Zřízení evidence vyloučených osob a nová pravidla pro výkon funkce ve společnosti
Pokud působíte jako člen voleného orgánu obchodní korporace (jednatel, člen představenstva, člen správní rady), určitě by Vaší pozornosti neměla uniknout novela zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), která nabyla účinnosti 1. července 2023.
Tato novela zavedla nový institut tzv. evidence vyloučených osob z výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní korporace, přičemž v rámci novely současně došlo k přeformulování překážek pro výkon funkce člena voleného orgánu, které jsou nyní zakotveny přímo v ZOK. Mezi tyto překážky vedle podmínek zakotvených v živnostenském zákoně patří:
- zákaz vykonávat funkci člena řídicího, kontrolního nebo správního orgánu právnické osoby uložený rozhodnutím ČR či jiného státu,
- zákaz vykonávat činnost související s podnikáním v oblasti předmětu podnikání společnosti uložený rozhodnutím ČR či jiného státu,
- pravomocné odsouzení za určité trestné činy bez ohledu na souvislost s podnikáním vydané v ČR či jiném státu (např. trestný čin zpronevěry, podvodu, pojistného podvodu atd.),
- rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek osoby vydané v ČR či v jiném státu.
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.
