Články s tagem: rekodifikace

Nový občanský zákoník (NOZ) zrušil desítky právních předpisů a nahradil úpravu v nich obsaženou. V mnoha případech nejde pouze o systematické přeřazení do jednoho předpisu a drobné úpravy, ale o zcela nové pojetí. Stejně tak je tomu i v případě nájmu prostor, ve kterých dochází k podnikatelské činnosti.

Přechodná ustanovení o věcných právech jsou zásadní. Leitmotivem těchto ustanovení je snaha, aby se stavby staly součástí pozemku. Nový občanský zákoník přišel opětovně se zásadou superficies solo cedit podle § 506, tzn. všechno to, co je pevně spojeno s pozemkem, a co s ním tvoří hospodářskou jednotu, funkční celek, nemělo by být právem rozdělováno, izolováno, ale naopak chráněno a podporováno.

Podle nového občanského zákoníku stát přizná právní osobnost právnickým osobám[1]. Pozitivní text upřednostnil teorii fikce nad teorií reality. Právnická osoba je osobou v právu, protože tak stanoví právní předpis, který jejich statusové otázky obecně upraví, nemohou existovat per se (samy o sobě).

Příspěvek JUDr. PhDr. Vratislava Košťála, vedoucího odboru Právní služby ve společnosti ČEPS, který na letošním ročníku kongresu Právní prostor využil ve svém příspěvku mnoho podobenství, aby se pokusil odpovědět si na otázku, zda a kdo vytvoří "Ráj na Zemi".

Stejně jako do jiných smluvních typů, přinesl občanský zákoník č. 89/2012 Sb. účinný od 1. 1. 2014 revoluční změny také do právní úpravy nájmu bytu (§ 2235 – 2301 občanského zákoníku). Je zajímavé sledovat, nakolik je dle této nové právní úpravy posílena či naopak upřena ochrana nájemníkovi bytu.

Snad všichni jsme zaregistrovali, že největší změnou občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 u nás v oblasti nájmu bytů je absolutní vypuštění bytových náhrad.

Občanský zákoník u nás účinný od 1. 1. 2014 přinesl mimo jiných revolučních změn v oblasti nájmu bytu také naprosto odlišný přístup k vymezení předmětu nájmu. Opouští se dosavadní tradiční koncepce, kdy bytem bylo to, co bylo stavebním úřadem jako byt kolaudováno.

Bulletin Advokacie online: Nový občanský zákoník (dále jen „o. z.“), jakožto základní předpis soukromého práva, mění celou jednu ucelenou oblast práva. Vzhledem ke komplexitě takové změny, jež český právní řád prodělal, nemusela být věnována dostatečná pozornost některým - na první pohled ne zcela viditelným - souvztažnostem týkajícím se zavedení o. z.

Dnes přinášíme druhou část rozhovoru s JUDr. Jiřím Pospíšilem, který pro portál Právní prostor.cz připravil Jiří Bálek, student Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Má vůbec rekodifikace civilního procesu v realitě dnešní doby smysl? Takovou otázku si na letošním kongresu Právní prostor 2014 položil předseda rekodifikační komise civilního procesu a místopředseda Nejvyššího soudu JUDr. Roman Fiala.

Ministryně spravedlnosti profesorka Helena Válková vystoupila na letošních Olomouckých právnických dnech, které se uskutečnily v polovině května. Při té příležitosti jsme jí položili několik otázek, týkajících se zejména blízké činnosti Ministerstva spravedlnosti.

Občanský zákoník považuji za nejdůležitější úkol během mého působení na Ministerstvu spravedlnosti. Jako ministr spravedlnosti jsem vnímal schválení nového občanského zákoníku jako historický úkol.

Pokud je závazek uznán, neznamená to samo o sobě, že existuje, avšak přechází důkazní břemeno z věřitele na dlužníka, který pokud tvrdí, že dluh nevznikl, musí to prokázat. Komentář k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2014, sp. zn. 23 Cdo 405/2013

JUDr. Daniela Kovářová vydává v květnu v nakladatelství LEGES příručku o výživném. Tato ojedinělá příručka navazuje na první vydání úspěšné publikace Rodina a výživné.

Před 1. lednem 2014 byla výše náhrady „škody na zdraví“ podrobně upravena vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 440/2001 Sb., obsahující bodovou tabulku. Nový občanský zákoník tuto vyhlášku, stejně jako zákonné určení přesné výše náhrady újmy při usmrcení, zrušil.

Čtvrtá a poslední část přednášky doc. JUDr. Radima Boháče, Ph.D. z konference Právo ve veřejné správě 2013, která Vás v seznámí se změnami v daňovém právu po 1. 1. 2014.

Největší právnický kongres svého druhu v České republice PRÁVNÍ PROSTOR je opět za námi! V pořadí již čtvrtý ročník se uskutečnil opět na Seči ve dnech 15. 4. až 16. 4. 2014, za účasti téměř dvou stovek právníků, kteří se během těchto dvou dnů postupně seznamovali s prvními zkušenostmi s novým občanským zákoníkem, změnami v oblasti občanského práva procesního či s veřejnoprávními aspekty samotné rekodifikace soukromého práva.

Rekodifikace soukromého práva přinesla početné množství změn a s nimi souvisejících nejasností. Krom již mnohokrát propíraných a veřejnosti tak známých problematik nastala změna také v oblasti, kde to širší veřejnost možná dosud nezaregistrovala. Jedná se o nakládání s mrtvým tělem a pitvání zemřelých.

II. část přednášky JUDr. Tomáše Lichovníka z kongresu Právní prostor 2013, která nás provedla některými změnami v NOZ s přihlédnutím k úpravě postavení orgánu sociálně-právní ochrany dětí.

Dva měsíce po nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku se s konečnou platností otevřela klec starého práva, kdy Nejvyšší soud jako první v této oblasti judikoval zásadní otázky týkající se nového občanského zákoníku (dále jen o. z.).

V současné době již účinný nový občanský zákoník upravuje nabytí vlastnického práva od nevlastníka (tedy od osoby, která není vlastníkem a která ani nemá právo vlastnické právo převést) oproti předchozí právní úpravě jednotně, tedy shodně pro podnikatele i nepodnikatele. Současná právní úprava je oproti té předchozí také poměrně podrobná.

III. pokračování přednášky doc. JUDr. Radima Boháče, Ph.D. z konference Právo ve veřejné správě 2013, která Vás v několika pokračováních seznámí se změnami v daňovém právu po 1. 1. 2014.

JUDr. Roman Fiala, místopředseda Nejvyššího soudu ČR, bude v úterý 15. dubna 2014 přednášet na kongresu Právní prostor 2014 na téma "Rekodifikace civilního procesu". Čeho se bude jeho příspěvek týkat? A jak hodnotí první měsíce účinnosti nového občanského zákoníku?

Takže nově zde přistupuje povinnost OSPOD podávat vyjádření ke každému rozvodovému řízení, kde jsou nezletilé děti, a to ohledně toho, jaký to pro děti bude mít dopad. Je to sice nový úkol, ale snad bude přínosný.