Co dělat, když má úřad jiný vkus než stavebník
Klient se na nás obrátil v momentě, kdy mu nebylo uděleno dodatečné stavební povolení ke stavbě konstrukce, která měla sloužit k zajištění stability sochařského díla. Problémem ovšem nebyla konstrukce samotná, nýbrž dané umělecké dílo, které neodpovídalo subjektivnímu vkusu úředníků.
Socha versus krajinný ráz
Podle názoru úřadu mohla zamýšlená socha narušit krajinný ráz − i přes to, že lokalita není chráněným územím, neobsahuje významné kulturní či krajinné prvky a ani neexistuje posudek příslušného orgánu v tom smyslu, že by jedna socha mohla narušovat krajinný ráz. Proti zamítavému stanovisku jsme jako právní zástupci klienta podali odvolání a po jeho neúspěchu žalobu z důvodu nezákonného postupu.
Ve správním řízení došlo podle našeho názoru k několika pochybením ze strany orgánů, které se při vydávání zamítavého stanoviska řídily nerelevantními úvahami a posudkem, který se vyjadřoval k záležitostem, které mu nenáleží. Správní orgán pak tyto závěry zcela převzal, aniž by přidal svá vlastní stanoviska, která jsou plně v jeho kompetenci. Zamýšlené sochařské dílo bylo přitom několika odborníky potvrzeno jako umělecky hodnotné, navíc celý projekt vznikal pod záštitou Ministerstva kultury České republiky.
Zadání pro Frank Bold
Zjednat nápravu v řízení, které obsahovalo i zcela subjektivní hodnocení úředníků nesouvisející s podstatou problému. Po projednání Krajským soudem v Brně bylo zamítavé stanovisko úřadů zrušeno, věc vrácena k opětovnému projednání a našemu klientovi přiznána náhrada nákladů řízení.
Z rozsudku
„Orgán ochrany přírody nemá být arbitrem elegantiae a zakazovat umístění sochařských děl nezapadajících do jeho subjektivních představ o kráse a vkusu.“
Další články
Platformová práce v českém pracovním právu: směrnice (EU) 2024/2831 a připravovaná česká transpozice
Článek podává přehled evropské úpravy práce prostřednictvím digitálních pracovních platforem a její připravované transpozice do českého právního řádu. Zaměřuje se na okolnosti určení pracovněprávního statusu, vyvratitelnou právní domněnku základního pracovněprávního vztahu, algoritmické řízení, ochranu osobních údajů, lidský dohled a informační povinnosti platforem.
Rozsudek pro uznání: když mlčení nebo „pouhý“ nesouhlas prohraje spor
Nejvyšší soud: Rozsudek pro uznání při pasivitě žalovaného; pouhý nesouhlas nestačí. Odvolání přezkoumá jen podmínky, pasivitu nezhojí.
Ústavní soud ve třetím roce čtvrté dekády
Ústavní soud vstupuje do své čtvrté dekády jako stabilní instituce, která staví na pestrosti, pracovitosti, předvídatelnosti i pokoře svých soudců. Navzdory rostoucímu tlaku a zpochybňování ze strany politické scény zůstává nezávislým strážcem ústavnosti, jehož nejsilnější ochranou je trvající důvěra veřejnosti.
Když voda poškodí bytový dům: Kdy platí soused, kdy SVJ a kdy pojišťovna
Voda patří v bytových domech mezi nejčastější příčiny škod. Někdy za nimi stojí prasklá přívodní hadička k pračce, jindy netěsnící baterie, havárie společných rozvodů nebo přívalový déšť, který zaplaví sklepy a technické zázemí domu. Následky bývají v každém z těchto případů podobné: poškozené zdi, zničené vybavení, sousedské spory a náklady, které mohou rychle narůst do desítek i stovek tisíc korun.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (3. část)
V návaznosti na předchozí dva díly analyzuje tento článek otázku pracování doby a osobního výkonu práce, jakož i otázku metodiky související s návrhem zákona.




