Hola hola, škola volá…
Prázdniny končí a budoucí prvňáčci se těší do školy. Boj rozvedených rodičů o to, zda a kde jejich dítě do školy nastoupí, ale v některých rodinách dosud vře.
Dle školského zákona je zákonný zástupce povinen přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce, a to v dubnu kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku; je tedy s dítětem povinen absolvovat tzv. zápis.
Školský zákon dále říká, že povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad. O odklad žádá písemně zákonný zástupce dítěte. Žák plní povinnou školní docházku ve své spádové škole, pokud zákonný zástupce nezvolí pro žáka jinou než spádovou školu.
Rozhodnutí o tom, do které školy bude dítě zapsáno, či zda je třeba požádat o odklad jeho školní docházky, nechává tedy školský zákon na zákonném zástupci dítěte. Zákon se však nevypořádal s tím, že většina dětí má zákonné zástupce dva, a že tito mohou mít na věc odlišné názory. Zejména problematická může tato skutečnost být u rozvedených rodičů, kteří jsou častěji ve sporu o záležitostech dítěte. Je nutné mít na paměti, že zákonným zástupcem dítěte zásadně zůstává i rodič, který se s dítětem vídá jen výjimečně či dokonce vůbec.
Pro jednání rodičů za nezletilého se uplatní obecná úprava občanského zákoníku, dle které platí, že jedná-li jeden z rodičů v záležitosti dítěte sám vůči třetí osobě, která je v dobré víře, má se za to, že jedná se souhlasem druhého rodiče. V praxi toto ustanovení znamená, že pokud jeden z rodičů přijde s dítětem k zápisu, škola zahájí přijímací řízení, aniž by zjišťovala názor druhého rodiče. Stejně tak pokud rodič u zápisu požádá o odklad školní docházky, zahájí škola skutečně řízení o odkladu školní docházky dítěte, a stejně jako v předchozím případě zcela legitimně předpokládá souhlas druhého rodiče. Ten ale vždy souhlasit nemusí.
Domněnka souhlasu druhého rodiče s postupem rodiče, který za dítě jedná sám, je tzv. vyvratitelná. Pokud se rodiče v záležitosti nástupu dítěte k povinné školní docházce neshodnou, je proto vhodné uvědomit školu, do které má být dítě zapsáno, že s případným jednáním druhého z rodičů není spojen můj souhlas. V opačném případě bude škola můj souhlas předpokládat.
Pokud se rodiče ve věci školní docházky neshodnou, je třeba se obrátit na soud, který se zohledněním nejlepšího zájmu dítěte ve sporné věci rozhodne. Soud ve svém rozhodnutí nahradí souhlas druhého rodiče s postupem, který považuje za nejvhodnější – ať se již jedná o odklad školní docházky, nebo nástup do školy (dítě pak bude primárně zapisováno do školy spádové).
Problematickým aspektem při takovémto rozhodování soudu je čas. Zápis do prvních tříd probíhá vždy v dubnu, do začátku školního roku zbývají čtyři celé měsíce. Proti rozhodnutí o přijetí dítěte či rozhodnutí o odkladu školní docházky je možné podat do 15 dnů odvolání, poté škola zpravidla odkáže rodiče na soud a bude vyčkávat jeho rozhodnutí. Soud může pro své rozhodnutí vyžadovat odborné posudky, navíc před prázdninami bývají soudy velmi vytížené – rozhodnutí soudu je tedy časově náročnější záležitostí. Neúspěšný rodič se často bude chtít proti rozsudku odvolat. Odvolací soud pak může rozsudek změnit či zrušit a vrátit soudu prvního stupně k dalšímu projednání. Je srpen, a některá řízení týkající se nástupu do první třídy dosud nebyla skončena.
Doporučujeme proto rodičům všech předškolních dětí, zejména pak rozvedeným rodičům, aby otázku nástupu do první třídy nepodceňovali a řešili ji s předstihem.
Zdroj:
-
Zákon č. 89/2012Sb., občanský zákoník
-
Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



