Články s tagem: judikatura

Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí zabýval kritérii určujícími hrubý nepoměr u neúměrného zkrácení. V rozsudku ze dne 25. 1. 2022, sp. zn. 33 Cdo 42/2021, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že pro určení hrubého nepoměru vzájemných plnění je relevantní výhradně kvantifikační hledisko, které udává hranici v rozpětí zhruba 45 až 55 % hodnot vzájemných plnění a od tohoto rozpětí je možné se odchýlit pouze v případě existence zvláštních důvodů.

Jedním z velmi výrazných úskalí, s nímž se poškozený pacient při uplatňování nároku na náhradu újmy způsobené chybným postupem lékaře setkává, je unesení důkazního břemene v podobě příčinné souvislosti mezi porušením právní povinnosti lékaře a újmou na zdraví.

Začíná letní turistická sezóna. Pojďme si tedy připomenout některá soudní rozhodnutí, související se službou Airbnb.

Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) šetřil podnět týkající se instalace kamerového systému, který měl sloužit ke kontrole zaměstnanců.

V nedávné době Nejvyšší soud rozhodoval řadu sporů, ve kterých se jedna ze stran dovolávala uplatnění principu materiální publicity katastru nemovitostí. Tento článek pak přibližuje závěry přijaté Nejvyšším soudem ve dvou z nich, přičemž v obou hrála roli (ne)platnost převodního jednání.

Podávání trestních oznámení se někdy stává nástrojem konkurenčního boje, či prosté pomsty. Jak se takovému oznámení bránit, resp. jak učinit proti jeho původci efektivní odvetné kroky?

Postavení zaměstnance si dle Nejvyššího soudu zasluhuje zvláštní ochranu i v kontextu problematiky přímé odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnancem třetí osobě.

Ve svém novém rozsudku č. j. 27 Cdo 3620/2020 Nejvyšší soud České republiky upřesnil podmínky a omezení při doplnění pořadu jednání valné hromady na návrh kvalifikovaného akcionáře.

Rezervační smlouva, rezervační poplatek, smluvní pokuta, součinnost, změna názoru zájemce, hořké jednání, soud. To vše jsou evergreeny zvláště na horkém trhu s nemovitostmi. Ukažme si, že i judikatura kvete jako ve skleníku.

JUDr. Petra Šuka, místopředsedu Nejvyššího soudu, netřeba dlouze představovat.

JUDr. Petra Šuka, místopředsedu Nejvyššího soudu, netřeba dlouze představovat.

Na rozdíl od vytrpěné bolesti a ztížení společenského uplatnění není v případě odčinění dalších nemajetkových újem použitelná Metodika Nejvyššího soudu k § 2958 o.z. Pro praxi je tedy obtížené stanovit, jak vysoké částky žádat (přiznávat) jako peněžité zadostiučinění.

Míra odkazování na judikaturu v podáních procesních stran i v samotných rozhodnutích soudů se stále zvyšuje. Za posledních zhruba dvacet let se ze spíše výjimečného jevu stal standard.

Na úvod bych rád uvedl, že ačkoliv mnoha zaměstnavatelům se může zdát možnost zakotvit mzdu s přihlédnutím k práci přesčas velmi lákavá, nejedná se o jednoduché a bezproblémové řešení. Ve věci se kontinuálně ve své judikatuře vyjadřuje i Nejvyšší soud. Jedním jeho rozsudkem z loňského roku se chci níže podrobněji zabývat.

I v roce 2021 nálezy Ústavního soudu a judikatura vyšších soudů významně zasáhly do výkladu sporných situací upravujících vzájemná práva a povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance, případně zcela zvrátily soudy doposud zastávaná stanoviska.

V řízeních o nahrazení projevu vůle týkajících se nároků oprávněných osob dle zákona o půdě došlo v letošním roce k vyhlášení hned dvou zásadních nálezů Ústavního soudu vztahujících se k pravomoci soudů rozhodnout o dělení pozemků na základě předložených geometrických plánů.

Nejvyšší soud při posuzování odpovědnosti státu za škodu způsobenou jednotlivci porušením unijního práva dovodil, že Ústavní soud ČR nemá v řízení o ústavních stížnostech povinnost obracet se s předběžnými otázkami na Soudní dvůr EU.

Dlouho očekávaná odpověď Nejvyššího soudu na otázku, zda mohou třetí osoby žalovat o náhradu škody přímo zaměstnance, je (prozatím) záporná.

Případ, kterým se letos v červnu zabýval Nejvyšší správní soud, ukazuje, že výkon nelegální práce může mít negativní dopady nejen do pracovněprávní oblasti, ale i na oprávnění cizince legálně pobývat na území České republiky.

Příspěvek zprvu pojednává o analogii zákona jako o metodě, která by měla být aplikována tehdy, nereflektuje-li zákon výslovně určitou otázku a pokud zároveň takové nereflektování není zákonodárcovým záměrem.

Třetí část věnuji výběru z rozhodnutí Ústavního soudu ohledně podmíněných propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, která se týkají dvou nejčastěji sporovaných podmínek.

Nejvyšší soud se odchýlil od kritizované teorie právně volného bytu, na základě které již jednou pronajatý byt nebylo možné pronajmout podruhé.

Škoda vzniklá zaměstnanci v případě neplatné konkurenční doložky, bezdůvodné obohacení získané plněním z neplatného pracovněprávního úkonu nebo odpovědnost za poškození zdraví žáka základní školy. Nejen tyto problémy řešily ve svých rozhodnutích české soudy.

Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, náhrada věcné škody při pracovním úrazu nebo úraz při výkonu práce v tzv. faktickém pracovním poměru. Nejen tyto problémy řešily ve svých rozhodnutích české soudy.

Započtení pohledávky zaměstnavatele na náhradu škody, uzavření dohody o hmotné odpovědnosti či zproštění odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách. Nejen těmto otázkám se věnuje NS a ÚS ve své judikatuře.