Pracovní právo

Od 1. 1. 2015 nabyl ve Spolkové republice Německo účinnosti zákon o minimální mzdě, který v Německu poprvé zavádí plošnou minimální mzdu. Této jednoduché zprávě by měli věnovat zvýšenou pozornost i čeští zaměstnavatelé, neboť mnoha z nich se dotkne.

Zákoník práce stanoví velmi přísné podmínky pro doručování důležitých písemností zaměstnanci, které vypočítává v § 334 odst. 1. Jde o písemnosti týkající se vzniku, změn a skončení pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance, důležité písemnosti týkající se odměňování (mzdový nebo platový výměr) a záznam o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce.

V případě potřeby může zaměstnavatel nařídit svému zaměstnanci práci přesčas. Tato práce však výrazně zasahuje do života zaměstnance, a proto mu ji musí zaměstnavatel kompenzovat – ať už příplatkem ke mzdě za práci přesčas nebo poskytnutím náhradního volna. Jak je to ale v případě, když přesčasová práce připadne na víkend? Bude mít zaměstnanec nárok na vyšší kompenzaci?

K mediálně nejpřitažlivějším právním problémům z oblasti zaměstnávání nepochybně patří fenomén nelegální práce. V posledním čtvrtletí jsme se s ním mohli setkat ve sdělovacích prostředcích ještě častěji, a to díky podstatným změnám v jeho sankcionování. Následující článek se pokusí nejen vymezit pojem nelegální práce dle právního řádu České republiky, ale i nastínit vývoj a aktuální otázky týkající se trestání daného správního deliktu.

JUDr. Jakub Morávek, Ph.D. působí na Katedře pracovního práva a práva sociálního zabezpečení Právnické fakulty UK v Praze, věnuje se advokátní praxi a je též členem Komise k whistleblowingu (k ochraně oznamovatelů korupce) předsedy Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí - a právě whistleblowing je tématem následujících pěti otázek a odpovědí.

BYOD neboli Bring Your Own Device, tedy „přines si své vlastní zařízení“, je bezpochyby trendem posledních několika let. Tento přístup sám o sobě není však žádnou novinkou, de facto od vzniku notebooků jako přenosných počítačů se právě této jejich vlastnosti využívalo i k pracovním účelům a zprvu byly doménou právě těch lidí z business sektoru, kteří měli největší potřebu mít s sebou svou práci na cestách vždy po ruce.

Ačkoliv evropská směrnice, která byla prostřednictvím tohoto paragrafu transponována do českého právního řádu, směřuje proti zaměstnávání neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí a proti nedovolenému přistěhovalectví, český zákonodárce ustanovení § 136 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZOZ“), vztáhl na všechny zaměstnance bez rozdílu (prý za účelem lepšího postihování nelegální práce).

S příchodem nového roku se vedle řady zákonů tradičně mění také množství podzákonných předpisů. Níže uvedený souhrn představuje kompletní přehled novinek v pracovněprávní oblasti, který se v pracovním chaosu na začátku nového roku může hodit nejen personalistům.

Tento článek se zaměřuje na využití občanskoprávního institutu předsmluvní odpovědnosti při jednání o uzavření pracovněprávní smlouvy. Jinými slovy, jaké důsledky lze vyvodit z jednání strany, která přislíbí druhé straně zaměstnání, nebo naopak nástup do zaměstnání, ale uzavření pracovní smlouvy na poslední chvíli odmítne?

Novela nařízení vlády o minimální mzdě (204/2014 Sb.) byla schválena a od 1. 1. 2015 tak opět dojde ke zvýšení minimální mzdy – měsíční sazba se zvýší na 9 200 Kč a hodinová na 55 Kč. Nové minimální sazby budou platit pro všechny zaměstnance vykonávající práci na základě pracovní smlouvy, DPP i DPČ. Pouze na zaměstnance pobírající invalidní důchod se bude nadále vztahovat měsíční sazba 8 000 Kč a hodinová 48,10 Kč.

Přestože posláním nového občanského zákoníku (NOZ) je komplexně upravit soukromoprávní vztahy v jednom předpise, zůstává i nadále v účinnosti zákoník práce (ZP). Vyjma drobných změn, kterých ZP v souvislosti s rekodifikací doznal, se však do pracovněprávní oblasti promítne i nové a odlišné pojetí jednotlivých institutů soukromého práva.

Spolu s velkou rekodifikací soukromého práva došlo k zásadním změnám nejen v oblasti samotného práva občanského, ale v neposlední řadě též práva pracovního. Jednou z podstatných novelizací, kterou pracovní právo díky občanskému zákoníku č. 89/2012 Sb. zažilo, je oblast zaměstnávání nezletilých osob. Ačkoli i tuto úpravu potká pravděpodobně v blízké době zásadní novelizace, je vhodné se s ní, alespoň prozatím, seznámit.

Rád bych přispěl k tématu (ne)známého práva příspěvkem o působení občanského zákoníku (dále jen OZ) v pracovním právu. Téma je to velmi velké, čím dál tím větší. Kdybychom tu byli o nějakých 8 až 60 let dříve, tak bychom si tu o vztahu OZ k zákoníku práce (dále jen ZP) nepovídali. ZP byl samostatný, na OZ nezávislý, což byla zvláštní konstrukce. Vlastně ani nešlo zcela o soukromé právo, říkalo se, že to bylo něco jako právo sociální, něco mezi – trochu veřejné a trochu soukromé.

Doba se mění a pracovní návyky s ní. Kombinace emailu a chytrého telefonu zajišťuje, že musíme řešit otázky, které by nás před dvaceti lety nejspíše nenapadly. Jednou z nich je, kde začíná a končí pracovní doba pro zaměstnance, který na cestě z práce popřípadě i doma nebo na dovolené kontroluje a odpovídá na pracovní emaily.

Dne 19. června 2014 se na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze uskutečnila mezinárodní konference na téma „Profesionální sport a pracovní právo“. Konference byla organizována v rámci Specifického vysokoškolského výzkumu 2014, projektu Katedry pracovního práva a práva sociálního zabezpečení PF UK, pod záštitou předsedy České unie sportu JUDr. Miroslava Jansty a za podpory Bělina & Partners advokátní kancelář s.r.o. Na konferenci, která byla tlumočena do angličtiny, přijalo pozvání více jak 100 účastníků.

O GPS sledování vozidel už bylo napsáno mnoho. Všichni vědí, že malý sledovací čip instalovaný do služebního vozidla může pomoci k velkým úsporám, neboť je při vyhodnocení trasy auta poměrně snadno zjistitelné, že vozidlo neslouží pouze k pracovním účelům, ale také k privátním, pochopitelně nežádoucím, zajížďkám.

Vzhledem k přebytku pracovní síly oproti nabízeným pracovním pozicím se stala trendem takzvaná „práce na zkoušku“, jedná se tedy o dobu, kdy zaměstnanec vykonává závislou činnost ve prospěch zaměstnavatele, avšak bez nároku na odměnu.