Ostatní

Radim Martynek, jednatel Akademie nevšedního vzdělávání, s. r. o., se již 14 let specializuje na etiketu v písemném styku, ale připravuje také akreditované odborné semináře pro veřejnou správu a komerční sektor s tématy Mozkový jogging, Akademie zad, Písemná komunikace, Etiketa a normy v písemném styku a v neposlední řadě Etiketa úředníka veřejné správy s Ladislavem Špačkem. V rozhovoru nám prozradí, co zahrnuje pojem etiketa v písemné komunikaci, co jsou její nejčastější problémy a v neposlední řadě například to, jaký výnam má oslovení.

Na konferenci Právo ve veřejné správě v Brně mimo jiné vystoupí i Mgr. Lukáš Rothanzl se svým příspěvkem na téma Meze svobodného přístupu k informacím. Lukáš Rothanzl je advokátem, členem pracovní komise Legislativní rady vlády a členem několika rozkladových komisí. Je spoluautorem velkého komentáře k zákonu o svobodném přístupu k informacím.

Mgr. Magda Kohoutková, právnička a specialistka na právo ochrany osobních údajů a oblast kybernetické bezpečnosti, nám v rozhovoru přiblíží jak osobu pověřence pro ochranu osobních údajů, tak například i současný stav implementace GDPR ve společnostech.

Právní regulace energetiky patří obecně k velmi sofistikovaným oblastem, vyznat se ve spleti právních předpisů není vůbec jednoduché. Tuto situaci nijak nezlehčuje skutečnost, že ačkoliv je drtivá většina předpisů regulujících energetiku veřejnoprávního charakteru, jsou vztahy jednotlivých subjektů, zejména vztahy odběratelů s dodavateli, soukromoprávního charakteru.

V květnu loňského roku vydalo plénum Ústavního soudu zásadní nález, jímž zrušilo část právní úpravy úhrady zdravotnických prostředků z veřejného zdravotního pojištění - a to uplynutím 31. prosince 2018.

O datech, zejména o osobních údajích, toho bylo za poslední rok řečeno a napsáno opravdu hodně, a to především v souvislosti s nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR) účinným od května 2018. V tomto článku se zabýváme daty z jiného hlediska, a to z hlediska hospodářské soutěže.

Navzdory náboženskému podtextu titulku je tento článek určen i neoblomným ateistům a všem lidem, kteří dobrovolně zanechávají svou datovou stopu v atmosféře online prostředí.

Systém národní i mezinárodní ochrany práv k předmětům průmyslového vlastnictví spočívá v tom, že ke vzniku těchto práv je třeba výroku (rozhodnutí) státního orgánu, kterým je obvykle příslušný patentový úřad. Práva k předmětům průmyslového vlastnictví se zapisují do rejstříků uvedených tímto úřadem, které jsou veřejně přístupné. Všechny země Visegrádské skupiny (V4) mají zřízeny své vlastní národní patentové úřady a současně také využívají propracovaný systém mezinárodních smluv pro mezinárodní rešerše a mezinárodní přihlášky průmyslových práv.

Evropský soud pro lidská práva zveřejnil v úterý 2. října 2018 rozsudek, kterým rozhodl o stížnostech německé rychlobruslařky Claudie Pechsteinové a rumunského fotbalisty Adriana Mutua. Stížnosti mířily proti Švýcarsku a jejich předmětem byly především námitky porušení práva na spravedlivý proces v mezinárodní sportovní arbitráži u Rozhodčího soudu pro sport, který sídlí ve švýcarském Lausanne a působí coby „nejvyšší instance“ řešící spory ve sportovní oblasti.

O datech, zejména o osobních údajích, toho bylo za poslední rok řečeno a napsáno opravdu hodně, a to především v souvislosti s nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR) účinným od května 2018. V tomto článku se zabýváme daty z jiného hlediska, a to z hlediska hospodářské soutěže.

Moderátor konference Právo ve veřejné správě, která je určena zejména zástupcům orgánů veřejné moci, profesně působí také v Rakousku. Na byrokratické postupy tamních úředníků narazil. "Často jsem nestihl věřit vlastním očím," říká Mgr. et Mgr. Michal Vávra v rozhovoru.

Problematika ochrany osobních údajů podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů („nařízení GDPR“) v oblasti klinického hodnocení je vysoce diskutovaným tématem. Tím více, že absentuje konkrétní zákonné ustanovení nebo alespoň relevantní metodika pro tuto oblast.

V červenci letošního roku vstoupila v platnost vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 137/2018 Sb. novelizující vyhlášku č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci, kterou se podstatně změnila právní úprava vedení zdravotnické dokumentace.

Ochrana osobních údajů a soukromí fyzických osob, zejména dětí, je v dnešním světě plném nových technologií velmi důležitá. Obrovská vlna hysterie kolem Obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), která se Českem prohnala a která je dle našeho názoru nedůvodná, však způsobila, že se velká část společností, které se dosud této problematice spíše vyhýbaly, či v lepším případě ji měly někde vzadu v povědomí, začala pod hrozbou vysokých pokut ochranou osobních údajů cíleně zabývat.

