IMOFA
Právní Prostor

Podmíněné propuštění III.

Třetí část věnuji výběru z rozhodnutí Ústavního soudu ohledně podmíněných propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, která se týkají dvou nejčastěji sporovaných podmínek.

Podmíněné propuštění III.

Tou první je spor o to, zda za splnění zákonem a judikaturou definovaných podmínek má vězeň právo na legitimní očekávání pozitivního výsledku jeho žádosti, tou druhou pak, co vše při úvaze o polepšení žadatele a dobré prognóze jeho budoucího života lze při rozhodování o podmíněném propuštění brát do úvahy.

Zdůrazňuji, že jde o pracovní výběr citací z argumentace našeho strážce ústavy odvolacím senátem, ve kterém působím, nikoli o oficiální právní věty v pravém slova smyslu. Nicméně odkaz na příslušná rozhodnutí umožní pečlivějšímu zájemci podrobnější studium těchto textů. Tento výběr navíc není, a ani nemůže být reprezentativní, protože ve sledované agendě lze dohledat obrovské množství různorodých rozhodnutí Ústavního soudu.

Předchozí články o podmíněném propuštění naleznete pod těmito odkazy: Podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody I. a Podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody II.

„na podmíněné propuštění není právní nárok“

Podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody podle § 88 odst. 1 trestního zákoníku je i při splnění zákonem vytyčených předpokladů mimořádným zákonným institutem, který otevírá možnost, nikoli však povinnost odsouzeného z výkonu trestu podmíněně propustit

I. ÚS 248/15

Ústavně zaručené právo na soudní ochranu a spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod nebylo porušeno odmítnutím žádosti o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, pokud obecné soudy řádně zkoumaly a posoudily splnění zákonných podmínek pro aplikaci tohoto institutu a své úvahy v tomto směru zákonu odpovídajícím způsobem odůvodnily.

II. ÚS 715/04

Výklad rozhodných podmínek, že odsouzený “prokázal polepšení” a že lze “očekávat, že v budoucnu povede řádný život” je z povahy věci založen v rovině tzv. soudního uvážení, směřujícího k vymezení relativně neurčitého pojmu; o relevantní nesprávnost zde pak může jít jen tehdy, nemohou-li soudem dosažené závěry obstát vůbec, zatímco není samo o sobě rozhodné, že význam hledisek, jež pro ně soud pokládal za určující, může být hodnocen též odlišně.

III. ÚS 1845/09

Neexistuje ústavně zaručené právo, aby bylo vyhověno žádosti stěžovatele o podmíněné propuštění. Je věcí obecných soudů, aby zkoumaly a posoudily, zda jsou dány podmínky pro aplikaci tohoto institutu a své úvahy v tomto směru zákonem stanoveným postupem odůvodnily, jak se v dané věci stalo.

III. ÚS 285/05

Sdílet článek
TEST 2
X

Další články

Články

Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?

Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Články

Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel

Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Články

5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?

5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Články

Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?

Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Články

Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů

Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
IMOFA