Možný dopad na současnou internetovou kulturu memes ve světle rekodifikace unijního regulačního autorskoprávního rámce
V reakci na technický pokrok, trend digitalizace, jakož i vznik nových internetových médií představuje Evropská unie další legislativní akt v rámci strategie pro jednotný digitální trh, který je odrazem již dva roky připravované reformy autorského práva.
Nová autorskoprávní směrnice si klade za hlavní cíl potírání online pirátství; vedlejším důsledkem by však mohlo být úplné přeformování současného internetového prostředí.
Dne 20. 6. 2018 Výbor Evropského parlamentu pro právní záležitosti (JURI) přijal návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o autorském právu na jednotném digitálním trhu. O návrhu se následně v měsíci červenci rozhodovalo na půdě Evropského parlamentu plenárně, kdy europoslanci odmítli návrh směrnice těsnou většinou. Evropský parlament tak bude o směrnici znovu rozhodovat v září tohoto roku. Ačkoli byla nová reforma ze strany odborné veřejnosti dlouhodobě označována za nezbytnou, předmětný návrh směrnice vyvolal značný rozruch a setkal se s odporem jak ze strany internetových expertů a lobbistických skupin, tak ze strany široké (nejen internetové) veřejnosti (např. prostřednictvím e-mailové kampaně evropského svazu pro občanské svobody Liberties). Předmětem kritiky se stal především problematický článek 13, který je mimo jiné označován za nástroj omezování svobody na internetu a volného toku informací.
Problematický čl. 13
Tento článek přímo postihuje poskytovatele služeb informační společnosti ukládající a zpřístupňující velké množství děl a jiných předmětů ochrany autorských práv, což v praxi znamená především provozovatele globálních platforem, jako jsou Facebook a Google, a digitálních úložišť (v České republice např. známý server ulož.to). Těmto subjektům směrnice ukládá povinnost přijmout opatření, která by zamezila uživatelům sítí sdílet díla nebo jiný autorským právem chráněný obsah. Přijetím uvedeného návrhu směrnice by tedy došlo k přesunu odpovědnosti za dodržování autorskoprávních předpisů právě z jednotlivých uživatelů na poskytovatele internetových služeb.
Nová unijní úprava nabízí jako možnost zavedení „účinných technologií rozpoznávání obsahu“, tzv. upload filtrů. Tyto filtry by automaticky kontrolovaly veškerý uploadovaný a zveřejňovaný obsah, cenzurovaly by příspěvky porušující autorská práva a zamezily jejich publikaci. Obdobné filtry jsou momentálně využívány např. serverem Youtube, ale ani zdaleka nelze hovořit o jejich naprosté spolehlivosti či technické dokonalosti.
Možným úskalím upload filtrů je právě jejich poměrně vysoký potenciál pro případné zneužití. Jejich instalací by mohlo dojít k vytvoření dohledových rámců poskytovatelů internetových služeb, které by následně mohly být využity (a takto zneužity) k filtrování nejen nelegálního obsahu, ale i např. obsahu politicky či nábožensky nepohodlného či jinak nevhodného.
Kultura memes (meme culture)
Automatizované filtrování by kromě šíření nelegálního obsahu však uživatelům mohlo znemožnit i zveřejňování a šíření tzv. memes,[2] které tvoří značnou a relativně zásadní část současné internetové kultury. Memes lze definovat jako obsah ve formě obrázku, videa, textu atd., typicky humorné povahy, který se rychle šíří mezi uživateli internetu, často s drobnými úpravami.[3] Jedním z hlavních znaků fenoménu memes je právě jejich globální dosah a zároveň spontánní virální sdílení.
Fenomén memes je specifický pro současný internetový věk a sítí internet aktuálně silně rezonuje v nejrůznějších podobách, neboť umožňuje vyjádřit veskrze jakékoli informace, sdělení či emoce včetně politických a náboženských názorů a hodnotových soudů, jakkoli memes samozřejmě primárně slouží jako určitá forma zábavy či slangového komunikačního prostředku. V důsledku spontánního a virálního sdílení memes zároveň dochází k organickému vytváření nových lingvistických pravidel a struktur, jakož i komunikačních forem přesahujících tradiční způsob komunikace textového jazykového systému. Současně však memes představují i silný marketingový nástroj, především při cílení na generaci mileniálů, kteří jsou momentálně nejpočetnější spotřebitelskou skupinou na světě.[4]
Současná kultura memes by mohla být přijetím návrhu směrnice (článkem 13) podstatně ovlivněna, neboť sdílené memes téměř bezvýhradně obsahují fotografie, obrázky, gify a klipy, které jsou převzaty z filmů, TV seriálů, hudebních videí, profesionálních fotografií a virálních příspěvků na sociálních sítích. V rámci procesu kontroly obsahu prostřednictvím automatizovaných technologií, jako jsou upload filtry, by totiž nebyly odlišitelné od nelegálního obsahu, jelikož upload filtry nebudou s nejvyšší pravděpodobností schopny vzít v potaz jejich satirickou povahu.
Z důvodů uvedených výše – s ohledem na potenciální dopady – není zmíněnému návrhu směrnice veřejnost příliš nakloněna; o jejím schválení a případných úpravách bude Evropský parlament rozhodovat na svém zářijovém zasedání.
[1] New EU copyright filtering law threatens the internet as we knew it. In: The Verge [online]. 2018 [cit. 2018-06-28]. Dostupné z: https://www.theverge.com/2018/6/19/17480344/eu-european-union-parliament-copyright-article-13-upload-filter
[2] Internetový mem. In: Wikipedia.org [online]. [cit. 2018-06-28]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Internetov%C3%BD_mem
[3] Definition of meme in English. In: English: Oxford Living Dictionaries [online]. 2018 Oxford University Press [cit. 2018-06-27]. Dostupné z: https://en.oxforddictionaries.com/definition/meme
[4] The Importance of Memes & Meme Culture In Millennial Marketing. In: Medium [online]. [cit. 2018-06-27]. Dostupné z: https://medium.com/@KennySoto/the-importance-of-memes-meme-culture-in-millennial-marketing-62f2c350f152
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.


