Články s tagem: ostatní

JUDr. Robert Neruda, Ph.D., partner advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners a vedoucí týmu právníků zaměřeného na právo hospodářské soutěže a veřejné podpory, vystoupí na kongresu Právní prostor 2015 s tématem Soukromé vymáhání soutěžního práva (nejen náhrada škody způsobená kartelem). Na toto téma dnes přinášíme i pět otázek a odpovědí doktora Nerudy na ně.

Dne 3. 2. 2015 ústavní soud nálezem sp. zn. II. ÚS 2051/14 stanovil kritéria pro posuzování rovnováhy mezi svobodou projevu a právem na ochranu osobnosti.

Brno 8. dubna (ČTK) - Zákaz adopcí registrovanými partnery či partnerkami přezkoumá Ústavní soud (ÚS). V březnu obdržel návrh na zrušení sporného ustanovení zákona o registrovaném partnerství. Podal jej Městský soud v Praze, zřejmě na základě nějakého konkrétního sporu. ČTK to dnes zjistila z přehledu plenárních věcí na webu Ústavního soudu. Soudcem zpravodajem je Vojtěch Šimíček.

Občanský soudní řád (zákon. č. 99/1963 Sb.), ač nabyl účinnosti již „v pravěku“ (1. 4. 1964), je v řadě ohledů (ustanovení) předpisem nadčasovým. Aby ne pokud se podílely na jeho vzniku takové soudcovském osobnosti, jakou byl například JUDr. Josef Rubeš, hlavní autor nepřekonatelného „červeného komentáře“ k o. s. ř.

Úspěšný účastník řízení má právo na náhradu nákladů spojených s jeho účastí (účastí jeho zástupce) u jednání soudu bez ohledu na jejich celkový počet a bez ohledu na ...

V současné době se stále více stává diskutovaným tématem společenský vliv médií zejména s ohledem na jejich obsahovou stránku, která představuje častý předmět kritiky. Bývá poukazováno na účelovost tohoto obsahu a manipulování s informacemi a s tím spojenou snahu ovlivňovat myšlení jejich koncových odběratelů.

Po loňském úspěšném odmoderování kongresu Právní prostor 2014 vsadili pořadatelé letoštního ročníku, tedy Právního prostoru 2015, na Michala Vávru, brněnského advokáta a soudního tlumočníka německého jazyka. A nejen pořadatelé se opět těší na svěží vítr, kterým Michal Vávra při moderování napíná plachty.

Praha 5. dubna (ČTK) - Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová žádá o zákonné vymezení práv a povinností opatrovníků, upravení postupu při zjišťování obvyklých nákladů na bydlení pro sociální dávky a zahrnutí některých cizinců do veřejného zdravotního pojištění. Uvedla to ve zprávě o činnosti úřadu ombudsmana za loňský rok, kterou dostali poslanci. Šabatová navrhla celkem pět nových okruhů úprav legislativy. Ocenila, že většina doporučení z předešlých let byla vyslyšena, případně se vláda zavázala k jejich naplnění.

Technologický pokrok posledních několika let se logicky promítá do všech lidských aktivit, činnosti pracovní nevyjímaje. Proto stále více lidí při své práci přichází do styku s technologickými řešeními a postupy, které by ještě v nedávné minulosti nebyly vůbec myslitelné. Jedním z těchto zcela nových přístupů k organizaci práce je právě cloud. Pojem jako takový má několik definic a jeho přesné vymezení či náplň ještě nikdo jednoznačně neposkytl. Proto se můžeme setkat s více pohledy na to, co jako cloud vlastně lze chápat. V článku se nebudeme pokoušet cloud definovat, spíše se zaměříme na různá úskalí s jeho používáním spjatá.

Ani litigiózní (sudičský) přístup žalobce nezbavuje soud povinnosti věc rozhodnout v přiměřeném čase.

Praha 2. dubna (ČTK) - Banky a družstevní záložny budou platit mimořádné příspěvky do Fondu pojištění vkladů (FPV) v situaci, kdy nebudou stačit peníze na vyplacení náhrad. Vyplývá to z novely zákona o bankách, kterou poslalo ministerstvo financí k připomínkám. Fond pojištění vkladů by měl do budoucna také podle provádět zátěžové testy systému pojištění vkladů. Výše pojištění vkladů zůstává na 100.000 eurech (cca 2,5 milionu Kč).

Právo cestovního ruchu sice netvoří ucelené právní odvětví, avšak JUDr. PhDr. René Petráš, Ph.D., se mu věnuje již několik let. Host kongresu Právní prostor 2015, jehož tématem je právě právo cestovního ruchu, působí na Ústavu právních dějin Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, zabývá se však také problematikou menšinových práv - tu si necháme na příštích pět otázek, dnes však přinášíme "pětku" k právu cestovního ruchu.

