Články s tagem: judikatura

Tímto článkem bych rád poukázal na stále ne zcela jednotný přístup orgánů činných v trestním řízení, pokud se jedná o nutnost prokázat existenci hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka u skutkové podstaty trestného činu založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka dle ust. § 403 zák. č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „TrZ“) a u skutkové podstaty trestného činu projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka dle ust. § 404 TrZ.

Zákoník práce umožňuje zaměstnavateli rozvázat v případě, že zaměstnanec nesmí dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání, pracovní poměr výpovědí. Podle názoru Nejvyššího soudu je na tuto možnost třeba za určitých okolností pohlížet jako na povinnost.

Zákoník práce umožňuje zaměstnavateli rozvázat v případě, že zaměstnanec nesmí dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání, pracovní poměr výpovědí. Podle názoru Nejvyššího soudu je na tuto možnost třeba za určitých okolností pohlížet jako na povinnost.

Provozovatel distribuční soustavy (dále jen „PDS“) je odpovědný za měření v distribuční soustavě. Měřením se zjišťuje množství dodané nebo odebrané činné nebo jalové elektřiny a jeho časový průběh. Vyplývá to z § 49 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon).

Ačkoli se můj příspěvek jmenuje nové přestupkové právo, přijetím zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“), kterým bylo rekodifikováno správní trestání, došlo k plynulému přechodu ze staré právní úpravy reprezentované v případě fyzických osob zákonem č. 200/1990 Sb. o přestupcích, a v případě právnických a podnikajících fyzických osob zákony obsahujících skutkové podstaty jiných správních deliktů, na novou právní úpravu.

Poutá-li nějaká otázka pozornost právnické veřejnosti v oblasti soudního přezkumu rozhodnutí zdravotních pojišťoven, jde především o nejednotný postoj soudů ve správním soudnictví k rozhodnutím o úhradě jinak nehrazené zdravotní služby podle § 16 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění.

S účinností od 1. 1. 2010 byl zákon o pozemních komunikacích novelizován tak, že nově bylo umožněno vyjma nízkorychlostního kontrolního vážení vozidel také vážení vysokorychlostní. Vozidla tak nemusí být odkláněna z provozu a zdržována zdlouhavým nízkorychlostním vážením, ale mohou být zvážena v rámci běžného provozu prostým průjezdem přes váhu umístěnou na pozemní komunikaci.

Tento článek se zabývá otázkou, zda se do způsobu vypořádání společného jmění manželů promítne skutečnost, že jeden z manželů za trvání manželství (a existence společného jmění) plnil vyživovací povinnost ke svému dítěti, které však není společným dítětem manželů.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen „NS ČR“) svým usnesením ze dne 17. 7. 2019, sp. zn. 6 Tdo 425/2019, odmítl dovolání obviněného horolezce, který byl soudy nižších instancí uznán vinným z přečinu těžkého ublížení na zdraví dle ust. § 147 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, když při slaňování poškozeného řádně nezajistil slaňovací lano, čímž došlo k pádu poškozeného z výšky přibližně 10 metrů. V důsledku pádu poškozený utrpěl vícečetné zlomeniny.

Promlčecí lhůta stanovená judikaturou, nemůže uplynout dříve, než byla judikována.

V době rekodifikace občanského práva byly často diskutovaným tématem obchodní podmínky. Po (téměř) 6 letech od účinnosti nového občanského zákoníku je čas zrekapitulovat judikaturu NS ČR k této otázce.

Dnes bych rád pohovořil o institutu systémové podjatosti. Již jsem se totiž setkal s názorem, že po novele správního řádu provedené zákonem č. 176/2018 Sb., kterou byl do správního řádu vložen § 14 odst. 2, je vlastně tento institut mrtvý a přežitý.

V advokátní praxi se pravidelně setkávám s dotazy klientů, jaké jednání zaměstnance lze považovat za porušení povinností zvlášť hrubým způsobem, u něhož může zaměstnavatel udělit zaměstnanci okamžité zrušení pracovního poměru. Jeden z typických případů, který bývá jako příklad uváděn, je neomluvená absence ze strany zaměstnance s dovětkem, že vždy je nutno zkoumat konkrétní okolnosti případu.

