Pracovní právo

Pokud se zaměstnavatel rozhodne podpořit dnes oblíbený trend flexibility pracovněprávních vztahů, a dopřeje svým zaměstnancům kromě komfortu v podobě pracovních benefitů, jakými jsou služební telefon, notebook či tablet, také benefity typu práce z domova - homeoffice, telepráce nebo práce na zavolanou, neměla by mu uniknout ani rizika, která z této flexibility ve spojení s digitalizací pracovního prostředí mohou vyplývat, a to i pokud jde o duševní zdraví zaměstnance.

Obecná odpovědnost zaměstnance za škodu dle ust. § 250 zákoníku práce má jednoznačně stanovené předpoklady pro její uplatnění, a to porušení pracovních povinností při jejich plnění nebo v přímé souvislosti s ním, vznik škody, příčinnou souvislost mezi těmito skutečnostmi a zavinění na straně zaměstnance.

Neplatné rozvázání pracovního poměru a jeho důsledky jsou upraveny v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jen „zákoník práce“), a to konkrétně v jeho ustanoveních § 69 a násl., přičemž zákoník práce v zásadě rozlišuje dvě situace neplatného rozvázání pracovního poměru.

Ministerstvo financí pracuje na novele zákona o daních z příjmů, která by mj. měla podnikatelům i zaměstnancům umožnit používání daňového zvýhodnění na stravování novým a jednodušším způsobem. Stravenky jsou přitom v České republice oblíbeným a často poskytovaným benefitem.

Dne 13. 6. 2019 schválila Evropská rada Směrnici Evropského parlamentu a Rady o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU (dále jen „Směrnice“).

Získání oprávnění k práci a pobytu v ČR není pro občany třetích zemí vždy procházka růžovou zahradou. Proto jsou realizovány různé vládní programy a projekty, které mají za cíl zefektivnit migrační proces zahraničních pracovníků.

Ústavní soud se ve svém usnesení III. ÚS 3794/18 zabýval zajímavým sporem o platnost okamžitého zrušení pracovního poměru za déletrvající neomluvenou absenci. Toto rozhodnutí pak nabývá na zajímavosti ve srovnání se staršími rozhodnutími Nejvyššího soudu a obecným povědomím laické i odborné veřejnosti.

Od 1. července 2019 je v České republice zrušena tzv. karenční doba a nemocní zaměstnanci dostávají náhradu výdělku i za první tři dny nemoci.

Hlavní sezóna čerpání dovolených je v plném proudu. Dle zákoníku práce určuje čerpání dovolené zaměstnavatel. V dnešní době však zaměstnanci běžně předkládají návrhy termínů dovolených zaměstnavatelům dle svých preferencí. Kdy jim musí zaměstnavatel vyhovět? Může zaměstnavatel zaměstnanci dovolenou zrušit nebo ho z ní odvolat?

Letos je to 10 let od přijetí antidiskriminačního zákona. Veřejný ochránce práv nesmí zasahovat do rozhodovací činnosti soudů. Přesto se dnes zaměřím na rozhodnutí vydaná v antidiskriminačních věcech, jsou důležitá, protože dotvářejí právo.

V posledních týdnech se v médiích diskutuje o rozsudku Soudního dvora EU č. C-55/18 [1], který se týká evidence pracovní doby. Čeští zaměstnavatelé jsou již několik let povinni vést evidenci pracovní doby zaměstnanců. Přináší tento rozsudek pro zaměstnavatele další povinnosti?

Ochrana zaměstnanců a současně volný pohyb služeb? Zůstává otázkou, zda je to vůbec možné. Směrnice o vysílání pracovníků 96/71/ES upravuje, do jaké míry se na vyslané pracovníky uplatní „jádro kogentních ustanovení“ hostitelského členského státu, nezávisle na tom, jaké právo je na pracovní vztah aplikovatelné podle nařízení Řím I.

Spory o neplatnost rozvázání pracovního poměru jsou jedním z nejčastějších pracovněprávních sporů, které soudy řeší. V případě, že zaměstnanec nebo zaměstnavatel nenapadnou rozvázání pracovního poměru u soudu, případně nebudou ve sporu úspěšní, bude toto rozvázání platné, i pokud by nesplňovalo zákonné předpoklady.

Počátkem května 2019 Ústavní soud vydal velmi zajímavý nález týkající konkurenční doložky v pracovní smlouvě[1]. Vedlejší účastnice řízení u Ústavního soudu, Ing. K. F. pracovala u svého zaměstnavatele na základě pracovní smlouvy z 1. února 2010, která obsahovala konkurenční doložku zakazující zaměstnankyni po dobu jednoho roku od ukončení pracovního poměru působit u jiného zaměstnavatele, který by měl činnost shodnou s předmětem činnosti původního zaměstnavatele, nebo měl vůči němu soutěžní povahu.

Pokud bych měla odpovědět na otázku, co mě v poslední době zaujalo, byly by to tzv. „moderní odbory“.

Zaměstnanecké půjčky mohou představovat zajímavou formu benefitu u zaměstnavatele. V rámci takových půjček (úvěrů nebo zápůjček) zaměstnavatel svým zaměstnancům poskytuje peněžní prostředky s výhodným nízkým úrokem, v některých případech dokonce bezúročně.

V současné době globalizace a tzv. volného pohybu pracovní síly v rámci EU se stále častěji objevují požadavky zaměstnanců, aby jim byla mzda vyplácena v cizí měně. Tuto problematiku řeší zákon pouze okrajově, praxe však přináší v tomto směru zaměstnavatelům řadu problémů.

Další ročník odborného kongresu Právní prostor je za námi. V rámci společenského večera již tradičně proběhlo vyhlášení studentské publikační soutěže, novinkou však bylo ocenění nejčtenějšího článku na webu Právní prostor za rok 2018. Který z článků obsadil první místo a jakému tématu byl věnován?

Parlament České republiky v současné době projednává novelu zákona o pobytu cizinců na území ČR. Návrh zákona obsahuje několik změn, které zde postupně rozebereme.

Soudní dvůr Evropské unie („SDEU“) ve svém nedávném rozhodnutí vyslovil názor, že ani pětiměsíční přerušení poskytování služby nemusí být překážkou pro to, aby došlo k automatickému přechodu zaměstnanců na nového poskytovatele služby.

Skončení pracovního poměru dohodou o rozvázání může mít vliv na poskytování podpory v nezaměstnanosti a na její výši. Může dojít ke snížení nebo odkladu?

Náplň práce vedoucích zaměstnanců je různorodá. Často v zastoupení zaměstnavatele, v souladu s vnitřními předpisy apod. činí i právní jednání vůči svým podřízeným kolegům, včetně těch, která se týkají vzniku, změny nebo skončení jejich pracovního poměru.

Moderní technologie nabízí širokou škálu prostředků pro sledování činnosti zaměstnance. Zaměstnavatelé v zájmu ochrany vlastních oprávněných zájmů instalují kamerové systémy, GPS, nástroje pro filtrování webových stránek anebo využívají různé aplikace či jiná zařízení ke sledování, zejména za účelem prevence úniku dat.

Účelem uzavření kvalifikační dohody je zajistit zaměstnavateli navrácení vynaložených nákladů spojených se zvyšováním kvalifikace zaměstnance, pokud dojde k ukončení pracovního poměru před uplynutím sjednané doby. Její podobu a náležitosti podrobněji upravuje ustanovení § 234 a násl., zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce.

V praxi se často setkáváme s případy, kdy si zaměstnavatelé pletou výpovědní důvod neuspokojivých pracovních výsledků s výpovědním důvodem porušování povinností vztahujících se k vykonávané práci.