Ostatní

Ochrana osobních údajů a soukromí fyzických osob, zejména dětí, je v dnešním světě plném nových technologií velmi důležitá. Obrovská vlna hysterie kolem Obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), která se Českem prohnala a která je dle našeho názoru nedůvodná, však způsobila, že se velká část společností, které se dosud této problematice spíše vyhýbaly, či v lepším případě ji měly někde vzadu v povědomí, začala pod hrozbou vysokých pokut ochranou osobních údajů cíleně zabývat.

Německý zákonodárce má přijmout do konce roku 2018 novou právní úpravu týkající se intersexuálních osob. Zákon by měl zavést třetí, pozitivní kategorii pohlaví vedle pohlaví mužského a ženského anebo zrušit evidenci pohlaví osob prováděnou státem. Plyne to ze zlomového rozhodnutí Německého ústavního soudu ze dne 10. října 2017 v případě Vanja, ve kterém soud rozhodl, že intersexuální osoba, která není mužského ani ženského pohlaví, má právo, aby její pohlaví bylo zapsáno jako takové. Předložený článek sleduje komplexní vývoj, který vedl k předmětnému rozhodnutí a rozebírá možnosti jeho implementace.

Ochrana osobních údajů a soukromí fyzických osob, zejména dětí, je v dnešním světě plném nových technologií velmi důležitá. Obrovská vlna hysterie kolem Obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), která se Českem prohnala a která je dle našeho názoru nedůvodná, však způsobila, že se velká část společností, které se dosud této problematice spíše vyhýbaly, či v lepším případě ji měly někde vzadu v povědomí, začala pod hrozbou vysokých pokut ochranou osobních údajů cíleně zabývat.

Jasnější a jednodušší pravidla pro získávání a nakládání se soubory cookies slibuje Nařízení Parlamentu a Rady o respektování soukromého života a ochraně osobních údajů v elektronických komunikacích (nařízení o soukromí a elektronických komunikacích; „Nařízení“). Nařízení má nahradit směrnici 2002/58/ES [1] přezdívanou „cookie zákon“ a má mimo jiné obsahovat nová pravidla pro udělování souhlasu a upozorňování v souvislosti s využíváním cookies a jiných identifikátorů uchovávaných v zařízeních koncových uživatelů.

V oblasti nakládání s odpady čeká obce nelehký úkol, do roku 2024 kompletně nahradit skládkování jinými způsoby likvidace odpadu. Ještě před tímto datem navíc dochází ke zvyšování skládkovacích poplatků. Jako právník pracující s obcemi i jako člen představenstva společnosti, která se stará o svoz a likvidaci odpadů z celého Brna, si dovoluji dát několik doporučení obcím, které ještě nemají řešení.

Co se změní s nástupem povinnosti elektronizace při zadávání veřejných zakázek? Jaký je reálný stav povinného užívání Národního elektornického nástroje (,,NEN”)? Jaký dopad má na fungování a provoz elektrizačních nástrojů platné nařízení GDPR? Jaké následky bude mít případné nedodržení předepsané formy pro zadávání?

Elektrizační soustava představuje vzájemně propojený soubor zařízení pro výrobu, přenos, transformaci a distribuci elektřiny, včetně elektrických přípojek, přímých vedení, a systémy měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky. Velmi důležitým článkem tohoto systému je elektroenergetická přenosová soustava, jejíž provozování je možné pouze na základě udělení licence, která je žadateli po splnění zákonem stanovených podmínek udělena Energetickým regulačním úřadem. Výlučným držitelem takové licence je v České republice společnost ČEPS, a.s. V rozhovoru odpovídal vedoucí odboru Právní služby ČEPS, a. s. - expert na energetické právo, právo nemovitostí, stavební právo a vítěz soutěže Podnikový právník 2018 v kategorii Správní právo - Mgr. Vlastimil Diviš.

V minulém článku jsme popsali některé praktické problémy vyplývající z implementace GDPR v obchodní společnosti. V dnešním článku se zaměříme na problematiku získávání souhlasu se zpracováním osobních údajů ze strany zaměstnanců.

Právo k ochranným známkám řadíme mezi tzv. práva na označení, která tvoří podskupinu práva duševního vlastnictví. Jejich vznik souvisí s rozvojem podnikání a tržní ekonomiky. Jelikož se jednotliví podnikatelé snažili odlišit svůj název, výrobky či služby od jiného podnikatele a požadovali, aby jim v tomto ohledu byla ze strany státu poskytována ochrana, zákonodárce postupně reagoval na vývoj této oblasti a přijal řadu předpisů, které ochranu upravují.

Právo a ekonomie se každodenně prolínají a vzájemně ovlivňují. Je však spolupráce jejich představitelů dostačující? Jaké převládá společenské povědomí o fungování Evropské unie? Jaká jsou pro a proti navrhované novely insolvenčního zákona? Jaké benefity přinese účinnost Nařízení o volném pohybu neosobních údajů do podnikatelského prostředí? O své názory se v rozhovoru podělil přední český ekonom Radek Špicar.

Řízení o vkladu práva do katastru nemovitostí je zahájeno dnem podání návrhu navrhovatele příslušnému katastrálnímu úřadu. Náležitosti návrhu na vklad práva (dále jen „návrh“) stanoví zejména katastrální zákon a katastrální vyhláška . Aplikace pro vyhotovení formuláře, tj. návrhu zveřejněná na internetových stránkách www.cuzk.cz umožňuje účastníkům řízení vyhotovit prostřednictvím formuláře zápisy věcných práv, práv ujednaných jako věcná, nájmu a pachtu do katastru. Zápisy lze rozdělit na tři druhy - vklad, záznam a poznámka.

