Komentář k NOZ: § 18 - Osoby
Část první, hlava II, díl 1. Osoby - § 18: Osoba je fyzická, nebo právnická.
Komentář
Nový občanský zákoník respektuje základní členění osob (subjektu práv a povinností) na osoby fyzické a právnické, pro něž zavádí společnou obecnou charakteristiku osob v právním slova smyslu, a to v ustanoveních § 15 až 18.
Zákon bere na vědomí člověka jako subjekt přirozených práv, kterého právo uznává (existuje na právu nezávisle) a případně reguluje. Terminologicky se v zákoně ztotožňuje pojem fyzická osoba a člověk. Nicméně v odborné právní literatuře se vede diskuze nad správností synonymního zaměňování těchto pojmů. Samozřejmě v jednotlivých paragrafech pracuje zákon s pojmy jako je dítě, nezletilý, manžel, zůstavitel atd.
Koncepce právnické osoby stojí na zákonném prohlášení právnické osoby jako subjektu práva (§20 odst. 1 NOZ). Důvodová zpráva hovoří o právnických osobách jako o „uměle vytvořených proto, aby sloužily zájmům člověka, nikoliv proto, aby mu byly ve všem postaveny naroveň. Rovnost fyzických a právnických osob přichází v úvahu jen v majetkových otázkách, a to ještě ne ve všech.“ Zákon rozlišuje právnické osoby soukromého práva a veřejnoprávní právnické osoby (§ 20 odst. 2 NOZ).
Pozornosti nesmí uniknout velmi důležitá přechodná ustanovení obsažená v části páté NOZ, která vymezují právní postavení osob ze současného právního pohledu. Z hlediska právnických osob je významný především oddíl 4, který reflektuje rozdílnost úpravy předchozí a nové, stanovuje přechodná období a další pravidla.
Právní stav komentáře k 1.1.2014
Související předpisy
- důvodová zpráva k NOZ
- LZPS, Všeobecná deklarace lidských práv, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech
Související pojmy
- člověk, manžel, dítě, nezletilý
Související ustanovení
- § 3, 4, §23 a násl., §118 a násl., § 443 a násl., 1453 a násl., § 3019, 3024, 3025, 3041 a násl.
Podle právní úpravy do 31. 12. 2013
- Související ustanovení: § 7 až 17 a § 18 až 21 Občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013
- Související předpisy: zákon č. 40/1964, Občanský zákoník, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve znění účinném do 31. 12. 2013
Z literatury
- KNAPPOVÁ, Marta, Jiří ŠVESTKA a Jan DVOŘÁK. Občanské právo hmotné. 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: ASPI, 2005, 3 v. ISBN 8073571277.;
- NESNÍDAL, Jiří. Občanský zákoník: s komentářem: zákon č. 89/2012 Sb.: 1. obecná část (§ 1 až § 654), 2. rodinné právo (§ 655 až § 975), 3. absolutní majetková práva (§ 976 až § 1720). Český Těšín: Poradce, 2012, 320 s. ISBN 978-807-3653-361.
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.



