Články s tagem: rekodifikace

Rekodifikace soukromého práva, s níž od 1. ledna 2014 nabyl účinnosti nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích, přinesla komplikaci téměř dvěma třetinám (61 %) podnikatelů. Na druhé straně představuje pro více než třetinu (37 %) respondentů ulehčení v podnikatelské činnosti. Vyplývá to z průzkumu advokátní kanceláře Ambruz & Dark Deloitte Legal, který na konci září 2014 zrealizovala mezi podnikateli na Moravě.

Nový občanský zákoník dává prostor podvodným společnostem, které se pod příslibem úvěru snaží ze spotřebitelů vytáhnout peníze. Stačí přimět zájemce o půjčku k uzavření smlouvy o zprostředkování finančního produktu. Následně již zbývá ho přesvědčit, že mu úvěr nemůže být poskytnut výhradně kvůli jeho pochybení. Kromě provize za zprostředkování příležitosti si pak společnosti mohou nárokovat i smyšlené pokuty za údajná porušení smluvních podmínek. Ty mohou dokonce žadatele o půjčku dovést až k exekuci.

Pojem transsexualita je v dnešní době již velice rozšířeným označením pro stav rozporu mezi psychickým a anatomickým pohlavím u člověka. Ačkoli se tento pojem v soudobé společnosti vžil velmi rychlým tempem, o to pomaleji jsou do této sféry reflektovány moderní lidskoprávní přístupy. Jednoznačným ukazatelem současné české tendence se v našem právním prostředí stal občanský zákoník.

§ 22 (1) Osoba blízká je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství (dále jen „partner“); jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí.

Část první, hlava II, díl 1. Osoby - § 18: Osoba je fyzická, nebo právnická.

Nový občanský zákoník do života občanských sdružení, dnes spolků, zasáhl velmi podstatnou měrou. Zrušil jejich velmi kusou úpravu, tedy zákon č. 83/1990 Sb., který v podstatě neupravoval fungování občanských sdružení, jednalo se spíše o předpis procedurální, upravující jejich registraci. Nové spolkové právo je dnes upraveno (1) v občanském zákoníku, který obsahuje hmotněprávní úpravu v rámci obecných ustanovení vztahujících se ke korporacím a obecné úpravy fungování orgánů právnických osob, a (2) v zákoně o veřejných rejstřících.

Praha 11. září (ČTK) - Česká advokátní komora (ČAK) nesouhlasí s rozsáhlou novelizací občanského zákoníku, kterou připravuje ministerstvo spravedlnosti. Profesní organizace to uvedla na svém webu a připojila se tak k názoru odborného kolegia při Ústavu státu a práva, které postup při přípravě novely zkritizovalo už dříve.

Přestože posláním nového občanského zákoníku (NOZ) je komplexně upravit soukromoprávní vztahy v jednom předpise, zůstává i nadále v účinnosti zákoník práce (ZP). Vyjma drobných změn, kterých ZP v souvislosti s rekodifikací doznal, se však do pracovněprávní oblasti promítne i nové a odlišné pojetí jednotlivých institutů soukromého práva.

Ministerstvo spravedlnosti vytváří platformu pro širší odbornou diskusi nad návrhem tzv. malé novely nového občanského zákoníku. Osloví členy kateder občanského i obchodního práva na tuzemských právnických fakultách a reprezentanty komor a sdružení právnických profesí i dalších uživatelů, včetně odborů a podnikatelských asociací a přizve je k účasti v pravidelných diskusních setkáních.

Od 1.1.2014 nabyl účinnosti tak velmi diskutovaný zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, tedy tzv. nový občanský zákoník, dále také „NOZ“, který znamená možná větší změnu v civilním právu, než tomu bylo v právních úpravách po roce 1990. O jeho nedokonalostech a mnohdy i chybách, stejně jako navazujících předpisů, již bylo uvedeno dosti. Zbytečně.

Spolu s velkou rekodifikací soukromého práva došlo k zásadním změnám nejen v oblasti samotného práva občanského, ale v neposlední řadě též práva pracovního. Jednou z podstatných novelizací, kterou pracovní právo díky občanskému zákoníku č. 89/2012 Sb. zažilo, je oblast zaměstnávání nezletilých osob. Ačkoli i tuto úpravu potká pravděpodobně v blízké době zásadní novelizace, je vhodné se s ní, alespoň prozatím, seznámit.

Začátkem roku 2013 byl vládou schválen nový zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, který nahradil dosavadní právní úpravu týkající se veřejného seznamu. Rozsáhlé změny, které s sebou tento zákon přinesl, se promítají i do oblasti nemovitých věcí. Nový katastrální zákon upravuje komplexně problematiku veřejného seznamu, s výjimkou právní úpravy, která byla včleněna do zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdy tato právní úprava je pro vlastníky nemovitých věcí zcela zásadní.

