Vybrané aspekty rekodifikace ve vztahu k právním předpisům v gesci MV Zdroj: Redakce

Vybrané aspekty rekodifikace ve vztahu k právním předpisům v gesci MV

Po článku o změnách správního řádu vyvolaných občanským zákoníkem, které mají přesah do všech agend veřejné správy, navážeme příspěvkem o vybraných aspektech rekodifikace ve vztahu k dalším předpisům v gesci Ministerstva vnitra.

Mgr. Jiří Kaucký

Mgr. Jiří Kaucký

ředitel odboru legislativy a koordinace předpisů Ministerstva vnitra ČR

Mgr. Jiří Kaucký

ředitel odboru legislativy a koordinace předpisů Ministerstva vnitra ČR

Asi nejvýznamnější změnou s přímým dopadem do činnosti Ministerstva vnitra je nová právní úprava sdružovacího práva. Dnem 1. ledna 2014 nabyl účinnosti vedle nového občanského zákoníku rovněž zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Těmito zákony byl zrušen jednak zákon o sdružování občanů (zákon č. 83/1990 Sb.), jednak zákon o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem (zákon č. 116/1985 Sb.).

 Nová právní úprava sdružovacího práva se tak dotýká dosavadních:

- občanských sdružení a jejich organizačních jednotek oprávněných jednat svým jménem,

- odborových organizací a organizací zaměstnavatelů a jejich organizačních jednotek oprávněných jednat svým jménem,

- mezinárodních nevládních organizací zřízených nebo vyvíjejících činnost nebo majících sídlo v České republice a jejich organizačních jednotek oprávněných jednat svým jménem,

- zvláštních organizací pro zastoupení zájmů České republiky v mezinárodních nevládních organizacích,

dosud vedených v příslušných evidencích Ministerstva vnitra. Tyto evidence se od 1. ledna 2014 považují za spolkový rejstřík vedený rejstříkovými soudy, na které v plném rozsahu přechází z Ministerstva vnitra agenda týkající se uvedených právnických osob.

Ministerstvo vnitra předalo do 31. ledna 2014 v elektronické podobě údaje o jmenovaných právnických osobách v rozsahu stanoveném zákonem a do 31. března 2014 předalo příslušným rejstříkovým soudům spisy jmenovaných právnických osob (lhůty k předání byly stanoveny zákonem č. 304/2013 Sb.).

Pokud jde o právní postavení dotčených právnických osob spojené s přechodem na novou právní úpravu:

- Občanská sdružení se považují za spolky ve smyslu nového občanského zákoníku – tzn., že u nich nedochází k žádné „přeregistraci“, není dotčena jejich právní kontinuita, je zachována jejich historie a mají stejné identifikační číslo (§ 3045 odst. 1 NOZ).

- Organizační jednotky občanských sdružení, oprávněné jednat svým jménem, se považují za pobočné spolky (§ 3045 odst. 2 NOZ).

- Odborové organizace, organizace zaměstnavatelů včetně organizací mezinárodních a jejich organizačních jednotek se považují za odborové organizace, organizace zaměstnavatelů, mezinárodní odborové organizace a jejich pobočné organizace podle nového občanského zákoníku (§ 3046 NOZ).

- Mezinárodní nevládní organizace, kterým bylo podle zákona o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem povoleno vyvíjet činnost, se považují za právnické osoby, které zřídily v České republice zahraniční pobočný spolek podle nového občanského zákoníku (§ 126 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb.). Na zahraniční pobočný spolek se použijí ustanovení nového občanského zákoníku o pobočném spolku.  

- Mezinárodní nevládní organizace a zvláštní organizace pro zastoupení zájmů České republiky v mezinárodních nevládních organizacích, které byly zřízeny nebo kterým bylo povoleno vyvíjet činnost v České republice nebo kterým bylo povoleno mít sídlo v České republice podle zákona o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem, se považují za spolky podle nového občanského zákoníku (§ 126 odst. 2 zákona č. 304/2013 Sb.).

Co se týká povinností dotčených právnických osob spojených s přechodem na novou právní úpravu:

- Dnem 1. ledna 2014 počínají běžet lhůty určené jednak k uvedení stanov právnických osob dosud vedených v evidencích Ministerstva vnitra do souladu s donucujícími ustanoveními nového občanského zákoníku, jednak k přizpůsobení zapsaného stavu ve spolkovém rejstříku stavu požadovanému zákonem o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.

