Články s tagem: judikatura

Na základní tezi o nemožnosti pronajmutí/propachtování ideálního spoluvlastnického podílu na nemovité věci se nic nemění. Tento právní závěr vyplývající z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. srpna 2007, sp. zn. 28 Cdo 2731/2007, se tedy i nadále uplatní.

Vrchní soud v Praze potvrdil, že soud smí odvolat soudem jmenovaného likvidátora i z jiného důvodu než je neplnění povinností.

Ustanovení § 2959 o. z. stanoví, že při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce osobě blízké usmrceného či poškozené duševní útrapy, a to peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení.

Pro tento příspěvek byla vybrána nejzajímavější a pro praxi nejpřínosnější rozhodnutí Nejvyššího soudu a Ústavního soudu s judikatorním významem k problematice rozvázání pracovního poměru a nárokům z toho pro účastníky pracovněprávních vztahů vyplývajícím.

Pro tento příspěvek byla vybrána nejzajímavější a pro praxi nejpřínosnější rozhodnutí Nejvyššího soudu a Ústavního soudu s judikatorním významem k problematice rozvázání pracovního poměru a nárokům z toho pro účastníky pracovněprávních vztahů vyplývajícím.

V tomto příspěvku hodlám referovat o významném rozhodnutí přijatém na poli korporátního práva, které se týkalo způsobu vymezení předmětu podnikání v zakladatelském právním jednání obchodní společnosti.

Pro tento příspěvek byla vybrána nejzajímavější a pro praxi nejpřínosnější rozhodnutí Nejvyššího soudu a Ústavního soudu s judikatorním významem k problematice rozvázání pracovního poměru a nárokům z toho pro účastníky pracovněprávních vztahů vyplývajícím.

Rozhodování o podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody by mělo být maximálně předvídatelné.

Brno 16. března (ČTK) - Krádeže za nouzového stavu se mají trestat přísněji jen tehdy, pokud věcně souvisí s pandemickou situací, případně pokud pachatelé zneužili mimořádné okolnosti.

Jaké jednání může při podezření ze stalkingu vyvolat důvodné obavy na straně oběti? České soudy nebezpečné pronásledování řešily již v několika rozhodnutích.

Jak úspěšně zapsat ochrannou známku, aby byla nezaměnitelná? Rozhodnutí českých soudů nám poskytují ohledně zápisu ochranných známek nejednu radu.

K dotváření práva soudy dochází nepochybně již řádově mnoho let, u nás se však o něm začalo hovořit až relativně nedávno, první výslovné zmínky o něm nalézáme v časopisecké literatuře, monografiích a sbornících, formulované pod vlivem především německých autorů, spíše až počátkem tohoto století.

Problematika tzv. překvapivých rozhodnutí v občanskoprávních soudních řízeních je úzce spjata se zásadou právní jistoty a zásadou legitimního očekávání.

Zatímco v předchozích příspěvcích jsem se zabýval náležitostmi závětí z hlediska formy, dnes se zaměřím na zajímavou náležitost obsahovou. Závěť je totiž právním jednáním a jako taková nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

Kdyby byl občanský zákoník dítětem, již by v tuto chvíli dostával své první vysvědčení. Doba šesti let však z hlediska života zákona příliš neznamená, takže je ještě brzy zákon komplexně hodnotit.

Nejvyšší soud se v průběhu prosince roku 2020 vyjádřil ke třem kauzám, které měly společného jmenovatele, jímž byla snaha dotčených celebrit domoci se poměrně vysokých částek po mediálních domech provozujících bulvární média.

Předvídatelnost a jednotnost soudního rozhodování či legitimní očekávání jsou základními prvky právní jistoty v právním státu. Moderní právní stát musí zajistit dostupnost textů soudních rozhodnutí i nižších soudů v oficiální elektronické podobě.

Málokterý dokument má takovou moc jako závěť. Je to právě ona, která dokáže způsobit, že „lidi, kteří jsou za normálních okolností dokonale přímí a sympatičtí, se zkroutí jako vývrtka a propadnou chamtivosti při pouhých slovech ‚zůstavuji či odkazuji‘“.[1]

V dalším dílu série, v rámci níž vybírám nejzajímavější útržky z úřední desky Nejvyššího soudu, se můžete dozvědět, jak se tento soud postavil k otázce vyčíslení škody spočívající ve zničení lokálně nedostupné věci.

V případě pracovního úrazu či nemoci z povolání je zaměstnanec velmi často indisponován a neschopen vykonávat dosavadní zaměstnání. To nevyhnutelně vede k nutné změně pracovní pozice, případně ztrátě zaměstnání, což bývá spjato rovněž se snížením výdělku.

V právní teorii ani praxi dodnes nebyla přesvědčivým způsobem zodpovězena otázka, zda a nakolik lze konkrétní zákonné ustanovení, které ve své skutkové podstatě (hypotéze) počítá s osobou blízkou, aplikovat též na vztah mezi fyzickou a právnickou osobou, nebo dokonce mezi dvěma právnickými osobami.

Ochrana rodinné domácnosti má přednost před ochranou dobré víry třetích osob při nakládání s nemovitostí, v níž se nachází rodinná domácnost. Rodina, rodičovství a manželství požívají podle občanského zákoníku zvláštní právní ochrany.

Následující pojednání plynule navazuje na mou předchozí sérii příspěvků, neb rozebírá případ, jehož skutkové okolnosti by mohly upoutat pozornost nejednoho čtenáře bulvárních plátků. Na jeho pozadí se Nejvyšší soud vyjadřuje k limitům svobody projevu a výkladu právní úpravy způsobů odčinění zásahu do osobnostních práv na Facebooku.

V posledních letech se Nejvyšší soud zabýval v některých rozhodnutích ochranou rodinné domácnosti a postavil najisto některé právní otázky, jež v této souvislosti vyvstávaly.

Civilní soudní řízení je zahájeno dnem, kdy soudu dojde návrh na jeho zahájení (§ 82 odst. 1 o. s. ř.). Toto pravidlo má několik konsekvencí. Jednou z nich je povinnost soudu vypořádat se zákonem stanoveným způsobem s každým takovým návrhem, byť je sebevíce absurdní. Civilní soudy se tedy musí zabývat všemi žalobami, které jim napadnou.