V dnešních dnech probíhá výjezdní zasedání Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Ve Špindlerově Mlýně byla dnes na pořadu novelizace občanského zákoníku, kterou v současné době připravuje Ministerstvo spravedlnosti.

Po článku o změnách správního řádu vyvolaných občanským zákoníkem, které mají přesah do všech agend veřejné správy, navážeme příspěvkem o vybraných aspektech rekodifikace ve vztahu k dalším předpisům v gesci Ministerstva vnitra.

Rád bych přispěl k tématu (ne)známého práva příspěvkem o působení občanského zákoníku (dále jen OZ) v pracovním právu. Téma je to velmi velké, čím dál tím větší. Kdybychom tu byli o nějakých 8 až 60 let dříve, tak bychom si tu o vztahu OZ k zákoníku práce (dále jen ZP) nepovídali. ZP byl samostatný, na OZ nezávislý, což byla zvláštní konstrukce. Vlastně ani nešlo zcela o soukromé právo, říkalo se, že to bylo něco jako právo sociální, něco mezi – trochu veřejné a trochu soukromé.

Soudkyně tribunálu Soudního dvora Evropské unie prof. JUDr. Irena Pelikánová, DrSc. momentálně zasedá ve čtyřčlenné expertní komisi, která pomáhá ministerstvu s přípravou novely občanského zákoníku. Její názor na podobu a rozsah novelizace jsme zjišťovali v přestávce mezi intenzivními jednáními, která probíhala předminulý týden v prostorách Zotavovny Přední Labská.

Předseda senátu Nejvyššího soudu ČR JUDr. Ljubomír Drápal je přesvědčen, že novela občanského zákoníku je nezbytná. I proto přijal nabídku členství v expertní komisi, která má pomoci ministerstvu doladit stávající právní úpravu s ohledem na požadavky praxe.

Východisko úpravy veřejných seznamů má NOZ v §§ 980-986. Tato ustanovení představují určitou základní bázi, základní východiska a jsou záměrně a nutně psána jako obecná. Předpokládá se totiž, že jiné právní předpisy, zejména veřejnoprávní, na tuto obecnou bázi navážou a buď ji budou určitým způsobem modifikovat (zúží, rozšíří), nebo, což je také legitimní, ji zcela vyloučí.

Málokdy se podaří přijmout zákon, který by nevyvolával diskuze a nejasnosti. V tomto směru není výjimkou ani již osmý měsíc účinný občanský zákoník. Jedním z nejasných ustanovení je i § 901, který předchozí civilněprávní normy neznaly, a který v rámci právní úpravy rodičovské odpovědnosti stanovuje důsledky rozhodnutí o úpadku rodiče na péči o jmění jeho ratolesti.

Osvojení patří mezi instituty, jehož obsah nový civilní kodex a na něj navazující zákon o zvláštních řízeních soudních zásadním způsobem pozměnily. Cílem následujícího článku je kritické vyhodnocení té části normativní úpravy osvojení, která se týká osvojení zletilého. Článek se zaměřuje na procesní aspekty osvojení zletilého, které pokládám za problematické.

Tento článek navazuje na předchozí část o ochraně nájemníka dle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., v platném znění, při vzniku nájemního vztahu. Tato další část by měla zmíněný text doplnit o výklad ochrany nájemníka při skončení nájemního vztahu, kdy je otázkou, zda nový občanský zákoník vyvažuje zvýšenou ochranu nájemníka tomuto poskytovanou při vzniku nájmu bytu posílením postavení pronajimatele. Právě pro právní úpravu skončení nájmu bytu pak platí jako zásada spíše druhý z uvedených principů.

Začal bych tím, kde přechodná ustanovení v rekodifikaci soukromého práva máme, v jakých zákonech, a kolik jich zhruba je. Největší balík přechodných ustanovení je samozřejmě v novém občanském zákoníku, kde začínají § 3028, máme jich 8 všeobecných, 2 se týkají lhůt a dob, 3 máme v manželském majetkovém právu. Pro oživení a vaše pobavení bych doporučil § 3038, kde je přechodné ustanovení, které se týká zdánlivého zániku SJM.

Na podporu udržení základních žurnalistických pravidel ohledně práce s fakty považujeme za důležité ohradit se proti argumentaci reportérky Jany Blažkové v komentáři Změňte zákon hned, má-li spasit děti z Klokánků (MF Dnes, 13. 8. 2014, s. 10). Autorka prezentuje celou řadu závěrů, kterým přisuzuje obecnou platnost, ačkoliv je zjevné, že vychází pouze z jednotlivostí a z osobních dojmů.

Na úvod bych se rád podělil o mnemotechnickou pomůcku k práci s novým občanským zákoníkem, která spočívá v tom, že k číslu paragrafu přiřadíme datum, kdy se stalo něco zajímavého.

Brno 22. července (ČTK) - Výpověď stavebního spoření, kterou učiní rodič za nezletilého střadatele, musí schválit soud. Nejde totiž o běžnou záležitost, kterou jménem svých dětí standardně vyřizují zákonní zástupci.