„Nejprůměrnější člověk žije v souladu s mravními zásadami opatrnosti, zcela založenými na předvídavosti následků.“[1]

Pachatel, který si na základě předchozí dohody přisvojuje cizí věci společně s osobou, již byly takové věci svěřeny, není spolupachatelem dle § 23 TrZ, ale účastníkem na přisvojení svěřené věci ve smyslu § 24 odst. 1 TrZ. Komentář k rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 29. září 2014, sp. zn. 6 To 33/2014

Praha 1. dubna (ČTK) - České oběti trestných činů budou moci být chráněny před obviněnými i v případě, že se přestěhují do jiného státu Evropské unie. Předpokládá to vládní novela zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, kterou podepsal prezident Miloš Zeman.

Dne 27. ledna tohoto roku vydal Nejvyšší soud České republiky rozsudek,[1] v němž zaujal jasný postoj k určitým specifickým situacím, jež vznikají v rámci rozhodování ve věcech odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným zahájením trestního stíhání. V předmětném rozhodnutí Nejvyšší soud explicitně judikoval, že odpovědnost státu za škodu nastává i v takových případech trestního stíhání, kdy bylo usnesení o zahájení trestního stíhání státním zástupcem na základě podané stížnosti z důvodu nezákonnosti či nedůvodnosti zrušeno.

Evropská unie již od roku 2003 podporuje v rámci tzv. Evropské politiky sousedství (European Neighbourhood Policy, ENP)[1] vytvoření pásu zemí bezprostředně sousedících s EU, ve kterých by dle hlubokého přesvědčení EU, měla být nastolena politika stability a prosperity. Počátek Evropské politiky sousedství se vztahuje k Prohlášení Evropské komise o "Širší Evropě" a zveřejnění Strategie ENP v březnu 2003.

Brno 31. března (ČTK) - Předseda Okresního soudu Brno-venkov Petr Jirsa dnes podal k Ústavnímu soudu (ÚS) stížnost proti loňskému průlomovému rozhodnutí Nejvyššího soudu (NS) o platech soudců. "Chci, aby se celá věc definitivně uzavřela," řekl ČTK Jirsa. Uvedl, že měl těžké rozhodování, protože jako předseda soudu zastupuje zájmy státu, na druhé straně souhlasí s argumenty soudců. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) potvrdil, že jeho úřad se na stížnosti po rozhodnutí vlády podílel.

I když máte vlastní byt s uhrazenou hypotékou, můžete kvůli jeho vlastnictví klidně dlužit velké částky. Stát se to může jednoduše. Byt v bytovém domě znamená, že jeho majitel je s největší pravděpodobností členem tzv. společenství vlastníků jednotek (SVJ), což je vlastně množina majitelů, která má právní ukotvení a spravuje věci domu.

(1) Jednal-li opatrovanec samostatně, ač nemohl jednat bez opatrovníka, lze jeho právní jednání prohlásit za neplatné, jen působí-li mu újmu. Postačí-li však k nápravě jen změna rozsahu opatrovancových povinností, soud tak učiní, aniž je vázán návrhy stran. (2) Jednal-li opatrovanec samostatně, ač nemohl jednat bez opatrovníka, považuje se opatrovancovo jednání za platné, pokud je opatrovník schválil. To platí i v případě, že takové právní jednání schválil jednající sám poté, co nabyl svéprávnosti.

Ústavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 16/14 konstatuje, že omezení předškolního vzdělávání pouze na děti, které se podrobily stanoveným pravidelným očkováním, neporušuje listinou garantované právo na vzdělání.

Praha 30. března (ČTK) - Spory ohledně vyúčtování telekomunikačních služeb by měly přejít z Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) na soudy. Návrh ministerstva průmyslu a obchodu dnes schválila vláda, informoval na tiskové konferenci premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Předseda Komise pro rekodifikaci civilního procesu a místopředseda Nejvyššího soudu České republiky JUDr. Roman Fiala odpovídal na otázky týkající se plánované rekodifikace civilního procesního práva. Toto téma bude i předmětem jeho příspěvku na odborném kongresu Právní prostor 2015, který se koná již za tři týdny.

Zásada ne bis in idem, tedy ne dvakrát o tomtéž, je jednou ze základních zásad trestního řízení. Jedná se o pravidlo zakotvené nejenom v trestním řádu, ale i v ústavněprávních a mezinárodních předpisech. Podstata spočívá v tom, že o jedné věci ve vztahu k jedné osobě může být jednáno a finálně rozhodnuto pouze jedenkrát. Důsledkem pravomocného rozhodnutí ve věci a projevem zásady ne bis in idem je pak vznik tzv. překážky věci rozhodnuté neboli rei iudicatae.

Dne 27. 1. 2015 prohlásil Ústavní soud nálezem pléna sp. zn. Pl. ÚS 19/14 povinné očkování za souladné s Ústavním pořádkem České republiky.