- Pokud ustanovení stanov odporují donucujícím ustanovením  občanského zákoníku, pozbývají  tato ustanovení závaznosti dnem nabytí jeho účinnosti. (Donucujícími ustanoveními se rozumí např. § 123 a § 218 NOZ upravující povinné náležitosti zakladatelského právního jednání).

- Do tří let od dne nabytí účinnosti nového občanského zákoníku (tj. do 1. 1. 2017) je dotčená právnická osoba povinna přizpůsobit stanovy úpravě nového občanského zákoníku a doručit je příslušnému rejstříkovému soudu k založení do sbírky listin (§ 3041 odst. 2 NOZ) a doplnit skutečnosti zapisované do veřejného rejstříku (podle § 25 zákona č. 304/2013 Sb.) týkající se dotčené právnické osoby (§ 122 odst. 2 zákona č. 304/2013 Sb.).

- Do dvou let od ode dne nabytí účinnosti nového občanského zákoníku (tj. do 1. 1. 2016) jsou dotčené právnické osoby povinny uvést svůj název do souladu s požadavky nového občanského zákoníku. (Podle § 216 NOZ musí název spolku obsahovat slovo „spolek“  nebo „zapsaný spolek“, postačí však  zkratka „z. s.“. Výjimku z této povinnosti připouští § 3042 NOZ z důležitých důvodů, zejména užívala-li právnická osoba svůj název dlouhodobě a je-li pro ni tak příznačný, že jeho zaměnitelnost nebo klamavost nelze rozumně předpokládat. V praxi tak může jít o případy, kdy stávající název právnické osoby obstojí i za nové právní úpravy, i když zcela neodpovídá jejím požadavkům – např. u označení „cechu“.)

Od 1. ledna 2014 je nutné podávat návrhy na zápis, změnu zapsaných údajů či jejich výmaz ve spolkovém rejstříku k místně příslušnému rejstříkovému soudu (viz § 75 zákona č. 304/2013 Sb.). Tím je krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud osoby, jíž se zápis ve veřejném rejstříku týká. V případě pobočného spolku je příslušný soud, v jehož obvodu je rejstříkový soud hlavního spolku.

Samostatnou novelou (zákonem č. 312/2013 Sb.) byl novému občanskému zákoníku přizpůsoben zákon o matrikách, jménu a příjmení (zákon č. 301/2000 Sb.). Tato novela jednak přizpůsobila zákon o matrikách novému občanskému zákoníku po terminologické stránce, jednak jí byly provedeny změny v podrobnostech matriční agendy, které se týkají zejména uzavření manželství, osvojení a dále užívání jména a příjmení, kde bylo třeba reagovat na novou úpravu rodinného práva, jak ji přináší občanský zákoník. Nejvýznamnějšími změnami jsou následující:

- Pokud jde o manželství, novelou se do nově vloženého § 11a zákona o matrikách přejala úprava ze zákona o rodině určující, před kterým orgánem (obce) se manželství uzavírá. Nový občanský zákoník v této věci pouze odkazuje na jiný právní předpis. Dále došlo ke změně ustanovení § 41 zákona o matrikách upravujícího postup v případě uzavření manželství při ohrožení života snoubenců, kdy podle § 667 nového občanského zákoníku je umožněno uzavření manželství i snoubencům, z nichž ani jeden není státním občanem České republiky.

- V novém znění § 53 a v souvisejících ustanoveních zákon o matrikách reaguje na možnost osvojení zletilého, jak ji připouští nový občanský zákoník.

- Pokud jde o jméno a příjmení, zákon o matrikách po novelizaci zohledňuje zavedení pojmu osobní jméno v novém občanském zákoníku (§ 77 odst. 1 NOZ) a dále v § 68 obsahuje nově i definici rodného příjmení (za rodné příjmení se považuje příjmení při narození dítěte, příjmení při určení otcovství nebo při osvojení do nabytí svéprávnosti dítěte a příjmení v souvislosti se změnou pohlaví).

V rámci změnového zákona byly s účinností od 1. ledna 2014, tedy ke stejnému datu, kdy nabyl účinnosti nový občanský zákoník, novelizovány i další zákony v gesci Ministerstva vnitra.

V zákonech upravujících územní samosprávné celky (v zákoně o obcích, v zákoně o krajích a v zákoně o hlavním městě Praze) byla provedena úprava terminologie tak, aby odpovídala novému občanskému zákoníku (např. úkon – jednání, pohledávka – dluh, půjčka – zápůjčka).

Vzhledem k tomu, že nový občanský zákoník je postaven na koncepci relativní neplatnosti právního jednání, bylo v zákonech o územních samosprávných celcích výslovně uvedeno, ve kterých (svou povahou nejzávažnějších) případech soud k neplatnosti právního jednání přihlédne i bez návrhu. Jde např.

