ideas Powered for business je grantový program, který byl vytvořen s cílem pomoci malým a středním podnikům (MSP) z EU chránit jejich práva duševního vlastnictví.

Nejvyšší soud se v jednom ze svých aktuálních rozhodnutí zabýval otázkou, zda může shromáždění společenství vlastníků jednotek (SVJ) v rámci svých stanov podmínit opakovaný krátkodobý nájem jednotek souhlasem všech členů SVJ.

Nový stavební zákon ještě ani nenabyl účinnost a již nyní dochází k jeho podstatné novelizaci. Schválila ji Poslanecká sněmovna i Senát a míří na podpis k prezidentovi. Nejdůležitější změny, které jeho aktuální verze oproti stávajícímu zákonu přináší, shrnují Frank Bold Advokáti, kteří stáli u vzniku původní verze návrhu zákona, podíleli se na tvorbě pozměňovacích návrhů a jeho vývoj podrobně sledují.

Můžeme nad některými směrnicemi či nařízeními z pera orgánů Evropské unie vyjadřovat údiv či nesouhlas, realita je taková, že aktuálně byl publikován tolik mediálně propíraný zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů. Jeho účinnost je datována k 1. 8. 2023.

V poslední době roste společenské povědomí o problematických reexportech a nelegálních vývozech léčivých přípravků určených pro tuzemský trh do zahraničí. Hnacím motorem reexportu je zejména vidina zvýšení zisku, neboť některé léčivé přípravky, jež jsou dostupné i u nás, se prodávají v zahraničí dráž. Jak se s tím (ne)poprala nová právní úprava? Zvolil zákonodárce správnou cestu nebo, jak se dnes říká – hasí požár benzínem?

Počátkem letošního roku Evropská komise schválila další druhy hmyzu, které je možné uvádět na trh jako potraviny určené pro lidskou spotřebu.[1] V této souvislosti proběhla napříč společností řada dezinformací, a proto přinášíme přehled možností užití hmyzu v potravinách dle aktuální právní regulace.

Budu se zabývat věcmi, které budou, aspoň doufám, mít trochu přesah někam jinam než do práva. Ale s právem velmi silně souvisí, protože nakonec to, jaké je právo, jak funguje, hodně závisí na celkové atmosféře společnosti a celkovém nastavení některých parametrů, které jsou malinko mimoprávní, ale do práva se promítají tím, jak se obsah práva tvoří.

Úprava vztahu mezi jednatelem a společností s ručením omezeným není nic složitého. Přesto se ale v „jednatelských“ smlouvách stále častěji objevují podivná, více či méně kreativní ustanovení, nebo (a to je ještě horší) žádná smlouva neexistuje. Obojí je špatně. V tomto článku se tedy podíváme na to, co je to smlouva o výkonu funkce a proč se vyplatí ji mít.

Ústava je v podstatě mírovým řádem.[1] Je tak velmi dobře představitelné, že bude upravovat pouze takové modely vládnutí (výkonu veřejné moci), které z objektivních důvodů nebude možné využít v situaci zásadního ohrožení ústavního řádu, nebo které nebudou stačit na potlačení takové mimořádné situace, přičemž alternativy výslovně v ústavě upraveny nebudou.

Od projednání vládního návrhu zákona o ochraně oznamovatelů v Parlamentu České republiky (dále jen „Zákon o ochraně oznamovatelů”) byla na téma tzv. whistleblowingu napsána řada odborných článků. Souběžně se Zákonem o ochraně oznamovatelů byl však schválen i zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím Zákona o ochraně oznamovatelů.

Autorka ve svém příspěvku shrnuje judikaturu Nejvyššího soudu týkající se výše úroku z prodlení.

Právo na ochranu zdroje dle § 16 tiskového zákona, popř. § 41 zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání, je mimořádně široce koncipované a skutečně připouští jen několik málo výjimek. Vzhledem k jeho povaze je na něj hleděno jednak jako na praktickou podmínku pro novinářskou práci, ale rovněž i jako na nezbytný předpoklad pro zajištění úkolů medií v demokratickém právním státě, kdy často dochází za pomoci žurnalistů k objasňování věcí veřejného zájmu.

Členské státy EU budou nově povinny přijmout závaznou právní úpravu, na jejímž základě budou kotované společnosti povinny vytvářet své orgány tak, aby nebylo jedno z pohlaví znevýhodněno.

Ve svém nedávném rozhodnutí se Nejvyšší soud ČR zabýval především otázkou, zda náleží odvolanému a z obchodního rejstříku vymazanému jednateli společnosti právo bránit se proti zápisu skutečností souvisejících s jeho odvoláním, resp. výmazem z obchodního rejstříku dle § 101 odst. 2 zákona o veřejných rejstřících (dále jen „ZoVR”), zejména tedy situací, kdy v souvislosti s odvoláním a výmazem jednatele z obchodního rejstříku je současně do obchodního rejstříku zapsán důvod odvolání jednatele.[1]

Autorka ve svém příspěvku shrnuje judikaturu Nejvyššího soudu týkající se výše úroku z prodlení.

Jako v každém oboru, i v advokacii probíhají neustálé debaty o tom, jak bude vypadat tento obor v budoucnosti. Diskuze, která teď bude probíhat v rámci všech skupin advokátů, se ovšem nebude týkat pouze predikcí počtu advokátů v ČR či jejich průměrné hodinové sazby. Tento článek má za cíl přispět do debaty o tom, jak nová proměnná – totiž umělá inteligence – přispěje k dalšímu rozvoji advokacie v ČR.

Jednou z možností, jak investovat nebo v řadě případů jedinou možností, jak účelně rozšířit svou zahradu, může být koupě nemovitosti od obce. Koupě od obce má však svá specifika, a to především řadu omezení a administrativních kroků, které je nutné v rámci procesu dodržet.

Slyšeli jste o tom, že některé smlouvy zkrátka musí být uveřejněny v registru smluv, avšak stále si nejste jisti které a proč? Jste obec, příspěvková organizace, státní podnik nebo třeba veřejná výzkumná organizace? Potom se na vaši smlouvu s velkou pravděpodobností bude vztahovat zákon o registru smluv.

Analogie je tradiční právní pojem, který umožňuje přistoupit k dotváření práva soudy v případě zjištění existence mezery v zákoně. Interpretace a dotváření práva setrvale přitahují pozornost právních teoretiků.

Nedávno jsme si připomněli spolu s dalšími členskými státy WIPO Světový den duševního vlastnictví.

Autorka ve svém příspěvku shrnuje judikaturu Nejvyššího soudu týkající se výše úroku z prodlení.

Vláda představila soubor plánovaných opatření, který má v příštím roce snížit schodek státního rozpočtu. Vybrané zamýšlené změny v daních shrnujeme níže.

Tento příspěvek by měl být jakýmsi vhledem do současné energetiky, která stojí, nebojím se říct, i v západním světě, na prahu dekarbonizace.

V druhém pokračování článku se věnujeme přepisu vozidla bez součinnosti strany prodávající, tzn. dosavadního vlastníka motorového vozidla.