Minimální mzda v Německu
Od 1. 1. 2015 nabyl ve Spolkové republice Německo účinnosti zákon o minimální mzdě, který v Německu poprvé zavádí plošnou minimální mzdu. Této jednoduché zprávě by měli věnovat zvýšenou pozornost i čeští zaměstnavatelé, neboť mnoha z nich se dotkne.
Minimální mzda v Německu
Německý zákon o minimální mzdě stanovuje všem německým i zahraničním zaměstnavatelům povinnost platit zaměstnancům minimální mzdu ve výši nejméně 8,50 EUR za každou hodinu práce vykonanou na území SRN.
V praxi to znamená, že např. pokud český zaměstnavatel pošle některého ze svých zaměstnanců na pracovní cestu, a to i třeba na jeden den, do Německa, musí svému zaměstnanci poskytnout za dobu výkonu práce v Německu alespoň německou minimální mzdu, tedy mzdu ve výši 8,50 EUR za hodinu práce.
Výjimky z povinnosti poskytovat minimální mzdy v Německu
Výjimky jsou stanoveny velmi úzce a vztahují se jen na dobrovolníky, dlouhodobě nezaměstnané (registrované v Německu) či studentské praxe. Další výjimkou, která není dosud explicitně uvedena v předmětném zákoně, ale je německou vládou respektována na základě velkého odporu dopravců z celé Evropy, je výkon práce na území Německa při tranzitní dopravě - tedy takové, která Německem pouze projíždí a nemá zde ani začátek, ani konec. Pokud, ale řidič nakládá nebo vykládá v Německu, předmětná výjimka se na něj neuplatní.
Otázkou je, jak dlouho budou výjimky platit ve stávající podobě. V současné době totiž probíhá přezkum úpravy německé minimální mzdy jak před Evropskou komisí, tak také před německým Spolkovým ústavním soudem.
Složky mzdy považované v Německu za součást minimální mzdy
Aby český zaměstnavatel mohl dobře minimální mzdu spočítat, musí vědět, co se do mzdy podle německého práva zahrnuje. Tento okruh složek mzdy je totiž odchylný od české úpravy.
Pro účely německé minimální mzdy se za součást mzdy považují pevné i variabilní složky mzdy, ale v zásadě také příplatky za přesčas nebo plnění nesouvisející s výkonem práce jako jsou např. věrnostní bonusy nebo příspěvky na dovolenou. Součástí mzdy pro účely minimální mzdy jsou pak samozřejmě také doplatky sjednané za účelem dorovnání mzdy zaměstnance z důvodu výkonu práce na území Německa.
Pro účely německé minimální mzdy se do mzdy naopak nezapočítávají prémie za mimořádné pracovní výkony, příplatky za práci v noci, v sobotu/neděli a ve svátek či cestovní náhrady.
Ohlašovací a evidenční povinnosti platící pro některé zaměstnavatele
Pro zaměstnavatele vysílající zaměstnance do Německa k výkonu práce v odvětvích rizikových z hlediska výkonu nelegální práce navíc platí speciální ohlašovací a evidenční povinnost.
Mezi tyto odvětví patří např. stavebnictví, pohostinství, ubytování, úklid, bezpečnostní služby, zemědělství, textilní průmysl či pečovatelské služby.
Pokud je zaměstnanec vyslán k výkonu práce do Německa ve výše uvedených odvětvích, je jeho zaměstnavatel povinen při jeho vyslání nejen dodržet německou minimální mzdu, ale navíc splnit celou řadu dalších povinností:
-
Ohlásit celnímu úřadu v Kolíně nad Rýnem vyslání zaměstnanců k výkonu práce do Německa. Toto ohlášení se provádí na formuláři, který je dostupný na adrese http://www.zoll.de/DE/Service/Formulare-Merkblaetter/formulare-merkblaetter_node.html. Příslušné formuláře jsou označeny číslem 033035 (pokud zaměstnanec v Německu pracuje na jednom místě) nebo 033037 (v případě, že zaměstnanec vykonává výhradně mobilní činnosti – např. obchodní zástupce nebo řidič). Musí být vyplněny v němčině a doručeny elektronickou cestou celnímu úřadu v Kolíně nad Rýnem dříve, než zaměstnanec začne v Německu vykonávat práci. Z praktických důvodů však doporučujeme ohlášení provést alespoň 1 den předem.
-
Do 7 pracovních dnů od skončení práce zaměstnance v Německu vyhotovit záznam o práci zaměstnance v Německu, který bude obsahovat informace o časech začátků a konců směn a o délce jednotlivých směn. Uvedený záznam je potřeba vyhotovit taktéž v němčině.
-
Záznam společně s dokumenty nezbytnými pro účely kontroly, kterými jsou typicky např. pracovní smlouva, dohoda o mzdě či mzdový výměr, evidence pracovní doby, výplatní páska zaměstnance (vše přeložené do němčiny), pak zaměstnavatel musí archivovat po dobu 2 let pro případ potenciální kontroly.
Agenturní zaměstnanci
U agenturních zaměstnanců musí ohlašovací a evidenční povinnosti plnit uživatel, a to na zvláštním formuláři označeném číslem 033036 - ke stažení taktéž na výše uvedeném odkazu. K formuláři musí uživatel navíc přiložit prohlášení agentury práce, že zaměstnanci poskytuje alespoň německou minimální mzdu.
Výplata mzdy dosahující za dobu výkonu práce v Německu přinejmenším úrovně německé minimální mzdy je totiž odpovědností agentury práce jakožto zaměstnavatele. Je tedy potřeba, aby si uživatel od agentury práce vyžádal před vysláním zaměstnance prohlášení o minimální mzdě pro celní úřad a následně agentuře precizně nahlásil, kdy její zaměstnanci vykonávali práci na území Německa a v jakém rozsahu. Agentury práce by naopak měly důsledně vyžadovat, aby je uživatelé informovali, kdy vyšlou agenturní zaměstnance k výkonu práce do Německa a kolik hodin tam odpracují tak, aby agentury práce mohly svoji povinnost platit minimální mzdu řádně plnit.
Sankce
Za neposkytnutí minimální mzdy hrozí zaměstnavateli pokuta až 500.000 EUR. Zaměstnavatelům, kteří vysílají zaměstnance v odvětvích rizikových z hlediska nelegální práce a mají navíc výše uvedenou ohlašovací a evidenční povinnost, hrozí za nesplnění těchto povinností pokuta až 30.000 EUR. V případě, že společnost dostane pokutu vyšší než 2.500 EUR, může být také rozhodnuto o jejím vyloučení z možnosti účastnit se německých veřejných zakázek.
Neposkytnutí minimální mzdy navíc může být posouzeno jako zadržování odměny za práci a její zpronevěra, které je považováno v Německu za trestný čin, za který může být uložen trest odnětí svobody v délce trvání až 10 let, případně jako lichva, za kterou hrozí trest odnětí svobody až na 3 roky.
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.



