Články s tagem: rekodifikace

Pokračování příspěvku JUDr. Filipa Melzera, Ph.D., LL.M., k aktuálním otázkám náhrady škody, které vyvstávají z nové civilní legislativy.

V rámci tohoto tématu jsem vybral jen některé problémy, které jsou aktuální a které mohou při běžném čtení zákona přinášet určité výkladové otázky.

Komplexní změny, které v českém právu před rokem nastaly, se nevyhnuly ani oblasti cestovního ruchu. Nejen v období dovolených a turistické sezóny lidé touží po cestování, zážitcích a odpočinku v zahraničí a je tedy nanejvýš vhodné, aby příslušné smluvní typy, které jsou za tímto účelem uzavírány, byly upraveny na zákonné úrovni. Nová práva a povinnosti s přijetím NOZ získali nejen zákazníci, ale i cestovní kanceláře. V článku si rozebereme hlavní změny, které nová úprava přináší.

Pokračování příspěvku JUDr. Petra Tégla, Ph.D., ve kterém se zabývá některými problematickými pasážemi občanského zákoníku v oblasti právní úpravy nemovitých věcí.

Příspěvek JUDr. Petra Tégla, Ph.D., se zabývá problematickými pasážemi občanského zákoníku, které se týkají nemovitých věcí.

Pokračování příspěvku Mgr. et Mgr. Dany Prudíkové, Ph.D., bývalé ředitelky legislativního odboru na Ministerstvu spravedlnosti, kde se podílela na přípravách nového občanského zákoníku a předpisů s ním souvisejících.

Hostem pořadu Právo o páté byl JUDr. Pavel Salák, Ph.D., odborný asistent Katedry dějin státu a práva Masarykovy univerzity v Brně. To nejzajímavější z rozhovoru přinášíme ve verifikovaném přepisu. Jaký je vztah římského práva a (nového) občanského zákoníku a jak tento legislativní počin hodnotí doktor Salák?

Nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „NOZ“) zařadil mezi podpůrná opatření při narušení schopnosti zletilého právně jednat tři podpůrná opatření, tj. předběžné prohlášení (§ 38 až 44), nápomoc při rozhodování (§ 45 až 48) a zastoupení členem domácnosti (§ 49 až 54).

Cílem mého příspěvku je nastínit, co se stalo v prvním roce účinnosti nového občanského zákoníku. Nevím, zda budu schopna naplnit veškerá očekávání, která by nadpis tohoto textu mohl vyvolat. Zřejmě vám neřeknu, jak to bude s technickou nebo koncepční novelou, protože již na Ministerstvu spravedlnosti nepůsobím a práce na novele mám tedy víceméně zprostředkované.

Je tomu téměř rok, co v České republice vstoupil v účinnost zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“) a tak bych v několika následujících řádcích rád zhodnotil zefektivnění náhrady škody v o.z., ke kterému podle mého názoru dochází oproti úpravě platné do 31.12. 2013.

Smluvní pokuta se řadí mezi právní instituty, jimiž lze zajistit plnění závazku. Má sankční charakter, neboť subjekty, které poruší smluvní povinnost, stíhá nepříznivým následkem v podobě vzniku další povinnosti zaplatit. V posledním období vyvstala do popředí otázka smluvní pokuty sjednané ve spotřebitelských smlouvách.

Při přípravě nového kodexu občanského práva byla široce diskutována otázka lidských práv při využití institutů zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům (§ 10 zákona č. 40/1964 Sb.) při duševní poruše fyzické osoby.

V rámci tohoto článku se zabýváme problematikou exekucí obcí, resp. měst, tedy samosprávných celků, a to ze dvou pozic. První je daleko častější, tzn. obec v pozici věřitele oprávněného v exekuci - tou jsme se zabývali již v první části článku. Druhá pozice je samozřejmě opačná, což se také někdy stává – obec se ocitne na druhé straně barikády, je v pozici dlužníka, proti kterému je vedena exekuce. A o tom již dnes.

(1) Brání-li duševní porucha zletilému, který nemá jiného zástupce, samostatně právně jednat, může ho zastupovat jeho potomek, předek, sourozenec, manžel nebo partner, nebo osoba, která se zastoupeným žila před vznikem zastoupení ve společné domácnosti alespoň tři roky.

