5. ročník konference Elektronizace veřejných zakázek - Změní se s 18. říjnem život stran zainteresovaných ve veřejných zakázkách?
Co se změní s nástupem povinnosti elektronizace při zadávání veřejných zakázek? Jaký je reálný stav povinného užívání Národního elektornického nástroje (,,NEN”)? Jaký dopad má na fungování a provoz elektrizačních nástrojů platné nařízení GDPR? Jaké následky bude mít případné nedodržení předepsané formy pro zadávání?
Nejen tyto, ale řada dalších zajímavých otázek souvisejících s aktuálními změnami v oblasti veřejných zakázek byla diskutována na konferenci ELEKTRONIZACE VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK, která se konala 20. 9. 2018 - tradičně pod pořadatelskou hlavičkou společnosti QCM, s.r.o.. Za cíl již 5. ročníku této konference si pořadatelé kladli zejména vyhodnocení tří hlavních milníků, které ovlivnily stav a vývoj elektronizace veřejných zakázek v ČR a zároveň posktnutí prostoru pro výměnu zkušeností mezi zadavateli a uživateli elektronických nástrojů. V rámci pestrého programu byl rovněž představen koncept Funkčního elektornického nástroje (tzv. ,,FEN”), který spojuje největší poskytovatele elektronizačních nástrojů.
K 18. říjnu 2018 nastane zadavatelům i dodavatelům veřejných zakázek povinnost elektronické komunikace při zadávání veřejných zakázek. Až na výjimky, na které se povinnost elektronizace nevztahuje (§ 29 a následující zákona č. 134/2016 Sb., o zadávaní veřejných zakázek), již nebude možné, aby komunikace v rámci všech úkonů zadávacího řízení probíhala v listinné podobě, jak tomu bylo doposud. Nové povinnosti a změny si kladou za cíl realizaci a zrychlení odezvy NEN, což má přinést zejména snížení administrativní zátěže pro všechny zainteresované strany.
Program byl rozdělen do 3 hlavních bloků. V rámci dopolední části vystoupil např. Ing. Stanislav Bogdanov - ředitel Odboru elektronizace veřejných zakázek a koncesí Ministerstva pro místní rozvoj - který ve svém příspěvku shrnul hlavní body elektronizační strategie MMR, jež si klade za cíl centralizaci dat a využívání certifikovaných elektronických nástrojů. V rámci jeho příspěvku byla zmíněna i plánovaná aktualizace a rozšíření webového portálu o veřejných zakázkách - portal-vz.cz.
Aktuální stav elektronizace veřejných zakázek shrnul výstup Ing. Davida Horkého, MBA - jednatele společnosti, QCM, s.r.o. Na změny, které zadavatele a dodavatele od října čekají a jaké nastanou následky, pokud jim zainteresované strany nedostojí, podrobněji cílil příspevěk Mgr. Adély Havlové, LL.M. - partnerky AK Havel & Partners. Řada přišla i na srovnání českého vývoje elektronizace veřejných zakázek se současným stavem na Slovensku - blíže slovenský vývoj představil Ing. Branislav Šarmír - předseda představenstva společnosti VO SK, a.s.
Odpoledním blok byl v kontrastu ke spíše teoretickému dopolednímu programu již více zaměřen do praxe. O tom, jak konkrétně probíhá centrální zadávání veřejných zakázek hovořila zástupkyně odboru analýz a podpory řízení Kraje Vysočina Mgr. Václava Kotrbová, MSc., nad vzájemným vztahem tzv. open dat a veřejných zakázek pak polemizoval Michal Bláha - ředitel Nadace Hlídač Státu.
Poslední konferenční příspěvek před závěrečnou diskuzí, věnovaný elektronické fakturaci při zadávání veřejných zakázek, zazněl z úst Mgr. Michala Hlouška - advokáta působícího ve společnosti FrankBold Advokáti.
Jednotlivé bloky byly proloženy prostorem pro diskuzi, v rámci kterého dostali účastníci konference možnost klást přednášejícím své dotazy a sdílet informace s kolegy v oblasti veřejných zakázek.
Prezentace všech přednášejících budou od pondělí 23. září dostupné v plném znění na webových stránkách konference v záložce dokumenty: https://skoleni.qcm.cz/konference/5-rocnik-konference-elektronizace-verejnych-zakazek-vymena-zkusenosti-novinky-a-trendy
Další články
Platformová práce v českém pracovním právu: směrnice (EU) 2024/2831 a připravovaná česká transpozice
Článek podává přehled evropské úpravy práce prostřednictvím digitálních pracovních platforem a její připravované transpozice do českého právního řádu. Zaměřuje se na okolnosti určení pracovněprávního statusu, vyvratitelnou právní domněnku základního pracovněprávního vztahu, algoritmické řízení, ochranu osobních údajů, lidský dohled a informační povinnosti platforem.
Rozsudek pro uznání: když mlčení nebo „pouhý“ nesouhlas prohraje spor
Nejvyšší soud: Rozsudek pro uznání při pasivitě žalovaného; pouhý nesouhlas nestačí. Odvolání přezkoumá jen podmínky, pasivitu nezhojí.
Ústavní soud ve třetím roce čtvrté dekády
Ústavní soud vstupuje do své čtvrté dekády jako stabilní instituce, která staví na pestrosti, pracovitosti, předvídatelnosti i pokoře svých soudců. Navzdory rostoucímu tlaku a zpochybňování ze strany politické scény zůstává nezávislým strážcem ústavnosti, jehož nejsilnější ochranou je trvající důvěra veřejnosti.
Když voda poškodí bytový dům: Kdy platí soused, kdy SVJ a kdy pojišťovna
Voda patří v bytových domech mezi nejčastější příčiny škod. Někdy za nimi stojí prasklá přívodní hadička k pračce, jindy netěsnící baterie, havárie společných rozvodů nebo přívalový déšť, který zaplaví sklepy a technické zázemí domu. Následky bývají v každém z těchto případů podobné: poškozené zdi, zničené vybavení, sousedské spory a náklady, které mohou rychle narůst do desítek i stovek tisíc korun.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (3. část)
V návaznosti na předchozí dva díly analyzuje tento článek otázku pracování doby a osobního výkonu práce, jakož i otázku metodiky související s návrhem zákona.




