Komentář k NOZ: § 65 - Samostatné jednání opatrovance
(1) Jednal-li opatrovanec samostatně, ač nemohl jednat bez opatrovníka, lze jeho právní jednání prohlásit za neplatné, jen působí-li mu újmu. Postačí-li však k nápravě jen změna rozsahu opatrovancových povinností, soud tak učiní, aniž je vázán návrhy stran. (2) Jednal-li opatrovanec samostatně, ač nemohl jednat bez opatrovníka, považuje se opatrovancovo jednání za platné, pokud je opatrovník schválil. To platí i v případě, že takové právní jednání schválil jednající sám poté, co nabyl svéprávnosti.
Ačkoliv obecně dle ustanovení § 55 a násl. nového občanského zákoníku jsou osoby omezené na svéprávnosti soudem nezpůsobilé k právním jednáním, k nimž jim byla svéprávnost omezena, citované ustanovení jednoznačně stanovuje, za jakých podmínek je možné, aby přeci jenom jednání opatrovance byla platná, i když došlo k jednání, v nichž byl opatrovanec omezen. Je tak prolomeno i pravidlo obsažené v § 581 o nezpůsobilosti projevit platně vůli osob plně nesvéprávných.
Ustanovení § 65 zákoníku reaguje na tvrdost, kterou obsahoval § 38 odst. 1 občanského zákona z roku 1964, jenž považoval za neplatný jakýkoliv právní úkon, který učinila osoba, která neměla způsobilost k právním úkonům. Docházelo tak k situacím, že i když učiněný úkon byl ve prospěch osoby se zbavenou způsobilostí, bylo na něj nahlíženo jako na absolutně neplatný. Odborná literatura uváděla jako příklad přijetí daru osobou zbavenou způsobilosti k právním úkonům. Ačkoliv z logiky věci je přijetí daru ve prospěch opatrovance a nedochází žádným způsobem k poškození jeho zájmů, takový úkon byl považován za neplatný.[1]
Současné znění § 65 odst. 1 umožňuje, aby na jednání opatrovance, která jsou v jeho prospěch, bylo pohlíženo obecně jako na jednání platná. V případě ostatních jednání, pro něž je opatrovanec omezen a učiní je, je k platnosti nutný dodatečný souhlas opatrovníka (§ 65 odst. 2).
Jak vyplývá z výše uvedeného, nový občanský zákoník se oproti staré úpravě přiklonil k uplatňování zásady, že i na jednání osob omezených na svéprávnosti je nutné pohlížet jako na jednání platné než jako neplatné. A neplatnými jednáními budou pro příště jen ta, která by osobám omezeným na svéprávnosti způsobovala újmu.
Právní stav komentáře k 1.1.2014
Související předpisy
- důvodová zpráva k NOZ
- LZPS,
- Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením
- zákon o zvláštních řízeních soudních
- zákon o notářích a jejich činnosti
- Občanský soudní řád
Související pojmy
- svéprávnost, omezení svéprávnosti
Související ustanovení
- § 15 a násl., § 45 a násl., § 49 a násl., § 55 a násl., § 457 až 485, § 581, § 1453 a násl., § 3032, 3033, 3034
Právní stav komentáře do 31.12.2013
- Související předpisy: LZPS, Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením, Občanský soudní řád, Související pojmy: způsobilost k právním úkonům, omezení či zbavení způsobilosti k právním úkonům
- Související ustanovení: §186 a násl. OSŘ, § 8 a násl. OZ, § 38 odst. 1 OZ
Z literatury
- Tégl, P, Melzer, F. Občanský zákoník Velký komentář § 1 – 117, Svazek I. Obecná ustanovení, Leges, 2013
[1] Občanský zákoník: komentář. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2009, 1373 s. Velké komentáře. ISBN 978-807-4001-086.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.


