I když brněnská konference nastavila laťku opravdu vysoko [1], povedlo se Praze převzít pomyslnou štafetu a navázat tak na předchozí úspěšné ročníky. Přepisy příspěvků všech řečníků budou postupně zveřejněny na webových stránkách našeho portálu, malou ochutnávku si však můžete přečíst již nyní v níže následující reportáži.
Úvodního slova se chopil Ing. Lubomír Brož, z jehož úst zazněla poděkování všem partnerům, řečníkům i moderátorovi, kterým byl již tradičně Mgr. et Mgr. Michal Vávra. Ten k moderátorskému pultu konference PVVS usedl již pošesté a své role se zhostil jak jinak než na výbornou.
První příspěvek dopoledního bloku byl věnován digitalizaci veřejné správy. Na toto téma vystoupila JUDr. Kateřina Černá, členka Rady vlády pro informační společnost a lídr cíle IV. Informační koncepce České republiky. Nad tématem eGovernmentu ve svém příspěvku polemizovala ve třech rovinách - profesní, procesní a právní. To, že jde o velmi aktualní téma, neboť digitalizační snahy postupně prostupují do všech oblastí lidského života (výjimkou není ani oblast veřejné správy), potvrdila i živá diskuze, která v sále vypukla po prvním příspěvku.
Druhý příspěvek se věnoval rovněž stále velmi aktuálnímu tématu, které je hojně diskutováno nejen mezi zástupci právnické obce, a to konkrétně nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Od účinnosti nařízení uplynulo již 6 měsíců, nastala tedy vhodná doba podívat se, jaké má toto nařízení dopady v praxi. Praktické zkušenosti s tím, jak probíhají kontroly dozorovými orgány a tipy, jak se na takovou kontrolu nejlépe připravit, představila Mgr. Jana Pattynová, LL.M.
Jako třetí vystoupil JUDr. Jiří Kapras - ředitel odboru střetu zájmů Ministerstva spravedlnosti, který úvodem vymezil pojem veřejný funkcionáři ve smyslu § 2 zákona č. 159/2006, o střetu zájmů. Dále byla řeč o povinnostech (např. oznamovací, prevenční, zákazu konkurence, …) těchto funkcionářů či o tom, jaké sankce jim za případné porušení těchto povinností hrozí. Neopomněl uvést, že oznamovací povinnost trvá ještě 5 let po skončení výkonu veřejné funkce a řeč byla i o relativní novince - tzv. Centrálním registru oznámení, který byl zřízen v působnosti Ministerstva spravedlnosti k 1. září 2017.[2]
Po dopoledním bloku, posilněni dobrým obědem, usedli opět všichni účastníci do přednáškového sálu, odkud vyslechli příspěvek JUDr. Miroslava Mocka, MPA, který se věnoval tématu Svobodného přístupu k informacím se zaměřením na zpřístupňování platů úředníků. Úvodem shrnul judikatorní vývoj k této problematice, který se nezdráhal označit za změnu právní úpravy. Poukázal na možné problémy z této judikatury vyplývající - především fakt, že nedošlo ke zrušení § 8b zákona č. 106/1999, o svobodném přístupu k informacím.
Během odpoledního programu přišla řeč i na ,,žhavé” téma trestního stíhání zastupitelů. JUDr. Jakub Blažek hovořil o trestně-právních aspektech nakládání s obecním majetkem. Na příkladech ze soudní praxe (tu více, tu méně medializovaných) popsal, za jakých podmínek může vést porušení povinností při správě obecního majetku až k trestnímu odsouzení. V příspěvku zdůraznil zásadu subsidiarity trestí represe - tedy použití trestního práva jako nejzazšího prostředku.
Poslední příspěvkový blok zahájil JUDr. Jiří Buryan, LL.M., Ph.D. z advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS. Svůj příspěvek věnoval aktuálním novinkám v oblasti územního plánování a stavebního řádu, které vyplývají především z novely stavebního zákona a zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury. Dále se dotkl novely § 14 správního řádu (systémová podjatost). Pozornost publika upoutala počáteční ,,exkurze” do Papuy Nové Guiney, která měla demonstrovat rychlost stavebního řízení v ČR, neboť i v tomto přímořském státu v Oceánii probíhají povolovací procesy rychleji než u nás (Papua Nová Guinea obsadila ve statistikách z roku 2017 126. místo, zatímco ČR skončila ještě o 4 příčky dále). Pokud si myslíte, že se po novele něco zlepšilo, bohužel jste na omylu. Ve statistikách z letošního roku došlo k dalšímu propadu až na 156. místo. Přesto tento příspěvek skončil optimististicky odkazem na návrh Ministerstva pro místní rozvoj ve věci procesu rekodifikace stavebního práva.
Jako poslední se řečnického mikrofonu chopil Mgr. Miroslav Knob - odborník na elektronizaci veřejných zakázek, která je pro zadavatele povinná od října tohoto roku. Poukázal na fakt, že si česká veřejná správa na elektronizaci teprve zvyká a dostatečně nevyužívá potenciál, který s sebou přechod na elektronickou komunikaci nese. Chybu vidí zejména v tom, že dotyční o elektronizaci nepřemýšlí jako o pomocníkovi, který umožňuje dělat vše jednodušeji a soustředit díky tomu více pozornosti na věci, které jsou opravdu podstatné. Jeho příspěvek by se dal shrnout pomocí jednoduchého hesla: ,,K.I.S.S.” (Keep it simple, stupid!).
V úvodu konference byla moderátorem vyhlášena soutěž ,,o tazatele roku”, jejímž cílem byla motivace klást dotazy během či po přednesení každého z příspěvků. Nekorunovaným vítězem v počtu a kvalitě dotazů (nepočítáme-li samotného vyhlašovatele soutěže) se stal nakonec jeden z řečníků - konkrétně poslední z nich Mgr. Miroslav Knob.
Takový byl ve stručnosti sedmý ročník konference Právo ve veřejné správě. Děkujeme všem za účast a budeme se těšit na viděnou na dalších vydařených akcích - například na tradičním kongresu Právního prostoru na Seči, jehož program se již pomalu, ale jistě chystá.
[1] https://www.pravniprostor.cz/clanky/ostatni-pravo/pravo-ve-verejne-sprave-v-brne-zajimava-temata-setkani-i-netradicni-prispevky
Diskuze k článku ()