V návaznosti na dvacetileté výročí přijetí Úmluvy o biomedicíně se článek zabývá právem na informační sebeurčení v oblasti péče o zdraví. Článek vymezuje obsah práva na informační sebeurčení ve vztahu k právu na ochranu soukromí. Na základě judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Ústavního soudu České republiky je veden diskurs, v jakých případech lze právo na informační sebeurčení omezit a jakým způsobem je třeba přistupovat k poskytování informací veřejnosti.

Ochrana osobních údajů a soukromí fyzických osob, zejména dětí, je v dnešním světě plném nových technologií velmi důležitá. Obrovská vlna hysterie kolem Obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), která se Českem prohnala a která je dle našeho názoru nedůvodná, však způsobila, že se velká část společností, které se dosud této problematice spíše vyhýbaly, či v lepším případě ji měly někde vzadu v povědomí, začala pod hrozbou vysokých pokut ochranou osobních údajů cíleně zabývat.

Německý zákonodárce má přijmout do konce roku 2018 novou právní úpravu týkající se intersexuálních osob. Zákon by měl zavést třetí, pozitivní kategorii pohlaví vedle pohlaví mužského a ženského anebo zrušit evidenci pohlaví osob prováděnou státem. Plyne to ze zlomového rozhodnutí Německého ústavního soudu ze dne 10. října 2017 v případě Vanja, ve kterém soud rozhodl, že intersexuální osoba, která není mužského ani ženského pohlaví, má právo, aby její pohlaví bylo zapsáno jako takové. Předložený článek sleduje komplexní vývoj, který vedl k předmětnému rozhodnutí a rozebírá možnosti jeho implementace.

Ochrana osobních údajů a soukromí fyzických osob, zejména dětí, je v dnešním světě plném nových technologií velmi důležitá. Obrovská vlna hysterie kolem Obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), která se Českem prohnala a která je dle našeho názoru nedůvodná, však způsobila, že se velká část společností, které se dosud této problematice spíše vyhýbaly, či v lepším případě ji měly někde vzadu v povědomí, začala pod hrozbou vysokých pokut ochranou osobních údajů cíleně zabývat.

Jasnější a jednodušší pravidla pro získávání a nakládání se soubory cookies slibuje Nařízení Parlamentu a Rady o respektování soukromého života a ochraně osobních údajů v elektronických komunikacích (nařízení o soukromí a elektronických komunikacích; „Nařízení“). Nařízení má nahradit směrnici 2002/58/ES [1] přezdívanou „cookie zákon“ a má mimo jiné obsahovat nová pravidla pro udělování souhlasu a upozorňování v souvislosti s využíváním cookies a jiných identifikátorů uchovávaných v zařízeních koncových uživatelů.

V oblasti nakládání s odpady čeká obce nelehký úkol, do roku 2024 kompletně nahradit skládkování jinými způsoby likvidace odpadu. Ještě před tímto datem navíc dochází ke zvyšování skládkovacích poplatků. Jako právník pracující s obcemi i jako člen představenstva společnosti, která se stará o svoz a likvidaci odpadů z celého Brna, si dovoluji dát několik doporučení obcím, které ještě nemají řešení.

Co se změní s nástupem povinnosti elektronizace při zadávání veřejných zakázek? Jaký je reálný stav povinného užívání Národního elektornického nástroje (,,NEN”)? Jaký dopad má na fungování a provoz elektrizačních nástrojů platné nařízení GDPR? Jaké následky bude mít případné nedodržení předepsané formy pro zadávání?

Elektrizační soustava představuje vzájemně propojený soubor zařízení pro výrobu, přenos, transformaci a distribuci elektřiny, včetně elektrických přípojek, přímých vedení, a systémy měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky. Velmi důležitým článkem tohoto systému je elektroenergetická přenosová soustava, jejíž provozování je možné pouze na základě udělení licence, která je žadateli po splnění zákonem stanovených podmínek udělena Energetickým regulačním úřadem. Výlučným držitelem takové licence je v České republice společnost ČEPS, a.s. V rozhovoru odpovídal vedoucí odboru Právní služby ČEPS, a. s. - expert na energetické právo, právo nemovitostí, stavební právo a vítěz soutěže Podnikový právník 2018 v kategorii Správní právo - Mgr. Vlastimil Diviš.

V minulém článku jsme popsali některé praktické problémy vyplývající z implementace GDPR v obchodní společnosti. V dnešním článku se zaměříme na problematiku získávání souhlasu se zpracováním osobních údajů ze strany zaměstnanců.

Právo k ochranným známkám řadíme mezi tzv. práva na označení, která tvoří podskupinu práva duševního vlastnictví. Jejich vznik souvisí s rozvojem podnikání a tržní ekonomiky. Jelikož se jednotliví podnikatelé snažili odlišit svůj název, výrobky či služby od jiného podnikatele a požadovali, aby jim v tomto ohledu byla ze strany státu poskytována ochrana, zákonodárce postupně reagoval na vývoj této oblasti a přijal řadu předpisů, které ochranu upravují.

Právo a ekonomie se každodenně prolínají a vzájemně ovlivňují. Je však spolupráce jejich představitelů dostačující? Jaké převládá společenské povědomí o fungování Evropské unie? Jaká jsou pro a proti navrhované novely insolvenčního zákona? Jaké benefity přinese účinnost Nařízení o volném pohybu neosobních údajů do podnikatelského prostředí? O své názory se v rozhovoru podělil přední český ekonom Radek Špicar.