Kavárenský seminář: Cyklus NOZ - Závazkové právo pod vlivem NOZ
Co může být v oblasti práva aktuálně významnějšího, než nejrozsáhlejší soukromoprávní rekodifikace za posledních několik desítek let? Studentský právnický spolek Common Law Society nezůstal pozadu a připravil cyklus kavárenských seminářů zaměřených na zásadní změny v občanském právu, konkrétně v právu závazkovém, rodinném, dědickém, zdravotnickém a autorském.
Spolek Common Law Society (zkráceně „CLS“) je jedním z několika studentských spolků působících na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Jeho členové z řad studentů, bývalých absolventů i pedagogů fakulty se rok co rok snaží zaujmout své spolužáky a kolegy rozmanitými akademickými akcemi, propojenými vzájemně jedním základním termínem – právo, a pokoušejí se tak zprostředkovat všem zájemcům výuku a poznání některých zajímavých právních institutů a témat trochu originálnější cestou.
Kouzlo kavárenských seminářů
Spolu s přednáškami pořádanými přímo v budově fakulty, na něž jsou každoročně zváni zajímaví hosté z prostředí práva či politiky, filmovými semináři, na kterých jsou prezentovány názory odborných přednášejících v návaznosti na předem promítnutý film, či také mnoha společenskými akcemi a výlety po České Republice i mimo ni, jsou základním stavebním kamenem programu nabízeného CSL tzv. kavárenské semináře. Jedná se o tradiční akci spolku, oblíbenou především pro její neformálnost a pohodlnost, neboť jednotlivé semináře se odehrávají pravidelně již několik let v příjemném prostředí restaurace a kavárny U Chlupatýho ducha v Praze.
Tentokrát na téma „Závazkové právo pod vlivem NOZ“
V úterý 14. října 2014 se konal první seminář tohoto cyklu zabývající se závazkovým právem smluvním i deliktním pod vlivem zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „NOZ“). Na toto téma promluvil se zhruba třiceti hosty semináře JUDr. PhDr. David Elischer, Ph.D., jeden z vyučujících katedry občanského práva pražské právnické fakulty a odborník na výše uvedenou oblast.
Seminář byl zahájen krátkým úvodem přednášejícího, jehož cílem bylo především shrnout základní problematické změny v oblasti závazků obsažené v NOZ a upozornit na jejich složitost či obtížnou aplikovatelnost v praxi. Následovala zhruba hodinová diskuze s přednášejícím, umožňující hostům získat odpovědi na záludné dotazy z této oblasti, z většiny podpořené především aktuálně probíhající přípravou studentů na skládání písemné praktické zkoušky z občanského práva (“klauzurní práce”). Diskuze se dotkla významných institutů jako je počítání lhůt v občanském právu, problematiky vlastnického práva a jeho ochrany, v největším rozsahu pak systému určování povinnosti k náhradě majetkové a nemajetkové újmy podle NOZ v závislosti na konkrétní situaci, osobnosti škůdce i poškozeného.
V rámci posledně zmíněného tématu se diskutující zaměřili především na § 2971 NOZ, jehož ustanovení upravuje náhradu nemajetkové újmy v případě, kdy „...škůdce způsobil újmu protiprávním činem, zejména porušil-li z hrubé nedbalosti důležitou právní povinnost anebo způsobil-li újmu úmyslně z touhy ničit, ublížit nebo z jiné pohnutky zvlášť zavrženíhodné…“. Nová soukromoprávní úprava dává tímto ustanovením možnost k náhradě újmy každému, kdo způsobenou újmu pociťuje důvodně jako osobní neštěstí, které nelze odčinit jinak. Tedy, dle závěru učiněného v rámci seminární diskuze, díky NOZ může dosáhnout náhrady nemajetkové újmy v případě události násilné a „zvlášť zavrženíhodné“ každý, kdo se jí domáhá a unese tíhu důkazního břemene.
Závazkové právo pod vlivem NOZ je téma obsáhlé natolik, že by se o něm dalo diskutovat v mnohem rozsáhlejším čase, než jaký poskytuje jeden kavárenský seminář. Přesto si dovolím tvrdit, že se v rámci tohoto semináře všem účastníkům akce povedlo během hodiny a půl vyzdvihnout mnoho zásadních občanskoprávních institutů a upozornit na fakt, že nový občanský zákoník přinesl mnoho nových možností do sféry obligací a občanského práva vůbec.
Další články
Aktuální judikatura k uznání dluhu dlužníkem ve formě notářského zápisu s doložkou přímé vykonatelnosti
Zajištění úvěrů prostřednictvím notářských zápisů s přímou vykonatelností čelí zásadnímu posunu. Lze vymáhat sankce, které vznikly až po podpisu zápisu?
Švarcsystém po novele zákona o zaměstnanosti: fikce pracovního poměru jako nový následek nelegální práce
Návrh zákona o platformové práci přináší vedle změn v oblasti závislé práce také změnu zákona o zaměstnanosti v oblasti nelegální práce. Zatímco původní návrh počítal s přesunem výkonu závislé práce mimo pracovněprávní vztah z kategorie nelegální práce do nově koncipované kategorie nehlášené práce, aktuální návrh po připomínkovém řízení od tohoto řešení ustoupil. Závislá práce vykonávaná mimo pracovněprávní vztah tak má i nadále zůstat nelegální prací.
AI a autorské právo
Výzvy, spory a perspektivy v éře generativní umělé inteligence
Případová studie: Alzheimerova nemoc, plná moc a ochrana majetku
Jaký vliv může mít skutečnost, že člověk trpí Alzheimerovou chorobou, na platnost právních úkonů učiněných jak jím samým, tak především osobou, kterou k tomu zplnomocnil? Je taková plná moc vůbec platná? Nahlédněme do případové studie, která byla vytvořena s cílem alespoň některé s tím související otázky objasnit.
Změna definice závislé práce? Konec švarcsystému se nekoná
Návrh zákona o platformové práci, který Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo v březnu 2026, je primárně reakcí na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy. Jeho význam však přesahuje samotnou platformovou ekonomiku. Jedna z nejvýznamnějších částí návrhu totiž prostřednictvím doprovodné novely zákoníku práce mění obecné vymezení závislé práce.