- o absenci schválení právního jednání zastupitelstvem územního samosprávného celku (popřípadě radou územního samosprávného celku) v případech, kdy zákon toto schválení vyžaduje,

-  o případy, kdy by územní samosprávný celek převzal ručení za závazky fyzické nebo právnické osoby v rozporu s ustanovením zákona,

- o případ nezveřejnění záměru prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek, pronajmout jej nebo poskytnout jako výpůjčku po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu územního samosprávného celku vyvěšením na úřední desce.

Nově se stanoví vyvratitelná domněnka, že je-li listina o právním jednání územního samosprávného celku, jehož platnost je zákonem podmíněna předchozím zveřejněním, schválením nebo souhlasem, opatřena doložkou, kterou bude potvrzeno, že tyto podmínky byly splněny, má se za to, že povinnost předchozího zveřejnění, schválení nebo souhlasu byla splněna. 

K některým změnám došlo v právní úpravě spolupráce územních samosprávných celků. Dobrovolné svazky obcí jsou i nadále samostatnými právnickými osobami, nově se však zapisují do rejstříku svazku obcí vedeného u krajského úřadu příslušného podle sídla svazku obcí. (K této změně došlo v souvislosti se zrušením registru zájmových sdružení právnických osob, který byl zákonem o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob přetransformován na spolkový rejstřík vedený rejstříkovými soudy.)

Převážně pouze terminologické změny byly provedeny

- v zákoně o občanských průkazech (zákon č. 328/1999 Sb.),

- v zákoně o cestovních dokladech (zákon č. 329/1999 Sb.),

- v zákoně o evidenci obyvatel (zákon č. 133/2000 Sb.),

- v zákoně o veřejných sbírkách (zákon č. 117/2001 Sb.) a

- v zákoně o archivnictví a spisové službě (zákon č. 499/2004 Sb.). 

zákoně o občanských průkazech byla navíc zrušena dosavadní povinnost občanů starších 15 let omezených ve způsobilosti k právním úkonům (nově občanů, jejichž svéprávnost byla omezena) mít občanský průkaz. Tato povinnost byla nahrazena právem občanský průkaz mít. Za občana, jehož svéprávnost je omezena tak, že není způsobilý požádat o vydání občanského průkazu, podává žádost opatrovník nebo jiný zákonný zástupce, pokud mu nebyl ustanoven opatrovník. Na opatrovníkovi (resp. na zákonném zástupci) tak bude, aby zvážil, zda je v konkrétním případě vhodné, aby občan s omezenou svéprávností občanský průkaz měl (i s ohledem na skutečnost, že do občanského průkazu se údaj o omezení svéprávnosti nezapisuje, což může v praxi přinášet jisté problémy zejména ve vztahu k (domnělému?) právnímu jednání takových osob vůči třetím osobám v soukromoprávní oblasti).

Nově je do zákona o občanských průkazech, do zákona o cestovních dokladech a do zákona o evidenci obyvatel začleněna možnost nechat se při některých jednáních zastoupit podpůrcem na základě smlouvy o nápomoci nebo členem domácnosti.

V zákoně o evidenci obyvatel byly do výčtu údajů vedených o občanech v informačním systému evidence obyvatel doplněny údaje týkající se smlouvy o nápomoci nebo zastoupení členem domácnosti a údaje týkající se prohlášení za nezvěstného.

Novelizací zákona o základních registrech (zákon č. 111/2009 Sb.) byl výčet referenčních údajů vedených v registru osob doplněn o status veřejné prospěšnosti, datum povolení zápisu statusu veřejné prospěšnosti a datum odnětí nebo pozbytí statusu veřejné prospěšnosti. Tato ustanovení však budou aplikovatelná až poté, co bude přijat zákon o statusu veřejné prospěšnosti (vládní návrh byl zamítnut Senátem). 

Tímto bych si dovolil ukončit přehled změn právních předpisů v gesci Ministerstva vnitra, které byly vyvolány přijetím nového občanského zákoníku. Domnívám se, že aplikace občanského zákoníku může přinést potřebu dalších změn. Tyto změny se budeme snažit řešit pokud možno metodickým vedením a výkladem (příklady jsem uvedl v případě správního řádu). Nelze však, koneckonců jako nikdy, vyloučit nutnost dalších legislativních změn.

rekodifikace právní prostor 2014 správní právo

Líbil se vám náš článek, prosím, ohodnoťte ho

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejčtenější články