Co dělat, když má úřad jiný vkus než stavebník
Klient se na nás obrátil v momentě, kdy mu nebylo uděleno dodatečné stavební povolení ke stavbě konstrukce, která měla sloužit k zajištění stability sochařského díla. Problémem ovšem nebyla konstrukce samotná, nýbrž dané umělecké dílo, které neodpovídalo subjektivnímu vkusu úředníků.
Socha versus krajinný ráz
Podle názoru úřadu mohla zamýšlená socha narušit krajinný ráz − i přes to, že lokalita není chráněným územím, neobsahuje významné kulturní či krajinné prvky a ani neexistuje posudek příslušného orgánu v tom smyslu, že by jedna socha mohla narušovat krajinný ráz. Proti zamítavému stanovisku jsme jako právní zástupci klienta podali odvolání a po jeho neúspěchu žalobu z důvodu nezákonného postupu.
Ve správním řízení došlo podle našeho názoru k několika pochybením ze strany orgánů, které se při vydávání zamítavého stanoviska řídily nerelevantními úvahami a posudkem, který se vyjadřoval k záležitostem, které mu nenáleží. Správní orgán pak tyto závěry zcela převzal, aniž by přidal svá vlastní stanoviska, která jsou plně v jeho kompetenci. Zamýšlené sochařské dílo bylo přitom několika odborníky potvrzeno jako umělecky hodnotné, navíc celý projekt vznikal pod záštitou Ministerstva kultury České republiky.
Zadání pro Frank Bold
Zjednat nápravu v řízení, které obsahovalo i zcela subjektivní hodnocení úředníků nesouvisející s podstatou problému. Po projednání Krajským soudem v Brně bylo zamítavé stanovisko úřadů zrušeno, věc vrácena k opětovnému projednání a našemu klientovi přiznána náhrada nákladů řízení.
Z rozsudku
„Orgán ochrany přírody nemá být arbitrem elegantiae a zakazovat umístění sochařských děl nezapadajících do jeho subjektivních představ o kráse a vkusu.“
Další články
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.
Presumpce (ne)viny pod tlakem veřejnosti
Trestní řízení stojí na jednoduchém, ale zásadním principu: Stát musí vinu prokázat. Nestačí silné podezření, mediálně působivý příběh, uvalení vazby, policejní zásah ani veřejný tlak. Dokud není vina vyslovena pravomocným odsuzujícím rozsudkem, je potřeba na člověka hledět jako na nevinného.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (1. část)
Proč se nedaří zrychlit stavební řízení? První díl seriálu rozebírá hlavní příčiny průtahů na straně žadatelů, projektantů i účastníků řízení – a hodnotí, zda je chystaná novela dokáže reálně vyřešit.
K aktuálnímu sporu o pravomoc prezidenta republiky zastupovat stát navenek
V souvislosti s nedávným sporem o účast prezidenta republiky na summitu Severoatlantické aliance v Ankaře plní mediální prostor úvahy o tom, co je a není obsahem pravomoci prezidenta republiky zastupovat stát navenek. Jak přesně je vymezena v právním řádu České republiky? Jak se k této otázce staví česká judikatura a jak doktrína? Stručné shrnutí se pokusím poskytnout na následujících řádcích.