Jak vykládat zákon bez judikatury? To bylo téma příspěvku JUDr. Filipa Melzera, Ph.D., LL.M. na konferenci Nové soukromé právo, která se konala minulé úterý v Clarion Congress Hotelu v Praze. Odborná konference přivítala velkou řadu odborníků z řad akademiků i osob z praxe, aby zodpověděli nejpalčivější otázky, které s aplikací nového občanského zákoníku vyvstávají.

Zlomové datum 1.1.2014 přineslo mnoho pro a proti, která ve svém závěru rozvířila jindy toliko klidné vody právnické obce. Stojí za námi téměř deset měsíců po úspěšně neúspěšné rekodifikaci soukromého práva v České republice.

Spolek Common Law Society má za sebou další kavárenský seminář z cyklu NOZ. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, přinesl mnoho nových, sporných i výkladově problematických institutů a úprav do všech oblastí soukromého práva. Jednou z nejvíce dotčených složek občanského práva je pak bez pochyby právo rodinné.

Novým občanským zákoníkem výslovně připuštěná tzv. negativní závěť je jedním z přínosů k možnostem formulace „poslední vůle“. Zůstaviteli umožňuje „vydědit“ jiného než nepominutelného zákonného dědice.

Nový občanský zákoník zanedlouho oslaví rok od své účinnosti. Na ustálení jeho interpretační praxe je to příliš krátká doba a snaha o rozumné zhodnocení aplikace některých jeho sporných ustanovení by byla asi rovněž předčasná. Co však zhodnotit lze, byly dopady tohoto kodexu na životy všech obyvatel České republiky, a to jak podnikatelů, na které se zaměří první díl tohoto článku, tak nepodnikatelů, jejichž postavení bude přiblíženo v dílu druhém.

Co může být v oblasti práva aktuálně významnějšího, než nejrozsáhlejší soukromoprávní rekodifikace za posledních několik desítek let? Studentský právnický spolek Common Law Society nezůstal pozadu a připravil cyklus kavárenských seminářů zaměřených na zásadní změny v občanském právu, konkrétně v právu závazkovém, rodinném, dědickém, zdravotnickém a autorském.

Již deset měsíců účinnosti má nový občanský zákoník (OZ) za sebou a diskuze okolo něj stále neutichly, naopak. Připravuje se snad ještě novější občanský zákoník? Doufejme, že nikoli a aktivity ministerstva spravedlnosti budou v tomto směru mířit jen k technické variantě úpravy stávající podoby kodexu. Co všechno nám však za těch 10 měsíců přinesl? Funguje vše tak, jak asi to jeho autoři představovali? A jaký je vůbec jeho vztah k doprovodné legislativě?

Mgr. et Mgr. Dana Prudíková, Ph.D., vystudovala práva, politologii a žurnalistiku v Brně. Začínala jako novinářka a dále se věnovala právu v legislativním odboru Kanceláře poslanecké sněmovny PČR. Od roku 2008 působila jako ředitelka legislativního odboru na Ministerstvu spravedlnosti, kde se podílela na přípravách nového občanského zákoníku a předpisů s ním souvisejících. V současnosti pracuje jako ředitelka Kabinetu vedoucího Úřadu vlády České Republiky a dále se věnuje přednášení a osvětě občanského zákoníku.

Ministerstvo spravedlnosti navrhuje změnu dvanácti paragrafů nového občanského zákoníku, které je podle názorů odborné veřejnosti nutné řešit co nejrychleji. Ministryně Helena Válková v souladu se závěry pracovního semináře Ústavně právního výboru ve Špindlerově Mlýně v září tohoto roku, splnila očekávání odborné i laické veřejnosti, že bude předložena novela řešící přednostně nejpalčivější problémy.

Má se za to, že každý nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, je způsobilý k právním jednáním co do povahy přiměřeným rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku.

Milí čtenáři, především kolegové, dovolte mi po více než půl roce účinnosti nového občanského zákoníku (NOZ), zákona o obchodních korporacích (ZOK) a množství doprovodných předpisů ulevit si od každodenního marasmu následujícím zobecněním.