Stanoví se úhrada léčivých přípravků až podle pravomocné, nebo již podle předběžně vykonatelné základní úhrady jejich referenční skupiny? Tato na první pohled nezajímavá otázka formulovaná „suchou právničinou“ má podstatný význam pro výši úhrady léčivých přípravků z veřejného zdravotního pojištění i případných doplatků, a tedy i pro pojištěnce, kteří dotčené léčivé přípravky potřebují k léčbě jejich onemocnění, a potažmo pro nás všechny.

Účinnost nového evropského nařízení o ochraně osobních údajů - tzv. GDPR, s sebou nese řadu nových situací a povinností, které dopadnou na všechny osoby. Jednou z povinností, která některým správcům a zpracovatelům s účinností nařízení vznikla, je jmenování tzv. pověřence pro ochranu osobních údajů. O konkrétních situacích, ve kterých by si takový pověřenec měl vědět rady, a jejich případném řešení, se můžete dočíst v následujícím článku.

Hodnoticí kritéria jsou měřítka, hodnoty, podle nichž se posuzuje objekt, v tomto případě podle nich zadavatel posuzuje nabídku uchazeče.

Prázdniny končí a budoucí prvňáčci se těší do školy. Boj rozvedených rodičů o to, zda a kde jejich dítě do školy nastoupí, ale v některých rodinách dosud vře.

GDPR trochu stírá standardně vnímaný rozdíl mezi velkou a malou korporací, protože se na společnosti nedívá primárně z hlediska počtu zaměstnanců nebo velikosti obratu, ale spíše z hlediska toho, jak sofistikovaně a v jakém rozsahu společnost nakládá s daty. Menší start-up, který má 50 zaměstnanců a zabývá se datovou analytikou, je tak z hlediska GDPR mnohem senzitivnější než velká společnost s tisíci zaměstnanci.

Společnosti SE - SOLAR, provozující FVE o výkonu 1,5 MW, se nedávno podařilo vyvrátit obvinění z dvojího porušení energetického zákona. Podle ERÚ společnost neoznámila úřadu změny podmínek pro udělení licence spočívající ve zvýšení výkonu elektrárny a v přečíslování pozemků, na nichž elektrárna stojí. Ve skutečnosti ani k jednomu nedošlo.

Otázka publikace předpisů pro jednotlivá území československého státu a jejich sbírek předpisů nebyla v našem prostředí zatím zpracována. Součástí našeho právního řádu mohou například stále hypoteticky být i předpisy zvláště vydané pro území Podkarpatské Rusi v době první republiky. Způsoby vyhlašování a závaznosti předpisů v úředních sbírkách či periodikách na nižší úrovni, které byly určeny jen pro určitou část území, jsou důležitou součástí systému publikace pramenů práva.

Není možné v jednom krátkém konferenčním vystoupení shrnout všechny problematické aspekty, které fenomén, který je označován jako sdílená ekonomika, v současné právní aplikační praxi přináší. Pokusím se ve vymezeném čase přiblížit jen některé dosavadní poznatky vzešlé z prvního ročníku (2017) cyklu konferencí „Sdílená ekonomika – sdílený právní problém?“ a upozornit zájemce o toto téma druhý ročník, konaný na PF UK v roce 2018 pod názvem “Sdílená ekonomika a delikty“.

Boj proti dopingu byl, je a bude ožehavým společenským tématem překračujícím hranice sportu. Úkolem Světové antidopingové agentury, Mezinárodního olympijského výboru a dalších antidopingových organizací je nikdy nepolevit a vždy se snažit přizpůsobit nebo navýšit tempo, které doping ve sportu diktuje. To platí i o přípravě nového Světového antidopingového kodexu, který bude účinný od 1. ledna 2021.

Na jednání, které se konalo v Bogotě v březnu tohoto roku, byla Radou FIFA schválena řada novelizací v rámci FIFA Regulations on Status and Transfer of Players (dále jen FIFA RSTP). V souladu s těmito předpisy, které jsou hlavním dokumentem zabývajícím se právy a povinnostmi fotbalistů na mezinárodní úrovni, musí být i vnitřní předpisy národních členských asociací, tedy i FAČR.

JUDr. Jakub Tomšej, Ph.D. je odborníkem na pracovní právo. V současnosti působí na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Praktické zkušenosti s pracovním právem získával a získává jako advokát, podnikový právník nebo poradce neziskové organizace. Zastupuje Českou republiku v poradním orgánu Evropské komise European network of legal experts in gender equality and non-discrimination a v několika akademických fórech. V rozhovoru se s námi podělí o své zkušenosti, které mimo jiné zahrnují například zastupování HIV pozitivních osob v pracovněprávních sporech.

V reakci na technický pokrok, trend digitalizace, jakož i vznik nových internetových médií představuje Evropská unie další legislativní akt v rámci strategie pro jednotný digitální trh, který je odrazem již dva roky připravované reformy autorského práva.

Již téměř dva měsíce platí unijní nařízení o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů, známé spíše pod zkratkou GDPR. Byť nejde v ochraně osobních údajů o revoluci, ale spíše evoluci, mnozí se o osobní údaje a jejich ochranu začali zajímat až v souvislosti s mediální masáží, která kolem GDPR vznikla. Víte však jaká konkrétní práva přinesla nová unijní úprava právě Vám – subjektům údajů?

Z funkce náměstka ministra financí se přes státního tajemníka pro evropské záležitosti dostal až do čela digitální agendy ČR. Kromě toho nějaký čas působil například ve Světové bance. Tomáš Prouza toho během své kariéry okusil opravdu hodně. Co je digitalizace ekonomiky? Jak stát reaguje na současné (nejen) ekonomické výzvy? Je politika pro každého? O své zkušenosti a názory se s námi podělí v následujícím rozhovoru.