Jednoduché smluvní ujednání může objednatelům ušetřit značné prostředky a řadu starostí v případě insolvence zhotovitele. Nejvyšší soud nyní potvrdil jeho zákonnost. Jaké smluvní ujednání by tedy z pohledu objednatele měla obsahovat každá smlouva o dílo?

Judikatura Nejvyššího soudu potvrzuje nová pravidla pro výplatu podílu na zisku v kapitálových společnostech. Není sporu o tom, že hlavním účelem podnikání je vytvoření zisku. Asi málokdo zakládá kapitálovou společnost nebo se stává jejím členem za jiným účelem, než je zisk.

Nový občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014, ve svém ustanovení § 1987 odst. 2 stanovil obecné pravidlo, že pohledávka nejistá nebo neurčitá není způsobilá k započtení. Obecnost formulace vyvolávala od počátku nejasnosti, jaké že pohledávky budou považovány za pohledávky nejisté či neurčité, tedy jaké pohledávky nebude možné uhradit jednostranným zápočtem.

Patrně ano, ale na definitivní odpověď si musíme ještě počkat. Nejvyšší soud nevyužil příležitosti zaujmout stanovisko k této otázce, předmětné výroky soudů nižších stupňů zrušil a věc vrátil k opětovnému posouzení soudu prvního stupně. Zrušovací rozsudek Nejvyššího soudu [1], resp. obiter dictum tohoto rozhodnutí dává nicméně tušit, že odpověď na otázku obsaženou v názvu tohoto příspěvku bude zřejmě kladná.

Režim odpovědnosti právnických osob vykonávajících činnost školy za majetkovou a nemajetkovou újmu (dále společně jen „újma“) způsobenou žákům a studentům, jakož i odpovědnost žáků a studentů za újmu způsobenou těmto osobám, na zákonné úrovni vychází z ustanovení § 391 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zákoník práce“), a pro posouzení těchto odpovědnostních vztahů se použijí ustanovení zákoníku práce.

V souvislosti s připravovanou novelou zákona o soudech a soudcích opětovně vyvstala otázka ústavních souvislostí opakovaného výkonu funkce předsedy a místopředsedy soudu. Jedná se o variaci na téma deset let starého nálezu Ústavního soudu, který doposud vyvolává emoce.

Klient se na nás obrátil v momentě, kdy mu nebylo uděleno dodatečné stavební povolení ke stavbě konstrukce, která měla sloužit k zajištění stability sochařského díla. Problémem ovšem nebyla konstrukce samotná, nýbrž dané umělecké dílo, které neodpovídalo subjektivnímu vkusu úředníků.

Funkce judikatury v dnešním právním státě je nezbytně spjata s problematikou její praktické aplikace. Pro řádnou aplikaci je třeba mít především vymezeny a objasněny otázky samotného pojmu judikatury stejně jako její dostupnosti, legitimity její tvorby či zpracování soudních rozhodnutí.

Nejvyšší soud ČR rozhodl, že kdo bez dohody s vlastníkem obsadí nepronajatelnou nemovitost, nemá povinnost hradit vlastníkovi nemovitosti bezdůvodné obohacení.

Po pěti letech účinnosti zákona č. 89/2012, občanského zákoníku (dále „o.z.“), začíná Nejvyšší soud pravidelně zaujímat své výkladové postoje k nové civilní legislativě. Předmětem tohoto zamyšlení je kritická analýza dvou zdánlivě nesouvisejících rozhodnutí tuzemské nejvyšší soudní instance. Zároveň se jedná o dva právně relevantní příběhy, které snad mohou někomu zpříjemnit prosluněné letní dny.

Podle nedávného rozhodnutí Nejvyššího soudu nevznikne nájemci nárok na slevu z nájemného, pokud se nájemce na vzniku vady, byť i jen částečně, podílel. Obstojí kontroverzní rozhodnutí i ve světle aktuální právní úpravy?

Nedávno jsme oslavili 20 let existence zákona č. 106/1999 Sb. (dále jen „InfZ“), byl totiž přijat 11. května 1999. Je ale stále aktuálním a vděčným tématem pro rozbor soudní judikatury a zamyšlení se nad svými ústavněprávními základy. Jde také o zajímavé téma z pohledu hranic soudcovského dotváření a přetváření práva.