Hola hola, škola volá…
Prázdniny končí a budoucí prvňáčci se těší do školy. Boj rozvedených rodičů o to, zda a kde jejich dítě do školy nastoupí, ale v některých rodinách dosud vře.
Dle školského zákona je zákonný zástupce povinen přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce, a to v dubnu kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku; je tedy s dítětem povinen absolvovat tzv. zápis.
Školský zákon dále říká, že povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad. O odklad žádá písemně zákonný zástupce dítěte. Žák plní povinnou školní docházku ve své spádové škole, pokud zákonný zástupce nezvolí pro žáka jinou než spádovou školu.
Rozhodnutí o tom, do které školy bude dítě zapsáno, či zda je třeba požádat o odklad jeho školní docházky, nechává tedy školský zákon na zákonném zástupci dítěte. Zákon se však nevypořádal s tím, že většina dětí má zákonné zástupce dva, a že tito mohou mít na věc odlišné názory. Zejména problematická může tato skutečnost být u rozvedených rodičů, kteří jsou častěji ve sporu o záležitostech dítěte. Je nutné mít na paměti, že zákonným zástupcem dítěte zásadně zůstává i rodič, který se s dítětem vídá jen výjimečně či dokonce vůbec.
Pro jednání rodičů za nezletilého se uplatní obecná úprava občanského zákoníku, dle které platí, že jedná-li jeden z rodičů v záležitosti dítěte sám vůči třetí osobě, která je v dobré víře, má se za to, že jedná se souhlasem druhého rodiče. V praxi toto ustanovení znamená, že pokud jeden z rodičů přijde s dítětem k zápisu, škola zahájí přijímací řízení, aniž by zjišťovala názor druhého rodiče. Stejně tak pokud rodič u zápisu požádá o odklad školní docházky, zahájí škola skutečně řízení o odkladu školní docházky dítěte, a stejně jako v předchozím případě zcela legitimně předpokládá souhlas druhého rodiče. Ten ale vždy souhlasit nemusí.
Domněnka souhlasu druhého rodiče s postupem rodiče, který za dítě jedná sám, je tzv. vyvratitelná. Pokud se rodiče v záležitosti nástupu dítěte k povinné školní docházce neshodnou, je proto vhodné uvědomit školu, do které má být dítě zapsáno, že s případným jednáním druhého z rodičů není spojen můj souhlas. V opačném případě bude škola můj souhlas předpokládat.
Pokud se rodiče ve věci školní docházky neshodnou, je třeba se obrátit na soud, který se zohledněním nejlepšího zájmu dítěte ve sporné věci rozhodne. Soud ve svém rozhodnutí nahradí souhlas druhého rodiče s postupem, který považuje za nejvhodnější – ať se již jedná o odklad školní docházky, nebo nástup do školy (dítě pak bude primárně zapisováno do školy spádové).
Problematickým aspektem při takovémto rozhodování soudu je čas. Zápis do prvních tříd probíhá vždy v dubnu, do začátku školního roku zbývají čtyři celé měsíce. Proti rozhodnutí o přijetí dítěte či rozhodnutí o odkladu školní docházky je možné podat do 15 dnů odvolání, poté škola zpravidla odkáže rodiče na soud a bude vyčkávat jeho rozhodnutí. Soud může pro své rozhodnutí vyžadovat odborné posudky, navíc před prázdninami bývají soudy velmi vytížené – rozhodnutí soudu je tedy časově náročnější záležitostí. Neúspěšný rodič se často bude chtít proti rozsudku odvolat. Odvolací soud pak může rozsudek změnit či zrušit a vrátit soudu prvního stupně k dalšímu projednání. Je srpen, a některá řízení týkající se nástupu do první třídy dosud nebyla skončena.
Doporučujeme proto rodičům všech předškolních dětí, zejména pak rozvedeným rodičům, aby otázku nástupu do první třídy nepodceňovali a řešili ji s předstihem.
Zdroj:
-
Zákon č. 89/2012Sb., občanský zákoník
-
Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon
Další články
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (1. část)
Připravovaná směrnice EU o platformové práci nepřináší nová pravidla jen pro řidiče či kurýry, ale zásadně mění definici závislé práce v celém zákoníku práce. V úvodním dílu naší série rozebereme klíčové pojmy návrhu zákona a vysvětlíme, proč se vyvratitelná právní domněnka dotkne hranice mezi samostatným podnikáním a zaměstnáním.
Medicína místo partnera? Asistovaná reprodukce, anonymní dárcovství gamet a problematika single mateřství
V posledních měsících se v souvislosti s výrazným poklesem porodnosti v ČR znovu objevily debaty o možnosti legalizovat ženám bez partnera přístup k technologiím asistované reprodukce (anglicky assisted reproductive technologies, ART) s darovanými gametami. Pro tento krok jsou udávány především demografické argumenty, tedy zejména očekávané zvýšení porodnosti, a lidskoprávní argumenty, tedy důraz na rovnost, ne-diskriminaci a naplnění práva na dítě.
Omezení svéprávnosti od A do Z: Řízení, alternativy a nejčastější chyby opatrovníků
Právní úprava omezení svéprávnosti v české legislativě slouží výhradně k ochraně osob s duševní poruchou před konkrétním hrozícím nebezpečím, přičemž nikdy nezasahuje do jejich základní právní osobnosti. Tento přehled přibližuje nejen soudní postup a roli opatrovníka, ale také mírnější alternativy v podobě smlouvy o nápomoci či zastoupení členem domácnosti a soukromoprávní dopady jednotlivých úkonů.
Právo a geografie
Ten, kdo mě zná, tak ví, že mé příspěvky se obvykle pohybují na pomezí práva, politiky, dějin, a tentokrát také zeměpisu.
Nová pravidla pro ochranu obchodního tajemství od roku 2027
V srpnu roku 2026 Vláda ČR projednala a schválila návrh nových pravidel pro ochranu obchodního tajemství, která by měla začít platit od začátku roku 2027. Cílem novelizace úpravy je, aby se podniky mohly účinněji bránit proti neoprávněnému nakládání s jejich know how, technologickými postupy, recepturami, výrobními metodami a dalšími cennými poznatky.




