Příplatek k příplatku aneb Přesčasová práce v sobotu

V případě potřeby může zaměstnavatel nařídit svému zaměstnanci práci přesčas. Tato práce však výrazně zasahuje do života zaměstnance, a proto mu ji musí zaměstnavatel kompenzovat – ať už příplatkem ke mzdě za práci přesčas nebo poskytnutím náhradního volna. Jak je to ale v případě, když přesčasová práce připadne na víkend? Bude mít zaměstnanec nárok na vyšší kompenzaci?

OC
Advokátní kancelář Randl Partners, člen Ius Laboris

Práce přesčas

Zaměstnavatel může výjimečně nařídit svému zaměstnanci práci přesčas. Jedná se o práci, kterou zaměstnanec vykonává na příkaz nebo se souhlasem zaměstnavatele, a to nad svou stanovenou týdenní pracovní dobu a mimo svůj předem připravený rozvrh směn.

Pokud zaměstnanec pracuje přesčas, má samozřejmě nárok na mzdu za vykonanou práci. Dále mu ovšem přísluší buď příplatek za práci přesčas ve výši minimálně 25 % jeho průměrného výdělku, nebo náhradní volno v délce vykonané práce přesčas.

Pokud si zaměstnanec zvolí, že namísto příplatku bude čerpat náhradní volno, musí se na tom se zaměstnavatelem předem dohodnout. V případě, že by následně zaměstnanec náhradní volno nevyčerpal do 3 měsíců od vykonané práce přesčas (nebo v jiné době dohodnuté se zaměstnavatelem), bude mu zaměstnavatel povinen poskytnout příplatek za přesčasovou práci.

Práce o víkendu

Obecně je víkend považován za čas odpočinku, který zaměstnanci obvykle tráví s rodinou či přáteli. Proto pokud zaměstnanec musí pracovat v sobotu nebo v neděli, je zaměstnavatel povinen mu tento ušlý čas kompenzovat nejen mzdou za vykonanou práci, ale také příplatkem za práci v sobotu a v neděli, a to nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku zaměstnance.

Je však možné, že se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnou na jiné výši příplatku (a to dokonce i směrem dolů, například 5 %) – takováto jiná úprava přitom může být obsažena i v kolektivní smlouvě.

Práce přesčas o víkendu

Pokud dojde k výkonu práce přesčas o víkendu, nároky zaměstnance se kumulují – to znamená, že zaměstnanec má nárok na obě výše uvedená zvýhodnění.

Zaměstnavatel v takovém případě musí zaměstnanci poskytnout mzdu a příplatek za práci přesčas ve výši nejméně 25 %, nebo náhradní volno za práci přesčas, pokud se tak se zaměstnancem domluvil. Současně mu musí vyplatit příplatek za práci v sobotu nebo v neděli, a to ve výši minimálně 10 % jeho průměrného výdělku, pokud nedošlo k dohodě o jiné minimální výši příplatku.

Shrnutí

Pokud tedy zaměstnavatel nařídí zaměstnanci výkon práce přesčas v sobotu a současně se s ním dohodne na tom, že namísto příplatku za práci přesčas bude zaměstnanec čerpat náhradní volno, je zaměstnavatel stále povinen mu kromě běžné mzdy za vykonanou práci vyplatit ještě příplatek za práci v sobotu. Pokud mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem nedojde k jiné dohodě, bude výše příplatku za práci v sobotu činit 10 % průměrného výdělku zaměstnance.

Hodnocení článku
70%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Další články

Ke konstrukci mimořádné stabilizační odměny za práci ve ztíženém pracovním prostředí s rizikem nákazy covid-19 - část II.
Mimořádné odměny poskytnuté v dotačním schématu

Ke konstrukci mimořádné stabilizační odměny za práci ve ztíženém pracovním prostředí s rizikem nákazy covid-19 - část II.

Započítávají se mimořádné odměny poskytnuté v dotačním schématu do průměrného výdelku, a tedy zvyšují průměrný výdělek na výpočet dovolené, příplatků za práci přesčas, v noci, v sobotu, v neděli a ve svátek, jakož i placených překážek v práci, či nikoliv?

Kolektiv autorů
Vymožené plnění na základě pravomocného a vykonatelného rozsudku, který byl následně zrušen dovoláním
Dluh pohledávka vykonatelnost rozsudek vymožení

Vymožené plnění na základě pravomocného a vykonatelného rozsudku, který byl následně zrušen dovoláním

V tomto článku se budu zabývat tím, jak se v praxi řeší situace úspěšného žalobce, který vymohl pohledávku za žalovaným (povinným) na základě pravomocného a vykonatelného rozsudku, který byl následně dovolacím soudem zrušen, a to především ve světle ustanovení § 96 odst. 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soud řád (dále jen „OSŘ“) a přezkumu ústavnosti tohoto ustanovení Ústavním soudem.

Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu