Odčinění duševních útrap sekundárních obětí dle § 2959 o. z.
Ustanovení § 2959 o. z. stanoví, že při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce osobě blízké usmrceného či poškozené duševní útrapy, a to peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení.
Nyní, tj. již bezmála šest a půl roku poté, co o. z. nabyl účinnosti, již můžeme mluvit o tom, že začíná vznikat ustálená judikatura. Tento článek není její všeobjímající analýzou, jedná se spíše o příspěvek přehledového charakteru. Čtenáře s bližším zájmem o problematiku odkazuji především na odůvodnění odkazovaných rozhodnutí, případně na komentářovou literaturu.
K jakým kritériím soudy při rozhodování o nárocích dle § 2959 o. z. přihlížejí?
Vzhledem k relativně neurčité formulaci § 2959 o. z. bylo utvoření ustálené judikatury téměř nezbytností, a to jednak proto, aby se předešlo libovůli ze strany soudů, jednak aby soudy získaly určitou oporu pro své rozhodování. Významný demonstrativní výčet kritérií, která by soudy při rozhodování o předmětném nároku měly reflektovat, přinesl jak soud Ústavní (ve svém nálezu ze dne 22. 12. 2015, sp. zn. I. ÚS 2844/14)[1], tak Nejvyšší (a to v rozsudku ze dne 19. 9. 2018, sp. zn. 25 Cdo 894/2018). Tato kritéria lze třídit do dvou kategorií, a sice na kritéria na straně pozůstalého, na straně jedné, a na kritéria na straně škůdce, na straně druhé.
a) Kritéria na straně pozůstalé osoby blízké
Na straně osoby blízké zesnulé či těžce na zdraví poškozeného by soudy měly zohlednit zejména následující okolnosti:
- intenzitu vztahu sekundární oběti se zemřelým / primárně poškozeným,
- věk zemřelého / poškozeného a věk sekundární oběti,
- případnou existenční závislost na zemřelém,
- jinou satisfakci (např. omluva, správní postih škůdce či jeho trestní odsouzení), jež obvykle není sama o sobě dostačující, nicméně její poskytnutí může mít vliv na snížení peněžitého zadostiučinění,
- zda byla sekundární oběť očitým svědkem škodní události, popřípadě jakým způsobem se o ní dozvěděla.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
